„Rozsah nespokojenosti a tudíž i požadavků Francouzů ve žlutých vestách je značný. Proto vznesly nejméně tři desítky bodů, spíše ještě více, protože hnutí žlutých vest je de facto sociální hnutí. Požadavky jsou různorodé a akceptované veřejností, protože výrazné projevy propukly ve Francii a šíří se dále do Beneluxu," charakterizuje Jaromír Kohlíček, europoslanec, místopředseda evropského výboru ITRE - výboru pro průmysl a investice.

Ale základ nepokojů popisují všichni stejně. Byla to reakce na zdražení pohonných hmot?

„V první fázi šlo o požadavek nezvyšovat ceny PHM před zimou, a také o konec solidární daně, kterou z majetku platili do začátku letošního roku nejbohatší Francouzi (koncept této daně je dobrým konceptem pro levicové zákonodárce národních států napříč EU). Daň byla původně vypočítána z celkového souhrnného majetku, její novelizace ji omezila pouze na zdanění majetku nemovitého," pokračuje Jaromír Kohlíček.

Čili na jedné straně se Francouzi obávali snížení životní úrovně kvůli růstu nákladů za dopravu a na druhé straně viděli protekci pro bohatou smetánku?

„Ano. Jako každý technokrat ani Macron si neuvědomoval, že lidé kdesi pod ním jsou stejné bytosti jako je on. Pokud někomu chci sáhnout na peníze, musím to řádně zdůvodnit, jinak to lidé oprávněně cítí jako krádež. Tudíž: Francouzi neprotestovali proti prezidentu Macronovi, ale proti zloději Macronovi. Neboť Macron se původně odmítal s kýmkoliv o situaci bavit, včetně odborářů a zástupců žlutých vest. Teprve v poslední době pod nátlakem demonstrací bylo vládou Francie přijato alespoň několik opatření: Navýšení minimální mzdy o 100 EURO, odvolání navýšení cen PHM a několik dalších ústupků. To je ale zjevně málo na uspokojení dnes již velmi silného hnutí," hodnotí Kohlíček.

Čili v přímém přenosu Macron ukázal svou neschopnost umocněnou arogancí, čili stal se Micronem?