Reforma profesionální silniční cyklistiky otevřela spor o budoucnost nejslavnějších etapových závodů. V debatě o novém závodním kalendáři se objevila možnost zkrátit Giro d’Italia a Vueltu a España ze současných 21 etap na přibližně 16 až 17 závodních dnů. Zatímco Tour de France by si podle některých diskutovaných scénářů zachovala tradiční třítýdenní podobu, italský a španělský závod by se musely zásadně změnit. Prezident Mezinárodní cyklistické unie UCI David Lappartient ovšem popřel, že federace takové opatření připravuje.
Diskuse vznikla v souvislosti s konzultacemi o budoucnosti silniční cyklistiky, jejichž výsledky UCI zveřejnila na konci září. Mezi zvažovanými možnostmi se objevily kratší etapové závody a úpravy přeplněného kalendáře. Konkrétní zkrácení Grand Tours však nebylo schváleno ani předloženo jako závazný návrh.
Tour a Giro odmítají ustoupit od tradice
Ředitel Tour de France Christian Prudhomme se proti zkrácení francouzského závodu jednoznačně vymezil. Při setkání s novináři 9. října připomněl, že Tour trvá tři týdny, zahrnuje čtyři víkendy a současná podoba podle něj funguje dobře. Současně naznačil, že diskuse o kratším formátu se týká spíše některých dalších Grand Tours.
Takové rozlišení odmítl nový ředitel Giro d’Italia Luca Guercilena, který převzal vedení závodu po Maurovi Vegnim. Podle jeho vyjádření pro server Domestique musí všechny tři Grand Tours zůstat stejně dlouhé. Zkrácení Gira na šestnáct etap by podle něj narušilo rovnocenné postavení nejslavnějších etapových závodů.
Guercilena zdůraznil především sportovní význam třetího týdne. Právě schopnost zvládat dlouhodobou zátěž, regenerovat mezi etapami a udržet výkonnost po tisících závodních kilometrů podle něj odlišuje vítěze Grand Tour od úspěšných závodníků kratších podniků.
Také u Vuelty se v médiích objevily informace o nesouhlasu jejího vedení se zkrácením závodu. Přímé veřejné vyjádření ředitele Javiera Guilléna ke konkrétnímu šestnáctidennímu scénáři však není dostatečně doloženo. Není ani potvrzeno, že by o změně délky Vuelty probíhalo oficiální jednání.
Prezident UCI zkrácení Grand Tours popřel
Zásadní upřesnění přinesl prezident UCI David Lappartient v rozhovoru pro italský server Bici.pro. Uvedl, že jej zprávy o údajně připravovaném zkrácení Grand Tours překvapily a neodpovídají skutečnému záměru federace.
Podle Lappartienta se jeho úvahy o délce etapových závodů týkaly především podniků, které usilují o zařazení do WorldTour a dnes trvají devět nebo deset dnů. Takto dlouhé nové závody by podle něj mohly dále komplikovat již přeplněný mezinárodní kalendář.
UCI podle svého prezidenta nepožaduje zkrácení Gira ani dalších Grand Tours. Změna by připadala v úvahu pouze z iniciativy samotných organizátorů, což v současnosti nepovažuje za pravděpodobné.
Přesto má debata skutečný sportovní význam. Kratší Giro a Vuelta by mohly umožnit většímu počtu předních cyklistů absolvovat během jedné sezony několik velkých etapových závodů. Současně by se však změnila jejich náročnost, taktika týmů i význam vytrvalosti a schopnosti zvládat kumulovanou únavu.
Nejcitlivější by bylo případné rozdílné zacházení s jednotlivými Grand Tours. Pokud by Tour zůstala jediným závodem s 21 etapami, zatímco její dva tradiční konkurenti by se zkrátili, mohlo by to prohloubit již existující rozdíly v jejich mediální a komerční síle.
Skutečná reforma řeší peníze, kalendář a bezpečnost
UCI zahájila konzultaci nazvanou Future of Road Cycling v únoru 2026. Obdržela 55 příspěvků od národních federací, pořadatelů, profesionálních týmů, závodníků, sponzorů a dalších partnerů. Výsledná zpráva ukázala poměrně širokou shodu na potřebě změnit ekonomický a organizační model profesionální cyklistiky.
Mezi hlavními tématy jsou společné obchodní využívání televizních a mediálních práv, spravedlivější rozdělování příjmů, případné rozpočtové limity týmů a přehlednější závodní kalendář uspořádaný do geografických bloků. Významnou prioritou zůstává také bezpečnost závodníků a další rozvoj ženské cyklistiky.
Právě ekonomika představuje jeden z největších problémů současného systému. Zatímco pořadatelé nejslavnějších závodů kontrolují významnou část jejich obchodní hodnoty, profesionální týmy zůstávají silně závislé na vlastních sponzorech. UCI proto hledá model, který by zvýšil příjmy celého odvětví a umožnil jejich vyváženější rozdělování.
Federace 8. října oznámila vytvoření reformního řídicího výboru za účasti zástupců pořadatelů, týmů a závodníků. Strategickým poradcem se stala společnost Deloitte. První jednání proběhlo již 6. října v Ženevě, další postup má být představen 9. a 10. prosince na semináři WorldTour ve španělském Benidormu. První opatření by mohla vstoupit v platnost od sezony 2029.
Reforma tak může zásadně změnit ekonomiku profesionální cyklistiky, způsob prodeje mediálních práv i uspořádání mezinárodního kalendáře. Současně však ukazuje, že nejslavnější závody mají vlastní zájmy a tradice, kterých se nehodlají snadno vzdát.
Budoucnost Grand Tours proto zatím nespočívá v rozhodnutí o počtu etap, ale ve schopnosti UCI, pořadatelů a týmů dohodnout se na pravidlech, která modernizují celý sport, aniž by oslabovala jeho nejcennější soutěže.
Zdroje:
- UCI – Zřízení reformního výboru a zapojení společnosti Deloitte
- UCI – Výsledky konzultace o reformě profesionální cyklistiky
- Domestique – Luca Guercilena odmítá zkrácení Giro d’Italia
- Cyclism’Actu – Christian Prudhomme hájí třítýdenní Tour de France
- pro – Rozhovor s Davidem Lappartientem o reformě a délce Grand Tours
- Tour Magazin – Diskuse o možném zkrácení Gira a Vuelty
(sklen; foto: AI)
Článek Zkrátit Giro a Vueltu? UCI plán popírá, pořadatelé jsou proti se nejdříve objevil na Sportovní magazín.










