Olympijská vítězka opouští Jižní Afriku. Ministr žádá vyšetřování

SPORT

Tatjana Smithová bude reprezentovat Nizozemsko. Po sporu o 35 tisíc dolarů a pokutu 46 tisíc eur žádá ministr prošetření plaveckého svazu. Článek Olympijská vítězka opouští Jižní Afriku. Ministr žádá vyšetřování se nejdříve objevil na Sportovní magazín.

Olympijská vítězka opouští Jižní Afriku. Ministr žádá vyšetřování
20.listopad 2026 - 16:20

Jihoafrický sport přichází o svou nejúspěšnější olympioničku. Devětadvacetiletá plavkyně Tatjana Smithová, dvojnásobná olympijská vítězka a držitelka čtyř medailí, oznámila změnu reprezentační příslušnosti a od prosince bude závodit za Nizozemsko. Její rozhodnutí vyvolalo mimořádnou reakci. Ministr sportu Gayton McKenzie se závodnici veřejně omluvil a požádal o vyšetření činnosti národního plaveckého svazu Swimming South Africa. V pozadí stojí spor o zadržené finanční odměny, sponzorské smlouvy a podmínky, které federace vytváří svým nejlepším sportovcům.

Za světové medaile dostala pokutu místo odměny

Konflikt mezi olympijskou šampionkou a jihoafrickým svazem začal na mistrovství světa v japonské Fukuoce v roce 2023. Smithová, tehdy ještě známá pod příjmením Schoenmakerová, získala zlato na 200 metrů prsa a stříbro na poloviční trati. Její úspěch však zastínil spor o závodní vybavení.

Plavkyně používala speciální závodní plavky a brýle značky Speedo, svého osobního sponzora. Národní federace měla naopak uzavřenou smlouvu s konkurenční společností Arena a požadovala používání jejího vybavení.

Podle ministra McKenzieho dostala závodnice v den úvodního startu upozornění, že za porušení sponzorských pravidel hrozí automatické sankce. Svaz stanovil pokutu dva tisíce eur za každou rozplavbu a dvacet tisíc eur za finále.

Po skončení šampionátu obdržela fakturu na 46 tisíc eur. Současně jí federace zadržela finanční odměnu 35 tisíc dolarů, kterou získala za dvě světové medaile a kterou měla federace předat od mezinárodní organizace World Aquatics.

Smithová se prostřednictvím svého manažera pokoušela situaci vyřešit, ale bez úspěchu. V květnu 2024 se obrátila na právníky. Svaz následně pokutu stáhl a zadrženou odměnu vyplatil až s více než ročním zpožděním. Úroky z opožděné platby byly vypořádány teprve v letošním roce.

Ministr upozornil, že Smithová nepodepsala sponzorskou smlouvu federace s Arenou a před uložením sankce neproběhlo řádné disciplinární řízení. Postup svazu proto označil za nepřijatelný.

Pověřený představitel Swimming South Africa Zikie Molusi připustil, že zadržení finančních prostředků nebylo správné. Konflikt vysvětloval rozpory mezi osobními sponzorskými závazky závodnice a smlouvami federace. Podle jeho vyjádření již svaz některá pravidla upravil.

Případ tak přesahuje běžný spor o značku sportovního vybavení. Otevírá otázku, zda mohou národní federace prostřednictvím vlastních komerčních smluv zasahovat do individuálních práv závodníků a zadržovat jejich finanční odměny bez odpovídajícího právního postupu.

Ministr požaduje kontrolu financí i odpovědnosti vedení

Jihoafrický ministr sportu Gayton McKenzie na tiskové konferenci 17. listopadu oznámil, že požádal Jihoafrickou sportovní konfederaci a olympijský výbor SASCOC o rozsáhlé prošetření fungování Swimming South Africa.

Vyšetřování se nemá týkat pouze Smithové. Ministr požaduje prověřit sponzorské smlouvy, systém ukládaných pokut, případné zadržování odměn dalších plavců i hospodaření s prostředky určenými na vrcholový sport. Součástí kontroly má být také financování výkonnostního centra Franschhoek a vnitřní pravidla federace.

Podle představitelů SASCOC by mělo být šetření dokončeno přibližně do devadesáti dnů. Ministr současně požádal o vytvoření týmu, který by pomohl stabilizovat činnost svazu.

Situaci komplikuje další, samostatně vedené řízení. Jednotka Aquatics Integrity Unit při World Aquatics v srpnu 2026 dočasně pozastavila výkon funkcí prezidentovi Swimming South Africa Alanu Fritzovi a generálnímu řediteli Shaunu Adriaansemu.

Důvodem je podezření z porušení etických pravidel, včetně možného zneužití pravomoci a předkládání nepravdivých informací či dokumentů. Řízení pokračuje a dočasné pozastavení funkcí neznamená prokázání viny. Není také doloženo, že by všechna tato podezření přímo souvisela s případem Smithové.

McKenzie současně odmítl tvrzení, že závodnici nepodporoval celý jihoafrický stát. Připomněl finanční odměny za olympijské medaile a další státní ocenění. Rozlišil tak veřejnou podporu sportovkyně od jednání národní federace.

Podstatné však zůstává, že jedna z nejúspěšnějších jihoafrických reprezentantek musela prostřednictvím právníků vymáhat peníze, které získala za světové medaile.

Pokud podobné problémy zasahují i méně známé plavce, jejichž možnosti právní obrany jsou výrazně omezenější, může být skutečný rozsah důsledků pro rozvoj jihoafrického sportu mnohem závažnější.

Právě to má nynější vyšetřování objasnit.

Nizozemsko získává šampionku s olympijskými ambicemi

Tatjana Smithová patří mezi nejúspěšnější plavkyně posledních olympijských cyklů. V Tokiu 2021 získala zlato na 200 metrů prsa ve světovém rekordu 2:18,95 a stříbro na 100 metrů. Na olympijských hrách v Paříži 2024 pořadí obrátila, když zvítězila na stovce a na dvojnásobné trati skončila druhá.

Po pařížské olympiádě ukončila kariéru. V září 2026 se však rozhodla vrátit k závodění a její první výsledky potvrdily, že si dokázala udržet mimořádnou výkonnost.

Na jihoafrickém mistrovství v krátkém bazénu zvítězila na 50 metrů prsa časem 29,50 sekundy. Následně v říjnu vyhrála všechny tři prsařské disciplíny na nizozemské kvalifikaci v Rotterdamu. Na stovce dosáhla výkonu 1:03,92, pouhé tři setiny sekundy za svým africkým rekordem v krátkém bazénu.

Nizozemská plavecká federace KNZB její změnu reprezentační příslušnosti oficiálně potvrdila 10. listopadu. Smithová má jihoafrické i nizozemské občanství. Její matka pochází z Jižní Afriky a otec z Nizozemska, kam se její rodiče před několika lety přestěhovali.

Sama závodnice zdůrazňuje, že rozhodnutí neznamená odmítnutí Jižní Afriky. Chce poznat nizozemské sportovní prostředí, navázat na rodinné kořeny a získat stabilnější podmínky pro další část kariéry.

Prvním velkým startem pod nizozemskou vlajkou bude mistrovství světa v krátkém bazénu v Pekingu od 1. do 6. prosince 2026.

Dlouhodobým cílem jsou olympijské hry v Los Angeles 2028. Smithová se chce zaměřit především na 50 metrů prsa, novou olympijskou disciplínu, která se pod pěti kruhy představí poprvé. Účast si však bude muset teprve vybojovat.

Pro Nizozemsko představuje její příchod významné posílení reprezentace. Získává olympijskou šampionku s mimořádnými zkušenostmi, která má i po dvouleté závodní přestávce předpoklady soutěžit se světovou elitou.

Jižní Afrika naopak přichází o sportovkyni, která jí přinesla čtyři olympijské medaile a patřila k nejvýraznějším osobnostem celého národního sportu.

Případ však ukazuje širší problém moderního vrcholového sportu. Národní federace nemohou očekávat dlouhodobou loajalitu reprezentantů pouze na základě státní příslušnosti a minulých úspěchů. Musí jim také zajistit předvídatelná pravidla, transparentní financování, respektování smluvních závazků a odpovídající podmínky pro přípravu.

Přestup Smithové do Nizozemska má osobní i sportovní důvody a nelze jej vysvětlovat pouze jediným konfliktem. Spor o odměny však odhalil nedostatky, které nyní musí jihoafrické sportovní instituce prověřit.

Skutečným výsledkem vyšetřování proto nebude jen určení odpovědnosti za zacházení s jednou olympijskou vítězkou. Rozhodující bude, zda dokáže přinést změny, které zabrání podobným případům u dalších reprezentantů.

Zdroje:

(buk; foto: AI)

Článek Olympijská vítězka opouští Jižní Afriku. Ministr žádá vyšetřování se nejdříve objevil na Sportovní magazín.



Anketa

Obáváte se, že Rusko v nejbližších měsících podnikne agresivní akci proti některé ze zemí NATO?

Ano 29%
transparent.gif transparent.gif
Ne 43%
transparent.gif transparent.gif
Nevím 28%
transparent.gif transparent.gif