Mezinárodní lyžařská a snowboardová federace FIS zahájila rozsáhlou finanční konsolidaci. Na summitu členských svazů v Ženevě vedení otevřeně přiznalo, že dosavadní tempo výdajů není dlouhodobě udržitelné a bez úsporných opatření by federace směřovala k rychlému vyčerpání svých rezerv.
Vlastní kapitál FIS klesl mezi lety 2021 a 2025 o 47 procent, z 81 milionů na 43 milionů švýcarských franků. Při současném kurzu jde přibližně o pokles z 2,12 miliardy na 1,13 miliardy korun.
Federace je nadále solventní a bez dluhů. Projekce předložená členským asociacím ale ukázala, že bez změny by mohla hospodařit s roční ztrátou kolem 20 milionů CHF, tedy asi 524 milionů korun. Při takovém vývoji by její rezervy mohly být vyčerpány do konce zimní sezony 2028.
Příjmy rostou, náklady ještě rychleji
Finanční problém FIS nevzniká proto, že by federaci přestaly přicházet peníze. Naopak. Celkové příjmy za čtyřletý cyklus končící rokem 2029 mají podle údajů prezentovaných v Ženevě dosáhnout téměř 650 milionů CHF, tedy přibližně 17 miliard korun, a proti předchozímu období se zhruba zdvojnásobit.
Výdaje však rostou ještě rychleji.
Mezi příčiny patří pokles hodnoty vysílacích práv z mistrovství světa, rostoucí náklady na televizní produkci a výrazné zvýšení provozních výdajů federace. Počet zaměstnanců FIS se v posledních letech téměř zdvojnásobil z přibližně 50 na 98.
Nové vedení už začalo personální náklady snižovat, uzavřelo kancelář v Mnichově a omezuje některé výdajové programy. Dočasný generální sekretář Urs Lehmann situaci označil za vážnou, nikoli však zoufalou.
Rychlou změnu zároveň komplikuje struktura mediálních a obchodních smluv. Podle Lehmanna je velká část kontraktů prakticky uzavřena až do roku 2030. Případné zvýšení hodnoty nových televizních práv se proto může ve financích FIS výrazněji projevit až za několik let.
Federace tak musí překlenout období, kdy rostoucí náklady nelze jednoduše kompenzovat rychlým zvýšením komerčních příjmů.
Podpora svazů i prize money stojí velké částky
Finanční konsolidace se netýká pouze administrativy centrály. FIS v minulých letech výrazně navyšovala prostředky, které vracela sportovcům a národním federacím.
V roce 2025 schválila 5 milionů CHF, přibližně 131 milionů korun, jako běžnou finanční podporu národním lyžařským asociacím a dalších 7,5 milionu CHF, asi 197 milionů korun, jako mimořádnou distribuci na rozvoj lyžování a snowboardingu.
Významnou položkou jsou také odměny sportovcům. Pro sezonu 2025/26 FIS schválila zvýšení prize money ve Světovém poháru až o 20 procent. Federace garantovala desetiprocentní navýšení, dalších deset procent mohli dobrovolně přidat místní pořadatelé.
Podle smluvních pravidel pro sezonu 2025/26 tak FIS financovala část zvýšených odměn přímo ze svého rozpočtu. Právě podobné podpůrné mechanismy nyní nové vedení přehodnocuje.
Členské federace v Ženevě zároveň vyslechly, že FIS v předchozích letech rozdělovala do systému více prostředků, než bylo při tehdejší struktuře příjmů dlouhodobě udržitelné.
Federace proto stojí před citlivou volbou. Musí obnovit finanční rezervy, ale současně nesmí příliš omezit podporu pořadatelů, sportovců a národních svazů, na nichž celý systém světového lyžování stojí.
Jednou z cest k novým příjmům mohou být další velké soutěže. FIS prověřovala možnost uspořádat dodatečné mistrovství světa už v roce 2028, od tohoto termínu však ustoupila. Koncept dalšího šampionátu v sudých neolympijských letech chce dál rozpracovávat pro období od roku 2032.
Český sport může změny pocítit
Finanční vývoj FIS má význam také pro Českou republiku. Národní svazy nejsou financovány pouze domácími dotacemi a vlastními obchodními příjmy. Do jejich ekonomiky vstupují také prostředky z mezinárodních federací, podpora pořadatelství závodů a finanční mechanismy spojené se světovými soutěžemi.
Pokud bude FIS svou distribuci peněz omezovat nebo měnit, může se část finančního tlaku přesunout na národní svazy a organizátory závodů.
Pro české prostředí je případ FIS zajímavý především jako ukázka rizika, které vzniká, když sportovní organizace dlouhodobě zvyšuje výdaje rychleji než stabilní příjmy. Vysoká finanční rezerva může několik let podobný rozdíl zakrývat, problém ale nezmizí.
FIS přitom není organizací bez příjmů ani institucí stojící před bezprostředním bankrotem. Naopak očekává výrazný růst tržeb a zůstává bez dluhů. Její současná situace však ukazuje, že ani rostoucí příjmy nestačí, pokud ještě rychleji rostou náklady.
Pro sportovní ekonomiku z toho plyne jednoduché poučení: není rozhodující pouze to, kolik peněz federace dokáže rozdělit sportovcům a svazům dnes, ale zda stejný model dokáže financovat také za další olympijský cyklus.
Zdroje:
- FIS – finanční situace federace a rozhodnutí Rady FIS z 1. října 2026
- Associated Press / SFGATE – finanční plán FIS, rezervy, náklady a mediální práva
- FIS – zvýšení prize money pro sezonu 2025/26
- FIS – pravidla prize money a podíl FIS pro sezonu 2025/26
- FIS – finanční podpora a mimořádná distribuce národním svazům
(buk; foto: AI)
Článek FIS pálí rezervy. Bez škrtů by jí do roku 2028 došly peníze se nejdříve objevil na Sportovní magazín.











