Papírová čepice, kterou si celé generace Čechů spojují s televizním Večerníčkem, dostala nečekanou politickou i obchodní podobu. Spolek Milion chvilek pro demokracii začal před další demonstrací na pražské Letné nabízet její látkovou variantu za 1190 korun. Zájemci mohou zaplatit také výrazně více, až pět tisíc korun. Organizace, která vystupuje proti změně financování České televize a Českého rozhlasu, tak proměnila jeden ze symbolů současných protestů v předmět prodávaný prostřednictvím vlastního e-shopu. Nabídka okamžitě přitáhla pozornost médií a znovu připomněla otázku, jakým způsobem se občanská iniciativa vedená Mikulášem Minářem financuje.
Na novinku upozornil server Echo24, podle něhož se večerníčkovská čepice objevila v nabídce za cenu, která rozhodně nepřipomíná obyčejnou papírovou skládačku. Výrobek je z potištěné látky a jeho vzor tvoří texty odkazující na jednání Poslanecké sněmovny o budoucnosti veřejnoprávních médií. Čas 4.36 připomíná noční hlasování z 24. října, při němž poslanci poslali návrh na změnu financování České televize a Českého rozhlasu do dalšího projednávání. Právě tento okamžik se stal jedním z hlavních motivů protestní kampaně.
Spolek uvádí, že základní cena čepice pokrývá náklady na její výrobu a související výdaje. Částka zaplacená nad 1190 korun je podle zveřejněných podmínek dobrovolným darem. Nabídka tak umožňuje spojit nákup výrobku s finanční podporou organizace. Kromě čepic jsou k dispozici také kravaty, mikiny a další oblečení s motivy současných protestů. V některých případech jde přímo o předměty určené pro listopadovou demonstraci na Letné.
Samotný prodej propagačních předmětů není mezi neziskovými organizacemi ničím neobvyklým. Běžně jej využívají kulturní instituce, charitativní spolky i občanská sdružení. V případě Milionu chvilek však pozornost přitahuje především cena a skutečnost, že organizace současně pořádá rozsáhlé politicky zaměřené kampaně. Kritici se proto ptají, kde končí občanský aktivismus a začíná profesionální provoz organizace s vlastním marketingem, zaměstnanci a pravidelnými finančními příjmy.
Miliony na demonstrace a peníze mimo transparentní účet
Milion chvilek pro demokracii vznikl v roce 2018 jako iniciativa kritizující tehdejšího premiéra Andreje Babiše. O rok později dokázal uspořádat dvě mimořádně navštěvované demonstrace na pražské Letné a stal se jedním z nejviditelnějších občanských uskupení v zemi. Jeho aktivity se postupně rozšířily o veřejné kampaně, petice, regionální setkání a pravidelnou komunikaci na sociálních sítích. S tím rostly také nároky na financování a personální zajištění.
Právě historie spolku však nabízí srovnání, kterému se jeho vedení obtížně vyhne. Zatímco proti Babišově vládě dokázal Milion chvilek mobilizovat statisícové davy, za kabinetu Petra Fialy nebyla jeho reakce na závažné politické aféry ani zdaleka stejně razantní. Českou politikou přitom otřásla kauza Dozimetr spojená s podezřeními z korupce kolem pražského dopravního podniku, bitcoinová aféra ministerstva spravedlnosti, kvůli níž rezignoval ministr Pavel Blažek, i otázky kolem premiérova podílu v Podnikatelské družstevní záložně, známé jako kampelička. Každý z těchto případů vyvolal závažné pochybnosti o odpovědnosti veřejných činitelů a nakládání s veřejnou důvěrou. Přesto se nestal impulzem ke srovnatelně masivní mobilizaci Milionu chvilek proti tehdejší vládě.
Rozdílného přístupu si všimli také političtí oponenti spolku. Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček na podzim 2025 kritizoval Milion chvilek právě za to, že při kauzách Dozimetr a bitcoinového daru nevyvíjel na Fialův kabinet obdobný veřejný tlak jako dříve na Babišovu vládu. Jeho výhrada mířila na podstatu občanského aktivismu, který se veřejně hlásí k obraně demokracie a odpovědnosti politiků. Pokud mají tato pravidla platit bez ohledu na stranickou příslušnost, měla by být také kritika srovnatelně důsledná.
Bylo by nepřesné tvrdit, že Milion chvilek během Fialovy vlády nepořádal žádné demonstrace. Organizoval shromáždění na podporu Ukrajiny, akce k výročí 17. listopadu i protesty týkající se veřejnoprávních médií. Jejich hlavní zaměření však bylo odlišné. Ani při vypuknutí nejvýraznějších vládních afér nepřišla protestní kampaň srovnatelná s mobilizací proti Babišovi. Právě tento nepoměr si zaslouží vysvětlení. Proč se organizace schopná během krátké doby zaplnit Letnou rozhodla u některých kauz postupovat podstatně zdrženlivěji? A podle jakých měřítek určuje, které politické selhání vyžaduje masový protest a které nikoli?
Samotná rozdílná intenzita protestů neprokazuje stranickou závislost ani skryté politické zadání. Milion chvilek si může svobodně vybírat témata, na která se zaměří, stejně jako každý jiný občanský spolek. Pokud však své působení staví na požadavku politické odpovědnosti a demokratických pravidel, je namístě ptát se, zda při hodnocení různých vlád používá stejný metr. Odpověď by měla zajímat nejen jeho kritiky, ale také dárce, dobrovolníky a účastníky demonstrací.
Otázky kolem hospodaření se objevovaly už v minulých letech. Server Novinky v únoru 2024 upozornil, že spolek za prvních pět let existence získal od dárců téměř sto milionů korun. Významná část jeho výdajů přitom směřovala na mzdy a provoz. Podle tehdy zveřejněných údajů činily náklady za rok 2022 přibližně 23 milionů korun, z nichž na veřejné akce připadlo zhruba 4,6 milionu. Zbytek zahrnoval další činnosti organizace, zejména personální a provozní zajištění.
Podobné otázky se vrátily letos na jaře. Březnová demonstrace na Letné podle vyjádření Mikuláše Mináře pro iDNES.cz stála přibližně pět až sedm milionů korun. Organizátoři zajišťovali velkoplošné obrazovky, tiskoviny, techniku i propagaci. Redakce iDNES.cz následně upozornila, že spolek přijímá finanční příspěvky prostřednictvím transparentního i běžného bankovního účtu. U druhého z nich nelze z veřejně dostupných bankovních údajů zjistit totožnost všech dárců.
Tento postup není sám o sobě porušením zákona. Spolek jej vysvětluje mimo jiné ochranou soukromí podporovatelů a poukazuje na zveřejňované výroční zprávy. Přesto vzniká legitimní otázka, zda organizace, která pravidelně požaduje transparentnost od politických představitelů, poskytuje veřejnosti dostatečně podrobné informace také o vlastním financování. Zveřejnění účetní závěrky a splnění zákonných povinností totiž nemusí automaticky znamenat, že veřejnost zná všechny významné finanční vazby.
Milion chvilek na svém webu zpřístupňuje výroční zprávy včetně hospodářských údajů. Ve zprávě za rok 2024 uvádí výnosy téměř 22 milionů korun a zdůrazňuje, že jeho účetnictví ověřuje nezávislý auditor. Podle organizace nebyly při kontrole zjištěny nesrovnalosti. Spolek zároveň vysvětluje, že značnou část jeho práce vykonává profesionální tým, protože rozsáhlé kampaně a demonstrace nelze dlouhodobě zajišťovat pouze dobrovolnicky.
Právě profesionalizace je jedním z nejvýraznějších rozdílů mezi původní iniciativou a dnešním fungováním spolku. Organizace schopná během několika týdnů připravit velkou demonstraci, oslovit tisíce dárců a spustit související prodejní kampaň už nefunguje jako neformální skupina dobrovolníků. Má vlastní infrastrukturu, zaměstnance a propracovanou komunikaci. To samo o sobě nesnižuje legitimitu jejích protestů, znamená to však také vyšší nároky na vysvětlování, jak s penězi nakládá.
Minářův neúspěšný vstup do politiky a kritika zapojení dětí
Současná debata připomíná také neúspěšný pokus Mikuláše Mináře vstoupit do stranické politiky. V roce 2020 opustil vedení Milionu chvilek a založil hnutí Lidé PRO. Projekt měl nabídnout novou politickou alternativu, nedokázal však získat dostatečnou podporu a v březnu 2021 skončil ještě před parlamentními volbami. Jeho konec provázely otázky kolem využití darovaných peněz.
Podle tehdejšího zjištění Seznam Zpráv utratilo hnutí během několika měsíců téměř šest milionů korun. Peníze směřovaly na přípravu kampaně, propagaci, mzdy a další provozní výdaje. Bývalý ředitel Transparency International David Ondračka, který s projektem spolupracoval, následně požadoval podrobné vyúčtování. Minář připustil, že ne všechny prostředky prošly transparentním účtem, a slíbil zveřejnění hospodaření.
Tato zkušenost je důležitá i pro dnešní hodnocení jeho veřejného působení. Minář se po neúspěšném politickém projektu vrátil k občanskému aktivismu a znovu stojí v čele Milionu chvilek. Případ Lidé PRO přitom nelze účetně směšovat s hospodařením současného spolku. Připomíná však, že požadavky na transparentnost se netýkají pouze politiků, proti nimž organizace vystupuje, ale také jejích vlastních představitelů a projektů.
Vedle financování vyvolalo kritiku rovněž zapojování dětí a studentů do demonstrací na podporu České televize a Českého rozhlasu. Senátorka Jana Zwyrtek Hamplová se na začátku listopadu ostře ohradila proti vystoupení malých dětí, které na pódiu předčítaly připravený text o svobodě slova. Jejich účast přirovnala k někdejším pionýrským akcím a kritizovala také situace, kdy studenti dostali možnost účastnit se protestů během vyučování.
Senátorka upozornila na otázku, zda děti skutečně rozumějí politickým požadavkům, které veřejně přednášejí, a nakolik jejich vystoupení připravují dospělí organizátoři. Její kritika se týkala především způsobu zapojení nezletilých do veřejné kampaně. Samotná účast dětí na demonstraci ovšem neprokazuje manipulaci ani nátlak. Pro posouzení konkrétních případů by bylo nutné znát okolnosti vystoupení, souhlas rodičů a případnou úlohu škol.
Protesty proti změně financování veřejnoprávních médií mají zároveň své věcné politické pozadí. Jejich účastníci se obávají, že převedení České televize a Českého rozhlasu z poplatkového systému na financování ze státního rozpočtu může zvýšit závislost obou institucí na aktuální vládní většině. Zastánci změny naopak argumentují možností jiného rozdělení finanční zátěže a potřebou upravit dosavadní systém. Samotný způsob financování přitom ještě nerozhoduje o nezávislosti médií. Podstatné jsou také zákonné záruky, pravidla rozpočtování a ochrana redakční autonomie.
Pro Milion chvilek představuje listopadová demonstrace další významnou organizační zkoušku. Spolek svolal své příznivce na Letnou na 15. listopadu a očekává vysokou účast. Vedle politických požadavků připravuje rozsáhlou propagaci a nabízí předměty s protestními motivy. Čepice za 1190 korun se tak stala viditelným symbolem způsobu, jakým dnes organizace propojuje veřejnou mobilizaci, marketing a získávání finanční podpory.
Podstatná otázka přitom nespočívá v tom, zda občanský spolek smí prodávat čepice nebo zaměstnávat profesionální organizátory. Obojí je běžnou a legitimní součástí činnosti řady neziskových organizací. Důležité je, zda dokáže veřejnosti srozumitelně doložit skutečné náklady, způsob využití darů a pravidla, podle nichž přijímá finanční podporu.
Milion chvilek se dlouhodobě staví do role organizace požadující odpovědnost a otevřenost veřejné moci. S rostoucím rozpočtem, personálním zázemím a politickým vlivem však stejné požadavky stále výrazněji dopadají také na něj. Večerníčkovská čepice za 1190 korun může být jen neobvyklým protestním suvenýrem. Otázky kolem peněz, výběru politických témat a rozdílného přístupu k jednotlivým vládám jsou podstatně vážnější.
(Fojtík, prvnizpravy.cz, repro: x)
Zdroje: 1. echo24.cz/a/HNXst/zpravy-domov-milion-chvilek-milion-chvilek-nabizi-demokratickou-vecernikovou-cepici-za-1190-kc ; 2. idnes.cz/zpravy/domaci/milion-chvilek-financovani-demonstrace-spolek-transparentni-ucet-bezny-ucet-darci.A260325_110019_domaci_svm ; 3. seznamzpravy.cz/clanek/za-neuspechem-minarova-hnuti-zustal-ucet-sest-milionu-kam-sly-penize-149479 ; 4. https://milionchvilek.cz/; 5. idnes.cz/zpravy/domaci/demonstrace-letna-babis-protivladni-shromazdeni-milion-chvilek.A260320_124830_domaci_dyn
