Český stát má novou Strategii SPORT A POHYB 2030+ a Akční plán podpory sportu 2027. Vláda současně ve svém programovém prohlášení stanovila nové priority, které spojují sport s prevencí, zdravím, vzděláváním, odolností společnosti a dostupností pohybových aktivit pro všechny generace. Zásadní otázkou však zůstává, zda těmto prioritám odpovídá také skutečný způsob rozdělování veřejných prostředků prostřednictvím Národní sportovní agentury.

Dosavadní dotační systém byl dlouhodobě budován především kolem sportovních klubů, členských základen, sportovních svazů, soutěžních struktur, reprezentace a investic do sportovní infrastruktury. Tyto oblasti mají své opodstatnění a bez jejich podpory by organizovaný český sport nemohl fungovat. Nová strategie však rozšiřuje cíle státní sportovní politiky a přidává oblasti, které dosavadní systém nemusí dostatečně zachycovat.

Vláda například deklaruje podporu pravidelného pohybu lidí mimo sportovní kluby, rekreačního sportu, školních sportovních aktivit, pohybu seniorů nebo programů zaměřených na prevenci civilizačních onemocnění. Strategie SPORT A POHYB 2030+ zároveň zdůrazňuje pohybovou gramotnost dětí, pozdější specializaci, dostupnost sportu v regionech, odolnost a dlouhodobé udržení obyvatel u pravidelné pohybové aktivity.

Právě zde vzniká otázka, zda současné dotační programy NSA skutečně podporují všechny cíle, které stát nově považuje za důležité. Nestačí totiž přijmout strategický dokument a ponechat beze změny pravidla, která byla vytvořena podle jiných priorit.

Akční plán podpory sportu 2027 tento problém částečně řeší. Ukládá vyhodnotit dotační výzvy roku 2026 a následně připravit aktualizované dotační schéma pro rok 2028. Současně však přiznává, že NSA dosud chybí systematické vyhodnocování dopadů jednotlivých výzev a veřejný přístup k těmto informacím.

Právě proto by změna dotačního systému neměla skončit úpravou několika koeficientů nebo administrativních podmínek. Musí začít posouzením, zda jednotlivé programy skutečně odpovídají současným cílům státní sportovní politiky.

Můj klub musí podporovat skutečný pohyb, nejen soutěžení

Program Můj klub patří k nejvýznamnějším nástrojům státní podpory sportování dětí a mládeže. Jeho prostřednictvím NSA financuje pravidelnou činnost sportovních organizací. Dosavadní pravidla však výrazně rozlišují mezi dětmi, které pravidelně sportují bez soutěžní účasti, a těmi, které jsou zapojeny do soutěžního systému.

Výzva Můj klub 2026 stanovila pro nesoutěžící děti ve věku od čtyř do patnácti let základní částku 1 100 korun. U soutěžících sportovců ve věku od šesti do devatenácti let činila základní částka 4 000 korun, v další kategorii ještě o tisíc korun více.

Rozdíl může odrážet vyšší náklady soutěžní přípravy. Současně však vytváří ekonomickou motivaci podporovat soutěžní aktivitu již u nejmladších dětí. To vyvolává otázku souladu s novou strategií, která zdůrazňuje všestrannost, pohybovou gramotnost, pozdější specializaci a dlouhodobý vztah dítěte ke sportu.

Pokud chce stát skutečně přivést k pravidelnému pohybu více dětí, měl by dotační systém rozlišovat podporu všeobecné pohybové aktivity od podpory sportovní výkonnosti. Obě oblasti mají své místo, ale nemusejí být hodnoceny podle stejných kritérií.

U nejmladších dětí by proto mělo být důležitým měřítkem, kolik jich pravidelně sportuje, kolik nových dětí organizace zapojila a kolik jich u pohybu dlouhodobě zůstává. Soutěžní výsledky a výkonnostní kritéria mají větší význam tam, kde stát cíleně podporuje sportovní talent a přípravu budoucích reprezentantů.

Podobná otázka vzniká u dětí, které tradiční sportovní systém obtížně zachycuje. Patří mezi ně děti s nízkou pohybovou zdatností, nadváhou, zdravotním omezením nebo děti z rodin, pro které jsou náklady na sport významnou překážkou.

Pokud stát deklaruje, že chce prostřednictvím sportu podporovat prevenci a zdraví, musí vytvořit podmínky také pro organizace, které dokážou tyto děti přivést k pravidelnému pohybu. Úspěchem takového programu nemusí být počet soutěžních startů, ale dlouhodobé zapojení dítěte do pohybové aktivity.

Právě zde by mělo dojít také k přehodnocení vztahu mezi formálním členstvím ve sportovní organizaci a skutečnou sportovní činností. Zákonná definice sportovce vychází z výkonu sportovní činnosti a evidence u sportovní organizace. Konkrétní dotační programy však mohou stanovovat další podmínky.

Tyto podmínky musí mít jasný účel. Pokud stát potřebuje ověřit, že dítě skutečně pravidelně sportuje, měl by být schopen tuto skutečnost posuzovat prostřednictvím spolehlivé evidence aktivity, nikoli pouze podle formálního organizačního vztahu.

Nový Národní registr sportu, jehož zavedení Akční plán 2027 předpokládá, by mohl vytvořit lepší podmínky pro takové hodnocení. Současně však nesmí znamenat další administrativní zátěž pro malé kluby.

Nové priority vyžadují změny také u svazů, trenérů a sportu pro všechny

Zásadní otázkou je také podpora sportovních svazů. Dosavadní systém pracuje s prioritizací sportů, která hodnotí úspěšnost, velikost členské základny, popularitu a společenskou odpovědnost. Takové hodnocení může mít své opodstatnění při financování reprezentace a výkonnostního sportu.

Nová Strategie SPORT A POHYB 2030+ však stanoví širší cíle. Vedle sportovních výsledků chce podporovat prevenci, zdraví, pohybovou gramotnost, odolnost společnosti a dostupnost sportu. Samotná velikost svazu nebo jeho mezinárodní úspěšnost proto nemusí dostatečně vypovídat o schopnosti naplňovat všechny tyto priority.

Při přípravě dotačních výzev pro rok 2028 by proto mělo být posouzeno, zda prioritizace odpovídá účelu jednotlivých oblastí podpory. Jiná kritéria jsou vhodná pro reprezentaci, jiná pro rozvoj sportovní základny a další pro činnost, jejímž hlavním cílem je prevence nebo rozvoj praktických dovedností.

Akční plán 2027 výslovně počítá s přípravou úprav podpory branných, technických a úpolových sportů. Upozorňuje na jejich často menší členskou základnu, zastarávající infrastrukturu a nedostatečné vybavení. Současně je spojuje s posilováním fyzické a psychické odolnosti obyvatel.

Pokud stát považuje tuto oblast za novou prioritu, musí se to promítnout také do dotačních podmínek. Systém založený především na velikosti členské základny a popularitě totiž nemusí odpovídat specifickému veřejnému přínosu těchto sportů.

Podobně je třeba posoudit podporu sportu pro všechny. Vláda deklaruje dostupnost pohybových aktivit také pro lidi, kteří nejsou organizováni ve sportovních klubech. Dosavadní dotační model NSA však stojí především na podpoře sportovních organizací a jejich evidované činnosti.

To neznamená, že by stát měl tradiční sportovní organizace obejít. Naopak, právě jejich síť může být důležitým nástrojem rozšiřování nabídky pravidelného pohybu. Dotační podmínky by však měly umožnit a motivovat také programy pro dospělé, seniory, rekreační sportovce a další skupiny obyvatel.

Významnou roli zde mohou mít obce, školy, univerzity a další organizace, které vytvářejí dostupné možnosti pohybu. Pokud stát chce rozšiřovat sportovní aktivitu mimo tradiční soutěžní struktury, musí jasně určit, jaké programy a instituce mají tento cíl naplňovat.

Další oblastí jsou trenéři. Akční plán 2027 počítá s analýzou jejich kvalifikace, věku, regionálního zastoupení a pracovních podmínek i s návrhem nového systému vzdělávání. Do dotačního schématu pro rok 2028 by se následně měly promítnout také otázky kvalifikace a podpory trenérské práce.

Stát by přitom neměl hodnotit pouze počet vydaných licencí. Podstatné je, kolik kvalifikovaných trenérů skutečně pracuje s dětmi, zda jsou dostupní v menších obcích a zda dokážou podporovat dlouhodobý vztah ke sportu.

Nová strategie současně vytváří prostor pro širší pojetí trenérské činnosti. Vedle specialistů jednotlivých sportů může být důležitá také kvalifikace zaměřená na dětskou všestrannost, pohybovou gramotnost, nesoutěžní sport nebo přiměřené pohybové aktivity různých věkových skupin.

Právě zde se ukazuje, že změna dotačních programů musí být propojena se vzděláváním, kvalifikací a skutečnou dostupností odborného vedení.

Nové dotace musí mít jasný účel a měřitelný výsledek

Největší změna dotačního systému by však měla spočívat ve způsobu hodnocení veřejných prostředků. Nejvyšší kontrolní úřad již při kontrole podpory sportu v letech 2019 až 2022 upozornil, že NSA nevyhodnocovala, zda její výdaje přispívaly například ke zlepšení tělesné zdatnosti dětí, omezení růstu nadváhy a obezity nebo snížení ekonomické spoluúčasti rodin na sportování.

Další kontrola závěrečného účtu NSA za rok 2024 konstatovala, že přes spolehlivé účetní údaje chyběly důležité informace o hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti dotačních programů a o plnění jejich cílů.

Právě tato zjištění by měla být jedním ze základních východisek připravovaných změn. Nestačí kontrolovat, zda byly dotace správně vyplaceny a vyúčtovány. Stejně důležité je zjistit, zda programy skutečně dosahují výsledků, kvůli kterým stát veřejné prostředky poskytuje.

Každá významná dotační výzva by proto měla předem jednoznačně určit cílovou skupinu, účel podpory, očekávaný výsledek a způsob jeho hodnocení.

U dětského sportu může být výsledkem větší počet pravidelně sportujících dětí nebo jejich dlouhodobé udržení u pohybu. U talentované mládeže rozvoj sportovních předpokladů a přechod do vyšších výkonnostních kategorií. U reprezentace mezinárodní konkurenceschopnost a kvalita přípravy. U prevence zapojení dosud neaktivních obyvatel. U infrastruktury skutečné využití sportovišť a jejich dostupnost.

Stejný princip musí platit také pro významné sportovní akce. Akční plán 2027 ukládá vyhodnotit jejich podporu za období 2022 až 2026 a připravit nová pravidla pro rok 2028. Hodnocení má zohledňovat sportovní, ekonomický a společenský přínos, nikoli pouze uskutečnění akce nebo počet diváků.

Důležité je také zjednodušení administrativy. Sportovní organizace by neměly opakovaně dokládat údaje, které stát již eviduje. Moderní informační systémy mají umožnit přesnější kontrolu a současně omezit zbytečné administrativní požadavky.

Akční plán podpory sportu 2027 stanoví konkrétní harmonogram. NSA má vyhodnotit dotační výzvy roku 2026 a připravit doporučení pro rok 2028. Souhrnná evaluační zpráva má být projednána do 31. srpna 2027. Současně se počítá s úpravou kritérií, bonifikací a způsobilých nákladů jednotlivých výzev.

Právě zde se ukáže, zda se změny budou týkat pouze technických parametrů, nebo také samotného účelu dotačních programů. Nová strategie totiž nepožaduje pouze jiné rozdělení peněz mezi dosavadní příjemce. Stanoví širší cíle, které musí být v systému veřejné podpory skutečně zohledněny.

To neznamená, že všechny současné programy musejí být zrušeny nebo nahrazeny novými. Znamená to však, že každý z nich musí obstát při srovnání s aktuálními prioritami vlády a Strategie SPORT A POHYB 2030+.

Pokud vláda stanovila nové cíle sportovní politiky, musí být možné poznat jejich naplňování také podle dotačních výzev Národní sportovní agentury. Nestačí, aby se prevence, zdraví, všestrannost, odolnost a dostupnost sportu objevovaly pouze ve strategických dokumentech.

Skutečná změna nastane teprve tehdy, když stát začne veřejné prostředky rozdělovat podle jasně stanoveného účelu a následně dokáže doložit, jaký přínos za ně získal.

Dotační systém pro rok 2027 proto představuje první významnou příležitost prověřit, zda nová sportovní politika skutečně mění způsob financování českého sportu. Pokud se úpravy omezí pouze na koeficienty, formuláře a administrativní podmínky, zůstane rozdíl mezi vládními prioritami a skutečnou podporou sportu zachován.

A právě podle tohoto rozdílu bude možné posoudit, zda stát své nové priority pouze vyhlásil, nebo je skutečně začal uskutečňovat.

Dokumenty a zdroje:

• Vláda České republiky – Programové prohlášení vlády⁠
• Národní sportovní agentura – Strategické dokumenty a akční plány⁠
• Národní sportovní agentura – Přehled neinvestičních dotačních výzev⁠
• Národní sportovní agentura – Přehled investičních dotačních výzev⁠
• Nejvyšší kontrolní úřad – Kontrola podpory sportu v letech 2019 až 2022

(sklen, foto: AI)

Článek Vláda změnila priority sportu. Změní NSA také dotační pravidla? se nejdříve objevil na Sportovní magazín.