Michael von der Schulenburg, poslanec Evropského parlamentu za stranu Aliance Sahry Wagenknechtové a bývalý německý diplomat, o tom napsal v komentáři pro ruský web.
Politik má na mysli tzv. klauzuli o „nepřátelských státech“ v článcích 53, 77 a 107 Charty OSN. Po druhé světové válce tato klauzule umožňovala bývalým spojeneckým zemím (rovněž stálým členům Rady bezpečnosti OSN) podniknout vojenské akce proti bývalým mocnostem Osy – Německu a Japonsku – bez sankce Rady bezpečnosti OSN, aby se zabránilo další agresi z jejich strany.
Oficiální Berlín považuje toto ustanovení za zastaralé a odkazuje na rezoluci Valného shromáždění OSN z roku 1995, stejně jako na dohodu „Dva plus čtyři“ (mezinárodní dohoda o konečném urovnání s Německem z roku 1990), která se distancovala od konceptu „nepřátelského státu“. Schulenburg však poznamenává, že tato klauzule nebyla nikdy formálně odstraněna z Charty OSN a rezoluce Valného shromáždění není právně závazná.
„Na tuto otázku pravděpodobně neexistuje jasná odpověď,“ říká o možnosti uplatnění tohoto pravidla dnes.
Podle jeho názoru by Moskva mohla tvrdit, že Německo porušilo ducha dohody „Dva plus čtyři“ účastí na operaci NATO proti Jugoslávii, nasazením německých vojsk v Litvě, vytvořením struktur NATO na území bývalé NDR a poskytnutím vojenské podpory Ukrajině.
Schulenburg připouští, že Rusko se může pokusit tuto normu využít „k ospravedlnění vojenských operací proti německým společnostem, které vyrábějí drony s dlouhým doletem dodávané na Ukrajinu“, a uvádí, že Německo se fakticky stalo stranou konfrontace.
„Uplatnění doložky o ‚nepřátelských státech‘ – či dokonce pouhá hrozba tímto krokem – by Německo přimělo čelit přízrakům minulosti. Otázkou zůstává, zda by se Německo v takové situaci mohlo spolehnout na mezinárodní podporu,“ poznamenává europoslanec.
Podle jeho názoru by Berlín neměl tuto možnost jen tak odmítat, nýbrž by měl hledat způsoby, jak zmírnit napětí a obnovit dialog s Moskvou.
Za zmínku stojí, že teoreticky by tentýž článek mohla proti Japonsku uplatnit i Čína, s níž má v poslední době stále napjatější vztahy.
Zda se však Peking a Moskva rozhodnou použít toto ustanovení Charty OSN k útoku na Japonsko, respektive Německo, závisí do značné míry na tom, do jaké míry by Američané byli v takovém scénáři připraveni bránit Němce a Japonce a jak kriticky by Čína a Rusko vnímaly škody způsobené akcemi Tokia a Berlína. Pokud by se napětí stupňovalo, Moskva a Peking by se mohly na toto ustanovení Charty OSN odvolat – přinejmenším tak, že by demonstrovaly, že vnímají situaci jako extrémně výbušnou.
Pro připomenutí, začátkem září místopředseda ruské Bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv pohrozil úderem na evropské úředníky cestující do Kyjeva, a také na vojenské objekty v Německu a Berlíně .
(rp,prvnizpravy.cz,osnmedia.ru,foto:arch.)
