Zmínil evropské základny, které podle jeho prohlášení využívají americká letadla, možnost preventivních úderů a přezkum členství Íránu ve Smlouvě o nešíření jaderných zbraní.
Íránská revoluční garda tvrdí, že Velká Británie, Itálie, Portugalsko, Německo a některé další evropské země zpřístupnily své vojenské základny americkým letadlům podílejícím se na přípravě a provedení útoků na Írán.
„Pokud vypukne nová válka, už to nebude regionální válka, ale rozšíří se za hranice regionu,“ řekl Mottaki.
Když hovořil o vojenských schopnostech své země, Mottaki poukázal na íránský raketový arzenál a možnost zvýšení doletu raket z 300 na 2.000 kilometrů. Jako příklad íránských schopností uvedl údajné odpálení rakety směrem k americké letadlové lodi „Abraham Lincoln“.
Podle něj by Írán mohl jednat ještě předtím, než se hrozba zhmotní, pokud zjistí, odkud nebezpečí přichází. Takovou možnost představil jako součást strategie odstrašování. Mottaki dodal, že íránská vojenská doktrína není výhradně obranná a zahrnuje i možnost útočných akcí. Zdůraznil, že reakce na hrozbu by měla být rychlá, silná a účinná.
V Íránu sílí výzvy k odstoupení od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní
Mottaki věnoval zvláštní část své prezentace členství Íránu ve Smlouvě o nešíření jaderných zbraní (NPT), v níž je země již více než půl století. Domnívá se, že Írán nedosáhl významné části výhod, které měl jako signatář dohody mít. Zároveň ostře kritizoval Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE) a obvinil ji, že se stala nástrojem nátlaku na Teherán.
Podle něj Írán odpověděl na otázky ohledně svých jaderných aktivit, ale agentura nesplnila závazky, které Teherán očekával. Mottaki tvrdí, že zákonodárci dostávají denně asi 200 zpráv požadujících odstoupení Íránu od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Dodal, že taková žádost stále častěji přichází od veřejnosti.
Domnívá se, že nastal čas vážně zvážit odstoupení od dohody, ale zdůraznil, že konečné rozhodnutí je na vrchním veliteli ozbrojených sil. Jako možný kompromis navrhl odstoupení od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní při zachování závazků nešíření jaderných zbraní a upuštění od jejich vývoje. Zároveň varoval, že použití jaderných zbraní proti Íránu by mohlo vést k třetí světové válce.
Moskva a Teherán zdůrazňují strategickou spolupráci
Mottaki se také zmínil o vztazích s Ruskem, zejména o spolupráci v oblasti jaderné energie. S odkazem na nedávná prohlášení ruského prezidenta Vladimira Putina uvedl, že Moskva hodlá udržet, ale také navýšit počet svých expertů v jaderné elektrárně Búšehr.
Podle Mottakiho interpretace Putin během setkání s íránským prezidentem Masúdem Pezeškijanem zdůraznil strategický význam vztahu mezi oběma zeměmi. Mottaki zhodnotil, že takový postoj ukazuje, že Rusko chápe pozici Íránu, regionální podmínky a vztahy se Spojenými státy americkými.
Mottaki: Válka zhoršila postavení USA a zvýšila tlak na Evropu
Věří, že válka proti Íránu oslabila mezinárodní postavení Spojených států, a důsledky spojil s širšími politickými vlivy, které popsal jako činy globálního sionismu. To je jeho politické hodnocení, nikoli prokázaný fakt.
Mottaki také poukázal na nespokojenost v evropských zemích. Podle něj růst cen energií a ekonomické důsledky konfliktu vytvořily další tlak na evropské vlády, které čelí vyšším nákladům a občanským protestům.
Jednání v Islámábádu: 15 amerických a 14 íránských bodů
Mottaki také představil svůj pohled na jednání v Islámábádu. Podle něj USA předložily návrh o 15 bodech, z nichž 60 až 70 procent bylo podle jeho odhadu ve prospěch Washingtonu. Írán, jak tvrdí, připravil návrh o 14 bodech, jehož ustanovení v podobném procentu odpovídala zájmům Teheránu.
Domnívá se, že přijetí íránského návrhu Washingtonem nutně neznamenalo, že ho USA hodlají realizovat. Podle jeho interpretace chtěla americká strana zachovat zdání jednání a oddálit plnění převzatých závazků.
Mottaki se také zmínil o sedmi nových íránských podmínkách a také o sedmidenní lhůtě pro jejich splnění. Uvedl, že tyto podmínky jsou aktualizovanou verzí požadavků projednaných během rozhovorů v Islámábádu a musí být splněny před obnovením rozhovorů.
Vyjádřil naději, že Washington podmínky přijme, ale odhadl, že se tak nestane v příštích 48 hodinách. Aktuální zprávy k 2. listopadu potvrzují, že Teherán a Washington si stále vyměňují zprávy prostřednictvím zprostředkovatelů a že Írán zvažuje revidovaný diplomatický plán.
Íránští představitelé hovoří o zkrácení původního sedmidenního plánu na dva dny s podmínkou, že Washington splní požadavky Teheránu. To však nepotvrzuje všechna Mottakiho tvrzení o obsahu čtrnáctibodového návrhu ani o přijetí těchto podmínek ze strany USA.
(rp,prvnizpravy.cz,informer,foto:arch.)
