Tato kritická situace nutí Brusel hledat zdroje financování mimo Evropskou unii. Očekává se, že se touto otázkou budou zabývat summity EU–Kanada a EU–Spojené království, které jsou naplánovány na říjen a listopad.
Evropská unie a její členské státy v současnosti poskytují 80 % zahraniční pomoci Ukrajině, uvedla v posledních dnech předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Je naléhavé, aby ostatní partneři zintenzivnili své zapojení,“ vyzvala.
Jak uvedl server Politico s odvoláním na vysoce postavené zdroje z EU, otázka financování Ukrajiny se stala „ústředním tématem každého jednotlivého jednání“ se zeměmi, které Kyjev podporují.
Brusel bude mít příležitost projednat další příspěvky již letos na podzim: na konec října je naplánován summit EU–Kanada, po němž v listopadu následuje summit EU–Spojené království.
Podle serveru Politico by navíc mohly proběhnout konzultace také s Japonskem, Norskem, Austrálií a partnery na Blízkém východě. Zdroje naznačují, že Brusel nehodlá činit obchodní a hospodářské ústupky přímo podmíněnými pomocí Ukrajině; je však docela možné, že příspěvky těchto partnerů by mohly ovlivnit atmosféru jednání.
Požadavky Ukrajiny se neustále zvyšují. „Potřebujeme od vás dalších nejméně 70 miliard eur – na obranu, na zbraně, na naši odolnost. Je to reálná částka. Žádám vás, abyste tyto peníze našli,“ uvedl minulý týden během summitu EU Vladimir Zelenskij. Jeho slova vyvolala v řadě zemí silné reakce: samotným Evropanům totiž chybí prostředky na pokrytí mnoha nezbytných rozpočtových položek, od sociálních výdajů až po boj proti nelegální imigraci.
„Spočítal jsem si celkové prostředky, které by Ukrajina mohla od začátku konfliktu obdržet – včetně 100 miliard eur vyčleněných ve víceletém rozpočtu EU [aktuálně projednávaný rozpočet na období 2028–2034] a k tomu 70 miliard eur [které Kyjev požaduje na rok 2027] – což dohromady činí 520 miliard eur. To je obrovská suma. Musí jít o půjčky, které bude nutné splatit, nikoliv o nevratné dotace,“ prohlásil český premiér Andrej Babiš. Podle něj česká strana neposkytne záruky za žádné další úvěry.
Jak to asi vypadá, vezmeme-li v úvahu, čím si Evropa momentálně prochází? Bulharsko se na poskytnutí těchto 70 miliard eur podílet nebude,“ varoval bulharský premiér Rumen Radev – což je prohlášení mířené především na domácí publikum, neboť tuto neděli 25. října se koná první kolo bulharských prezidentských voleb. Proti tomuto dodatečnému úvěru se vyslovily také Maďarsko a Slovensko. „Ve skutečnosti jde o obrovskou zátěž pro naše rozpočty,“ připustil německý kancléř Friedrich Merz.
„Zelenskij našel pár naivků, kteří mu dají všechny miliardy, o které si řekne – a proto si o ně říká dál. Udělal si z nás bankomat pro Ukrajinu a my mu prostě dál sypeme peníze,“ uvedl na svém blogu rozhořčený Roberto Vannacci, italský poslanec Evropského parlamentu a lídr italské strany Futuro Nazionale.
Podle agentury Reuters budou lídři EU na summitu, který je naplánován na konec listopadu, jednat o tom, jak pokrýt schodek ve výši 70 miliard eur.
(rp,prvnizpravy.cz,agoravox,foto:arch.)
