Evropský sport může po roce 2027 získat výrazně silnější finanční zdroj. Výbor Evropského parlamentu pro kulturu a vzdělávání CULT schválil návrh, podle kterého by mělo na sport připadnout 4,1 procenta rozpočtu programu Erasmus+ pro období 2028–2034.
Výbor zároveň požaduje celkový rozpočet programu ve výši 47,39 miliardy eur, tedy při současném kurzu přibližně 1,16 bilionu korun. Evropská komise původně navrhla 40,8 miliardy eur, zhruba 996 miliard korun.
Pokud by v konečné podobě programu zůstal zachován jak rozpočet 47,39 miliardy eur, tak podíl 4,1 procenta pro sport, znamenalo by to pro sportovní projekty přibližně 1,94 miliardy eur, tedy kolem 47,4 miliardy korun během sedmi let.
Jde ale zatím o vyjednávací pozici parlamentního výboru. Návrh schválil 29. září výbor CULT poměrem 24 hlasů ku jednomu při jednom zdržení. Konečnou podobu programu ještě musí projednat Evropský parlament a členské státy v rámci širšího vyjednávání o víceletém rozpočtu EU na roky 2028–2034.
Podíl sportu se má více než zdvojnásobit
Význam návrhu není pouze v absolutní částce. Současný Erasmus+ pro období 2021–2027 vyčleňuje na sport 1,9 procenta svého rozpočtu. Parlamentní výbor nyní navrhuje zvýšení na 4,1 procenta.
Podíl určený sportu by se tak více než zdvojnásobil.
CULT současně požaduje jasnější rozdělení celého programu. Podle jeho návrhu má 74,6 procenta prostředků směřovat do vzdělávání a odborné přípravy, 15 procent do oblasti mládeže a dobrovolnictví a 4,1 procenta přímo do sportu. Další prostředky mají pokrývat provoz národních agentur, řízení programu a určitou flexibilní rezervu.
Pro sport je důležité právě samostatné vyčlenění peněz. Pokud by tento princip zůstal v konečné legislativě, sportovní organizace by měly předvídatelnější finanční rámec a nebyly by odkázány pouze na každoroční rozhodování uvnitř společného programu.
Erasmus+ už dnes ve sportu podporuje například vzdělávání a mobilitu pracovníků, spolupráci organizací, projekty zaměřené na zdravý pohyb, dobrovolnictví, začleňování, dobrou správu sportu nebo společné evropské iniciativy.
Návrh programu po roce 2027 počítá s dalším posílením mobility, přeshraniční spolupráce a vytváření kapacit také v oblasti sportu. Konečný rozsah konkrétních podporovaných aktivit však bude znám až po dokončení legislativního procesu.
Pro české svazy může vzniknout výrazně větší zdroj
Pro český sport je návrh zajímavý především tím, že nabízí možnost financovat část rozvojových aktivit mimo státní rozpočet a dotační programy Národní sportovní agentury.
České svazy, kluby, sportovní organizace, školy nebo vzdělávací instituce mohou evropské prostředky využívat například pro vzdělávání trenérů, odborné stáže, výměnu zkušeností, mezinárodní spolupráci, metodické projekty, digitalizaci nebo práci s mládeží.
Právě vzdělávání trenérů může být jednou z nejzajímavějších oblastí.
Menší český svaz často nemá dostatek prostředků na dlouhodobé zahraniční stáže trenérů, spolupráci s významnými evropskými sportovními centry nebo přenos moderních tréninkových metod. Evropský program může část těchto aktivit financovat společně s partnery z dalších zemí.
Stejně významné mohou být společné projekty několika národních federací. Místo toho, aby každý svaz samostatně vytvářel vlastní vzdělávací nebo metodický systém, může vzniknout společný evropský projekt, jehož výsledky následně využije více zemí.
Pro Českou republiku proto není podstatné pouze to, zda bude evropská sportovní obálka skutečně zvýšena na téměř dvě miliardy eur.
Stejně důležitá je otázka, zda budou české sportovní organizace schopné tyto prostředky čerpat.
Velké svazy mají zpravidla více zkušeností s evropskými projekty a vlastní administrativní kapacitu. Menší organizace mohou mít kvalitní sportovní projekt, ale nemusí zvládnout hledání zahraničních partnerů, přípravu žádosti a následnou administraci.
Pokud nový Erasmus+ skutečně přinese výrazně více prostředků pro sport, mohlo by proto dávat smysl vytvořit v českém prostředí centrální metodickou podporu pro sportovní svazy a kluby při přípravě evropských projektů.
Evropské peníze nemají nahrazovat domácí financování
Výrazně větší Erasmus+ by ale neměl být chápán jako náhrada základního financování českého sportu.
Evropské prostředky jsou převážně projektové. Nejsou určeny k tomu, aby dlouhodobě platily běžný provoz svazů, pravidelnou činnost klubů nebo celý systém reprezentační přípravy.
Jejich význam je v jiných oblastech – ve vzdělávání, přenosu know-how, inovacích, mezinárodní spolupráci, mobilitě, digitalizaci nebo rozvoji nových metod práce.
Právě zde může vzniknout zajímavé propojení českého a evropského financování. Národní prostředky mohou zajišťovat základní provoz sportovního systému a evropské peníze mohou financovat jeho modernizaci a mezinárodní rozvoj.
Český sport by proto měl vyjednávání o novém Erasmus+ sledovat už nyní. Pokud má nový program začít v roce 2028, kvalitní mezinárodní partnerství a projekty není možné připravovat až několik týdnů před otevřením první výzvy.
Rozhodující navíc nebude jen celková částka.
Pokud se podaří udržet pevný podíl 4,1 procenta pro sport, získá evropský sport vedle vyššího rozpočtu také mnohem větší předvídatelnost.
Pro české svazy tak může být největší příležitostí nejen to, že Evropská unie nabízí více peněz, ale že vznikne samostatnější a stabilnější evropský finanční prostor pro sport, který lze využít vedle domácí podpory.
Zdroje:
- Evropský parlament – legislativní postup Erasmus+ 2028–2034
- Evropská komise – návrh Erasmus+ 2028–2034 a rozpočet 40,8 miliardy eur
- EUR-Lex – návrh nařízení Erasmus+ 2028–2034
- FESI – výbor CULT podpořil zvýšení podílu sportu z 1,9 na 4,1 procenta
- EUR-Lex – současný Erasmus+ a podíl 1,9 procenta pro sport
(sklen; foto: AI)
Článek EU chce dát sportu skoro dvě miliardy eur z Erasmus+ se nejdříve objevil na Sportovní magazín.











