Takový plán oznámili straničtí představitelé v rozhovoru pro Politico . Podle jejich názoru představuje
evropská diplomatická služba nákladnou byrokratickou strukturu, která duplikuje práci národních ministerstev zahraničních věcí a omezuje schopnost členských států samostatně provádět svou zahraniční politiku.Spor o evropskou zahraniční politiku
Konflikt Národního shromáždění s evropskou diplomatickou službou je součástí širšího úsilí strany o navrácení pravomocí od institucí EU národním vládám. Le Penová a její spolupracovníci se domnívají, že členské státy musí mít větší svobodu v rozhodování o mezinárodních vztazích, místo aby se spoléhaly na společnou evropskou diplomacii.
Rozdíly mezi Le Penovou a Kallasovou jsou patrné zejména v jejich postoji k válce na Ukrajině. Kalasová, bývalá estonská premiérka, se zasazuje o silnou podporu Kyjeva a zaujímá tvrdý postoj vůči Moskvě. Le Penová naopak volá po mezinárodní mírové konferenci a tvrdí, že evropské země nemají neomezené finanční prostředky na to, aby Ukrajině mohly i nadále pomáhat.
Poslanec Národního shromáždění v Evropském parlamentu Jean-Paul Garaud kritizoval válečnou rétoriku Callasové o Ukrajině. Řekl, že jeho strana Ukrajinu podporuje, ale že vyjádření Kallasové by mohla vést k otevřenému konfliktu s Ruskem.
Le Penová dříve kritizovala předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou. Během své nedávné návštěvy Bruselu prohlásila, že Francie již nebude akceptovat, aby Evropská komise převzala diplomatické pravomoci, zejména ne vojenské a zpravodajské.
Brusel kritiku odmítá
Evropská služba pro zahraniční věci kritiku Národního shromáždění odmítla. Mluvčí této instituce serveru Politico sdělil, že evropská diplomacie chrání zájmy všech členů, včetně Francie, a že síť delegací EU po celém světě je důležitou strategickou výhodou.
Do debaty o budoucnosti služby se však nezapojuje pouze francouzská pravice. Francie a Německo již dříve navrhly reformu evropské diplomatické struktury s několika možnými modely – od jejího propojení s Evropskou komisí až po posílení pravomocí vysokého představitele EU pro zahraniční politiku. Kritika efektivity služby proto existuje i mimo Národní shromáždění, ačkoli návrhy na její reformu se od požadavku na její zrušení výrazně liší.
I kdyby Le Penová vyhrála, francouzská vláda by nemohla jednostranně zrušit Evropskou službu pro vnější činnost. Její existenci a způsob fungování upravují evropské smlouvy a rozhodnutí institucí EU.
Článek 27 Smlouvy o Evropské unii stanoví, že vysokému představiteli pro zahraniční politiku je v jeho práci nápomocen tento útvar. Jeho organizaci a fungování upravuje rozhodnutí Rady EU na návrh vysokého představitele, po konzultaci s Evropským parlamentem a se souhlasem Evropské komise.
o znamená, že Le Penová by k realizaci plánu musela získat podporu dalších evropských vlád a institucí. Národní shromáždění počítá se spoluprací s politickými silami, které prosazují podobný přístup v jiných zemích, ale jejich podpora sama o sobě nezaručuje změnu evropského systému.
Pokud by došlo k zásadnímu snížení nebo reorganizaci EEAS, důsledky by se projevily i mimo Brusel. Služba nejen plní administrativní úkoly, ale také koordinuje diplomatické aktivity EU a spravuje síť svých zastoupení ve třetích zemích a mezinárodních organizacích.
Za konfliktem mezi Le Penovou a Kallasovou se tedy skrývá širší otázka: zůstane zahraniční politika Evropské unie společným nástrojem členských států, nebo se většina diplomatických kompetencí vrátí do hlavních měst jednotlivých států.
(rp,prvnizpravy.cz,informer,foto:arch.)
