České modelářství patří dlouhodobě k mezinárodně úspěšným sportovním odvětvím. Jen v roce 2025 získali jeho reprezentanti na mistrovstvích světa a Evropy celkem 44 medailí, z toho 15 zlatých. Přesto se tento sport potýká s problémem, který může zásadně ovlivnit jeho budoucnost. Zatímco stát přispívá na činnost svazu, reprezentaci a některé vybavení, investice do nového sportovního zázemí zůstávají podle jeho představitelů dlouhodobě nedostatečné.
Předseda Svazu modelářů České republiky Jan Žemlička v rozhovoru pro Sportovní listy upozornil především na absenci dlouhodobé předvídatelnosti státní podpory. Svaz podle něj dokáže zabezpečovat současnou činnost, ale bez jasného výhledu na tři až pět let obtížně plánuje rozsáhlejší rozvoj. Přitom jde o sportovní odvětví, jehož význam přesahuje samotné soutěžení a stále výrazněji souvisí s technickým vzděláváním, moderními technologiemi i bezpečnostní připraveností společnosti.
Světové medaile stojí na práci klubů a dobrovolníků
Podle údajů uvedených v části věnované modelářům v Ročence Sdružení sportovních svazů ČR za rok 2025 sdružoval Svaz modelářů 8 489 členů ve 326 klubech. Z tohoto počtu bylo 1 394 dětí a mladých lidí do 18 let. Celková členská základna meziročně vzrostla téměř o tři procenta a počet mladých členů o 4,6 procenta. Modelářství tedy rozhodně není sportem, který by ztrácel své příznivce.
Významná část jeho úspěchů však stojí na dobrovolné práci členů, klubových instruktorů a rodin. Žemlička potvrzuje, že mladí reprezentanti vyrůstají především v modelářských rodinách a komunitách, kde se zkušenosti předávají mezi generacemi. Svaz sice organizuje soutěže, soustředění a materiální podporu talentované mládeže, systematická příprava budoucích reprezentantů však zůstává do značné míry individuální záležitostí.
Právě zde se ukazuje potřeba odpovídající infrastruktury. Modelářský sport vyžaduje dílny, odborné vybavení, technické zázemí i specializované plochy pro jednotlivé disciplíny. Zejména ve velkých městech je podle Žemličky obtížné vhodné prostory vůbec získat. Bez nich nelze dlouhodobě rozšiřovat klubovou činnost ani vytvářet podmínky pro přípravu nové generace sportovců.
Peníze na provoz přicházejí, stavební investice chybějí
Předseda svazu oceňuje státní podporu a připomíná, že bez ní by organizace jen obtížně fungovala. Současně však upozorňuje na zásadní rozdíl mezi financováním každoroční činnosti a investicemi, které umožňují sport dlouhodobě rozvíjet. Podle jeho vyjádření svaz za posledních deset let nezískal státní podporu na zásadní stavební rekonstrukci nebo vybudování komplexního modelářského centra. Podle dlouhodobých zkušeností vedení Sdružení sportovních svazů přitom tento problém přetrvává již více než dvě desetiletí.
Neznamená to, že by svaz nedostával žádné investiční prostředky. Ze zprávy předsedy pro konferenci v roce 2026 vyplývá, že v roce 2024 získal od Národní sportovní agentury investiční dotaci 962 tisíc korun na rozšíření evidenčního systému, pořízení autodráhy a měřicího zařízení pro pylonové závody. Pro rok 2026 byla schválena další investiční dotace 897 tisíc korun na mikrobus a skříňový přívěs. Tyto prostředky pomáhají zabezpečovat sportovní činnost a dopravu reprezentantů, nenahrazují však investice do budov, dílen nebo komplexních tréninkových zařízení.
Podstatný problém však spočívá také v tom, že současná provozní podpora umožňuje především udržovat existující rozsah činnosti. Pokud by měl svaz výrazně zvýšit počet zapojených dětí a mládeže, rozšířit síť klubů, zkvalitnit přípravu reprezentantů a současně plnit širší společenské úkoly, potřeboval by podstatně vyšší prostředky. Nešlo by pouze o vybavení a nové prostory, ale především o stabilní financování odborných instruktorů a trenérů. Bez jejich systematické podpory bude rozvoj nadále záviset zejména na dobrovolné práci a možnostech jednotlivých rodin.
Žemlička proto nepovažuje za hlavní problém pouze výši každoroční dotace. Za důležitější označuje dlouhodobou koncepci, podle které by bylo možné plánovat rozšiřování činnosti a odpovídající financování. Svaz podle jeho vyjádření vlastní rozvojové představy má, ale potřebuje vědět, zda pro ně existuje podpora také na straně státu.
Nové priority státu otevírají modelářství velkou příležitost
Právě současné směřování státní sportovní politiky může situaci změnit. Programové prohlášení vlády výslovně spojuje sport nejen se zdravím a prevencí, ale také se vzděláváním, odolností společnosti a obranyschopností. Počítá rovněž s posílením investic do sportovní infrastruktury a podpory dětí a mládeže. Připravovaná strategie SPORT A POHYB 2030 a vládou schválený Akční plán podpory sportu 2027 představují příležitost promítnout tyto priority do konkrétních opatření.
Modelářství přitom nabízí spojení sportovní přípravy s technickými znalostmi, manuální zručností, elektronikou, konstrukcí a ovládáním technických zařízení. V některých disciplínách se tyto schopnosti přibližují oblastem využívaným v robotice a bezpilotních systémech. Jejich význam pro krizovou připravenost nebo obranu státu samozřejmě vyžaduje cílenou odbornou přípravu, ale právě modelářské prostředí může vytvářet vhodný základ.
Pokud však stát očekává, že sportovní organizace budou vedle své tradiční činnosti přispívat také k technickému vzdělávání, odolnosti společnosti a přípravě mladých lidí na krizové situace, nemůže se jejich financování omezovat pouze na zachování současného provozu. Takové ambice vyžadují rozvojové prostředky, kvalitně připravené a odpovídajícím způsobem odměňované instruktory, moderní vybavení a dostupné prostory. Teprve potom bude možné zapojit podstatně více dětí a mládeže a rozvíjet jejich dovednosti nejen pro sportovní soutěže, ale i pro širší potřeby společnosti a státu.
Nabízí se proto otázka, zda by stát neměl otevřít investiční podporu také projektům, které propojují sportovní modelářství s technickým vzděláváním a rozvojem praktických dovedností. V rozhovoru zazněla i možnost vybudování národního modelářského centra, které by nesloužilo pouze reprezentaci, ale také dětem, klubům a odborným workshopům. Žemlička připustil, že podobné zařízení by mohlo přispívat ke zvyšování technického povědomí i branné připravenosti. Další možností by bylo společné centrum pro příbuzné technické sporty, například disciplíny zaměřené na robotiku a řízení bezpilotních prostředků.
Takový projekt by samozřejmě vyžadoval konkrétní investiční záměr, vyhodnocení nákladů, využitelnosti i spolupráci s dalšími institucemi. Nemuselo by přitom jít výhradně o státní financování. Vládní program ostatně počítá s vícezdrojovou podporou sportovní infrastruktury, do které se mají zapojovat také kraje, města, obce a soukromí partneři.
Současná investiční politika Národní sportovní agentury již obsahuje programy pro výstavbu a modernizaci sportovišť. Podstatné však bude, zda jejich podmínky umožní realizovat také specifická zařízení technických sportů, jejichž význam nelze poměřovat pouze počtem metrů čtverečních tělocvičen nebo tradičních sportovních ploch.
České modelářství dokazuje, že dokáže vychovávat světové šampiony a současně rozvíjet schopnosti využitelné v technickém vzdělávání. Pokud stát skutečně hodlá posilovat odolnost společnosti a investovat do dovedností mladé generace, měl by právě u takových sportů hledat nové možnosti podpory. Nejde pouze o další peníze na provoz. Jde o cílené investice do lidí, jejich odborné přípravy a zázemí, které mohou umožnit podstatně širší zapojení dětí a mládeže a současně sloužit sportu, vzdělávání i potřebám České republiky po další desetiletí.
Zdroje:
- Ročenka Sdružení sportovních svazů ČR 2025
- Svaz modelářů ČR – zpráva předsednictva 2022–2026
- Programové prohlášení vlády ČR – Sport, prevence a zdraví
- Národní sportovní agentura – Akční plán podpory sportu 2027
- Národní sportovní agentura – Strategie SPORT A POHYB 2030
- Národní sportovní agentura – investiční výzvy
(sklen)
Článek Mistři světa bez jistoty. Modelářům chybí dlouhodobý plán se nejdříve objevil na Sportovní magazín.










