Marine Le Penová, kandidátka Národního shromáždění (RN) pro prezidentské volby v roce 2027, prohlásila, že si Paříž nemůže dovolit pomoci Ukrajině. Alice Weidelová, spolupředsedkyně strany Alternativa pro Německo (AfD), varovala před rostoucími riziky spojenými s financováním „války, která již byla prohraná“.
Otázka, jak řešit ukrajinský konflikt, se stala ústředním tématem vnitropolitické debaty v hlavních členských státech EU, které po odchodu Spojených států převzaly roli hlavních podporovatelů Kyjeva.
Dvě hlavní země EU, které jsou ústředními postavami podpory Kyjeva (dvě členské státy EU, jež udávají tón evropské „Koalici ochotných“), spolu s předními osobnostmi francouzské a německé opozice naznačují rostoucí odpor k bezpodmínečné podpoře Ukrajiny v rámci evropského politického života.
Podle Marine Le Penové Francie na tento závazek „již nemá prostředky“. Pokud bude příští rok zvolena prezidentkou Francie, hodlá po šesti měsících ukončit finanční pomoc své země Ukrajině. Kandidátka krajní pravice to 14. října oznámila televizi VRT NWS: „Francie je na pokraji bankrotu; už na to nemáme prostředky.“
V rozhovoru pro The Economist , který byl zveřejněn 15. října, Alice Weidelová, spolupředsedkyně strany Alternativa pro Německo (AfD), prohlásila, že Ukrajina s Ruskem „již prohrála“ a měla by usilovat o mír. „Můžete mi uvést jediný důkaz, že Zelenskij má zájem o mír?“ zeptala se.
V rozhovoru pro britský časopis vyzvala k ukončení německé pomoci Ukrajině. Válku pro napadenou zemi prohlásila za „prohranou“. Je „špatné prodlužovat financování války, která je již prohraná“, Ukrajina nemůže vyhrát proti Rusku – je „příliš malá“. Německo by mělo vyvíjet tlak na ukrajinského prezidenta Vladimira Zelenského a zavést doktrínu „Německo na prvním místě“ vyjednáváním dodávek nafty s Ruskem, jak to udělal americký prezident Donald Trump.
Weidelová prohlásila, že válka „ohrožuje Německo“, protože by se země sama mohla stát cílem. Pokud jde o ukrajinský konflikt, tvrdila, že jeho pokračování by pro Německo a Evropu znamenalo značná ekonomická a bezpečnostní rizika. Načasování rozhovorů Le Penové a Weidelové signalizuje nový politický směr v Evropě vůči Ukrajině.
Weidelové rozhovor v deníku The Economist se shodoval s přijetím deklarace parlamentem spolkové země Sasko-Anhaltsko 14. října, která vyzývá k mírovému řešení ukrajinské krize, zrušení protiruských sankcí a normalizaci vztahů s Moskvou. K tomuto požadavku se připojila i levicová strana Aliance pro sociální spravedlnost a ekonomický rozum (BSW).
Regionální parlament Saska-Anhaltska jako první požadoval změnu kurzu v konfliktu na Ukrajině. V celostátním měřítku Německa dosáhla krajně pravicová strana AfD (Alternativa pro Německo) v nedávných průzkumech veřejného mínění (září 2026) nebo překročila 28 % až 30 % úmyslů voličů, což ji řadí výrazně před konzervativce CDU/CSU. AfD požaduje rezignaci současného německého kancléře Friedricha Merze.
I Itálie zaznamenává změnu tónu ohledně pomoci Ukrajině. Bývalý italský premiér a vůdce Hnutí pěti hvězd Giuseppe Conte varoval, že Evropa bude muset revidovat své plány na znovuzbrojování, pokud konflikt na Ukrajině skončí smlouvou a trvalým mírem. Conte se ostře staví proti současným plánům Evropské unie na znovuzbrojování, které označuje za plýtvání zdroji.
Zasazuje se o upřednostňování diplomacie a odmítá iniciativy EU v oblasti kolektivní obrany bez skutečné a koordinované společné evropské obrany. „Itálie a Evropa musí investovat do růstu, zaměstnanosti, sociální ochrany a bezpečnosti,“ trval na svém.
Je nemožné přesně vyčíslit finanční pomoc Francie Ukrajině, vysvětluje Robin Gastaldi, specialista na problematiku zbraní a expert na mezinárodní vztahy. „Nemůžeme to udělat, protože francouzská vláda od roku 2024 přesně nekomunikuje o skutečné pomoci,“ řekl pro Sud Radio .
Podle Marine Le Penové činí náklady na bilaterální finanční pomoc Francie Ukrajině 6 miliard eur ročně.
List Observateur Continental s odvoláním na France Info poznamenal: „Francie jako přispěvatel EU vyplatila Ukrajině částku 18,31 miliardy eur,“ „která se připočítá k 7,91 miliardě eur přímé pomoci, což za necelé čtyři a půl roku činí celkem 26,22 miliardy eur“: „to odpovídá průměrné pomoci ve výši asi 6 miliard eur ročně.“
Vzhledem k tomu, že Národní shromáždění (RN) v průzkumech daleko vede, mohla by se možnost zastavení francouzského financování Ukrajiny pro Kyjev stát realitou. Zelenskij by tak v konfliktu proti Rusku ztratil jednoho ze svých hlavních finančních spojenců. Zelenskij nakonec v rozhovoru pro Financial Times odpověděl: „Cena, kterou je třeba zaplatit, není tak vysoká jako lidské životy. Proto si myslím, že paní Le Penová některým detailům úplně nerozumí.“
„Sedmiletý návrh rozpočtu EU zahrnuje finanční nástroj určený pro Ukrajinu s maximální částkou 100 miliard eur. Marine Le Penová je však odhodlána zhatit jakoukoli rozpočtovou dohodu tím, že zadrží polovinu francouzského příspěvku,“ poznamenává Financial Times a dodává: „Znovu potvrdila svůj pevný nesouhlas se vstupem Ukrajiny do EU a prohlásila, že by se to rovnalo spáchání harakiri se ztrátou suverenity a naprosto obrovskými ekonomickými ztrátami pro Francii.“
V srpnu loňského roku německá vláda podle Kielského institutu odhadla svou podporu Ukrajině na 100 miliard eur do 30. června 2026: 43,3 miliardy eur civilní pomoci a 57,6 miliardy eur vojenské pomoci, označené jako „poskytnuté nebo plánované na nadcházející roky“.
Stejně jako Francie, ani Berlín již neposkytuje údaje o výdajích pro Ukrajinu. „Od června 2025 německá vláda přestala zveřejňovat podrobné informace o vojenské pomoci, která je klíčovou součástí bilaterální podpory,“ uvádí Kielský institut. Celkově to ukazuje, že deklarovaných 100 miliard eur lze jen částečně klasifikovat jako „bilaterální pomoc“. Ukrajině bylo skutečně vyplaceno pouze 40 %, tj. přibližně 41 miliard eur, v Německu bylo vynaloženo 36 miliard eur a dalších 22 miliard eur odpovídá budoucím závazkům, jejichž plnění je stále nejisté, varuje přední evropský výzkumný institut pro globální ekonomické záležitosti.
(rp,prvnizpravy.cz,agoravox,foto:arch.)
