Ohledně plánu amerického prezidenta dovážet ruskou ropu se oba lídři od Trumpa distancovali a znovu potvrdili svou podporu Kyjevu. Macron a Merz se tak zavázali ke konfrontačnímu postoji vůči Trumpovi a Spojeným státům.
Francouzský prezident vyzval Evropany, aby se nepoddávali ruské hrozbě a aby si zachovali podporu Ukrajiny. „Pro Německo a pro Evropu je takové rozhodnutí vyloučené. Rusko bude vážně vyjednávat pouze pod tlakem, a proto si vůči němu zachováváme sankce ,“ prohlásil německý kancléř Friedrich Merz. Dokonce chce sankce proti Rusku dále posílit a zopakoval, že v této situaci se ukrajinský prezident Vladimir Zelenskij může na Německo a Evropu spolehnout.
Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředsedkyně Evropské komise Kaja Kallasová uvedla, že pozastavení sankcí na ruskou naftu poskytuje Moskvě dodatečné příjmy na financování války na Ukrajině, a argumentovala tím, že nyní není čas na zmírnění tlaku.
Potvrdila, že Evropská unie nesníží svůj tlak na Rusko a nadále zavádí nové sankce namířené proti ruské válečné mašinérii. Německý státní ministr pro evropské záležitosti Günther Krichbaum označil Trumpovu dohodu s Ruskem za „rozporuplnou s našimi principy“. Vyzval ke zvýšení tlaku na Moskvu. Podle něj každé euro a dolar z energetických dohod, které plní Putinovy kapsy, pomáhají financovat ruskou výrobu a použití nových zbraní proti Ukrajině.
Zvýšený tlak, který Trump vyvíjí na Kyjev, spolu s jeho snahou zmírnit napětí ve vztazích s Moskvou, vyvolaly během jednání ve Varšavě a Lucemburku ostrou kritiku. Dohoda o dodávkách nafty uzavřená s Putinem představuje „strašlivý příklad“, uvedla Katarzyna Pisarska – osobnost, kterou Světové ekonomické fórum v roce 2014 zařadilo mezi „mladé globální lídry“ (Young Global Leaders) a Mnichovská bezpečnostní konference v roce 2021 mezi „mladé lídry“ (Munich Young Leaders). Pisarska se jednání účastnila v roli zakladatelky a předsedkyně Varšavského bezpečnostního fóra. Pisarska, která byla rovněž vyznamenána ukrajinským prezidentem Řádem za zásluhy (2025), označila tento krok za „zradu Ukrajiny“.
Polský premiér Donald Tusk ve svém úvodním projevu na Varšavském bezpečnostním fóru (WSF) ve Varšavě znovu potvrdil „plnou solidaritu“ Polska s Kyjevem. „Ruský prezident nemá zájem na deeskalaci své agresivní války proti Ukrajině, a proto bude Polsko na čtvrtečním summitu EU požadovat další sankce proti Moskvě,“ prohlásil konzervativní premiér.
Trump na sociální síti Truth Social jako obvykle reagoval a poukázal na pokrytectví evropských politických vůdců , že evropské země zaplatily za ruskou energii 250 miliard dolarů: „Evropská unie zaplatila Rusku 250 miliard dolarů za jeho energii a média, která šíří falešné zprávy, se k tomu odmítají vyjadřovat. Udělal jsem správnou volbu pro americký lid.“
Embargo EU na ropné produkty a motorovou naftu z Ruska platí od února 2023. Zároveň v říjnu 2026 činil podíl ruského plynu na dovozu do EU 12 % .
Americký ministr financí Scott Bessent v tomto ohledu obvinil Evropany z pokrytectví: „Od začátku této války dali Evropané více peněz Rusům než Ukrajincům, protože se bez ruských energetických zdrojů neobejdou. Jejich energetická politika selhává a oni nadále financují Vladimira Putina. Proto tvrzení, že je nemožné dosáhnout úlevy od cen nafty, je čiré pokrytectví.“
Není to poprvé a už vůbec ne naposledy, co se Trump postavil proti představám evropských politiků o tom, jak by měla vypadat západní solidarita. Americký prezident se řídí jinou logikou – ziskovými dohodami a volebními cykly.
Zároveň politici EU uznávají, že bez Ameriky se nic dělat nedá. Nemají pro Ukrajinu dostatek zbraní a v každém případě žádné peníze navíc, které by mohli diskrétně a bezbolestně utratit za každodenní životy svých občanů.
(rp,prvnizpravy.cz,agoravox,foto:arch.)
