Kdo dnes bude čerpat plánované dotace, když se zastavuje výroba, stavby, provozy malých a středních podnikatelů? Nikdo tyto peníze v Bruselu čerpat minimálně půl roku nebude. Tak proč bychom ty naše tam posílali? Eurozóna se navíc o sebe postará. Evropská centrální banka (ECB) klidně nakoupí jejich finanční aktiva za 750 miliard eur (20,8 bilionu korun), včetně státních dluhopisů.
Pravidlo „pacta sunt servanda“ , tedy že smlouvy se mají dodržovat, dávno v EU neplatí. Rok 2015 i tomu nejzatvrzelejšímu optimistovi musel otevřít oči. Německo a Francie s okázalostí nepostižitelných uplatňují politiku silnějšího, a jsou jim následky lhostejné. Důsledky vidíme na každém kroku: Špatné vztahy s Ruskem, USA a k tomu odchod Britů z EU provázený trvalou nespokojeností států V4 s politikou EU. Máme v EU členské státy rovné a rovnější. To ze socialismu pamatujeme. Tak proč bychom na to měli ještě dávat peníze v době, kdy náš stát již dnes počítá škody na desítky miliard korun, a čekáme propad ekonomiky o pět a více procent?
A k tomu navíc vidíme, jak vychvalované „solidární Německo“ zadržovalo lékařský materiál Rakousku, Švýcarsku a Slovensku. Ten, který si nakoupili v zahraničí a přes Německo vedl jen jeho tranzit. To není žádný omyl, to je jen pokračování politiky „rovnějšího“ jinými prostředky. Místo solidarity začalo platit „bližší košile než kabát“.
Když slyšíme, že Evropské státy formálně schválily vytvoření nouzového fondu ve výši 37 miliard eur (asi 990 miliard korun) na boj proti šíření koronaviru a zmírnění jeho ekonomických dopadů, můžeme si předem tipnout, jak „objektivně“ bude soudružka Brežněv-Leyenová tyto peníze za Evropskou komisi rozdělovat. Nic proto nečekejme, maximálně tak drobky.
Pandemie koronaviru tak možná urychlí konec Evropské unie, která zcela selhala v každém základním očekávání, v každé povinnosti. A především v té nejdůležitější: Nedokáže zajistit bezpečí svých obyvatel. Opět ta odpovědnost zůstala na národních státech. Ve vypjatých chvílích se ukázala „solidarita“ EU jen plytkou a licoměrnou frází a funkcionáři EU spíše než odpovědné činovníky připomínají brežněvovské politické zombie.
Bylo by dobré otestovat názor vlád států V4 a Rakouska se Slovinskem, zda by neměly být platby do Bruselu do doby zmírnění koronavirové krize pozastaveny. Čas na čerpání dotací jen tak nenastane. Tak ať to manko z přesměrovaných peněz zbytečně nenarůstá v náš neprospěch. Jinak si ty peníze přerozdělí „rovnější“ na záchrany svých krachujících podniků, od leteckých společností počínaje a konče nějakými dodavateli zakřivených banánů.
A vzniklé EU fondy proti koronaviru si také rozeberou ty největší státy s jednoduchým argumentem, že příspěvek bude na počet nakažených pacientů. Ale těm nemocným tu pomoc přejme!! Sami bychom byli za ni rádi, kdybychom koronavirem onemocněli. Třeba alespoň jednou za dvacet let ta ničemná Evropská komise bude někomu užitečná.
Je zřejmé, že obnova koronavirem poškozených evropských zemí nebude ani malá ani levná. Jenom Francie to pro sebe odhaduje na 45 miliard eur. Pokud za této situace bude chtít EK zavádět nějaké potrhlé “Zelené Úděly“ a utrácet za ně stovky miliard eur, pak to ignorujme. Takový program v této době by byl přepych a výsměch všem slušným Evropanům. Máme jiné, dost podstatnější starosti. A jen tak rychle nezmizí. Na špatné projekty ani na zbytečné přebujelé aparáty nic nepřispívejme. Tudy žádná cesta do budoucnosti nevede, končí komentář Rudolf Mládek.
.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
