Český sport potřebuje nejen peníze na reprezentaci a talentovanou mládež, ale také stabilní financování svazů a moderní sportoviště. Prezident Českého svazu cyklistiky David Průša v rozhovoru pro Sportovní listy upozornil, že současný dotační systém podle něj postupně oslabuje prostředky na běžný provoz sportovních organizací. Kritizuje rovněž pomalou výstavbu sportovní infrastruktury, jejímž symbolem se stal dvacet let připravovaný krytý velodrom v Brně.

„Nejde ani tak o objem finančních prostředků, ale o to, abychom věděli, kolik jich budeme mít příští rok a aby přicházely včas,“ vysvětluje Průša. Předvídatelnost financování považuje za základ dlouhodobého plánování, bez něhož svazy obtížně zabezpečují personální zázemí, soutěže i reprezentační programy.

Dotace rostou na papíře, svazům ubývají prostředky

Průša oceňuje, že Národní sportovní agentura zpřehlednila dotační programy a nastavila pravidla založená na konkrétních kritériích. Zásadní problém však vidí v programu vlastní činnosti sportovních svazů, kde podle jeho zkušeností dochází k opakovanému snižování podpory.

Česká cyklistika podle něj jako převážně individuální sport každoročně naráží na takzvanou dotační brzdu, která omezuje meziroční vývoj příspěvku přibližně o pět procent. V kombinaci s inflací to podle Průši znamená výrazný pokles reálných prostředků, s nimiž svaz hospodaří.

„Dostáváme relativně dobré prostředky na výjezdy reprezentace, evropské poháry, světové poháry a mistrovství. Dostáváme dobré prostředky na přípravu talentované mládeže, ale nebudeme mít dostatek peněz na mzdy lidí a provoz svazu,“ upozorňuje prezident české cyklistiky.

Národní sportovní agentura vyčlenila pro rok 2026 na program podpory organizací svazového charakteru celkem 3,2 miliardy korun. Tato částka však zahrnuje více oblastí podpory a sama o sobě nevypovídá o skutečném vývoji provozních dotací jednotlivých organizací. Průša proto nepožaduje zásadní přestavbu systému, ale především stabilizaci prostředků na vlastní činnost.

Brněnský velodrom ukazuje pomalost sportovních investic

Ještě výraznější výhrady má Průša k výstavbě sportovní infrastruktury. Česká republika podle něj zaostává nejen za západní Evropou, ale také za zeměmi střední a východní Evropy. Jako příklad uvádí Maďarsko, které v minulých letech investovalo do moderních sportovních zařízení.

„Postavit cokoliv moderního, i multisportovního, je v této republice nadlidský úkol,“ konstatuje Průša. Jako názorný příklad označuje připravovaný krytý velodrom v Brně, o jehož potřebě se podle něj diskutuje přibližně dvacet let. 20 let se mluví o hale pro dráhovou cyklistiku. Nebylo to jenom Brno, měl stát třeba v Praze místo chrtího závodiště v Motole.

Projekt nové víceúčelové haly pro dráhovou cyklistiku a atletiku na Ponavě již získal konkrétní podobu. Brněnští radní v březnu 2026 schválili zpracování projektové dokumentace za 65 milionů korun bez DPH s předpokládaným dokončením v roce 2027. Předběžné stavební náklady byly při představení architektonického návrhu vyčísleny na 1,13 miliardy korun bez DPH.

Hala má nabídnout krytý cyklistický ovál, atletické zázemí a kapacitu přibližně 1 200 diváků. Přestože příprava pokročila, samotná výstavba dosud nezačala. Brněnský projekt tak ukazuje rozdíl mezi dlouhodobými potřebami vrcholového sportu a skutečnou rychlostí jejich naplňování.

Národní sportovní stadiony českému sportu chybějí

Podle Průši nestačí podporovat pouze menší veřejná sportoviště. Ta mají své místo v rozvoji rekreačního pohybu, nemohou však nahradit specializovaná tréninková a soutěžní centra potřebná pro vrcholový sport.

„Když se začneme bavit o sportovní infrastruktuře, vždycky skončíme u workoutových hřišť. To rozvoji výkonnostního a vrcholového sportu neprospívá,“ upozorňuje prezident svazu. Za jednu z priorit proto považuje modernizaci stávajících areálů a výstavbu nových národních sportovních stadionů.

Problém přitom přesahuje cyklistiku. Nedostatek specializovaných zařízení omezuje možnosti přípravy reprezentantů, pořádání mezinárodních soutěží i rozvoje talentované mládeže. Bez dlouhodobých investic do infrastruktury se rozdíl mezi českým sportem a lépe vybavenými zahraničními konkurenty může dále prohlubovat.

Průšova kritika zároveň otevírá zásadní otázku české sportovní politiky. Stát může podporovat sportovní výsledky a mezinárodní úspěchy, ale pokud svazům nezajistí předvídatelné provozní financování a odpovídající sportoviště, bude jejich další rozvoj stále obtížnější. Český sport tak nepotřebuje pouze peníze na jednotlivé sezony, ale především podmínky, v nichž lze odpovědně plánovat na mnoho let dopředu.

Zdroje:

• rozhovor Sportovních listů s Davidem Průšou, prezidentem Českého svazu cyklistiky
• Český svaz cyklistiky – David Průša je novým prezidentem⁠
• Národní sportovní agentura – Podpora organizací svazového charakteru 2026⁠
• Město Brno – Důležitý milník pro multifunkční halu na Ponavě⁠
• Město Brno – Sportovní hala pro cyklistiku a atletiku má svou podobu

(sklen)

Článek Průša varuje před úbytkem peněz. Velodrom se řeší 20 let se nejdříve objevil na Sportovní magazín.