Agama límcová, latinsky Chlamydosaurus kingii, patří k nejvýraznějším plazům světa. Je jediným druhem rodu Chlamydosaurus a její znak je nepřehlédnutelný: kožní límec kolem krku vyztužený výběžky jazylky. V klidu leží přes ramena, ale při ohrožení nebo při sociální komunikaci se prudce rozevře do širokého kruhu. Druh obývá pás severní Austrálie od Kimberley přes Top End až po Cape York a okrajově i jižní Novou Guineu, nejčastěji v savanách a řídkých eukalyptových lesích s otevřeným podrostem. Většinu času tráví na stromech a na zem slézá hlavně za potravou v období dešťů.

Funkce límce byla dlouho předmětem debat, ale terénní pozorování potvrdila, že slouží především jako výhružný a komunikační signál. Při kontaktu s predátorem nebo sokem se ještěr vztyčí, rozevře límec i tlamu a výpad často doprovodí kmitáním ocasu a kýváním hlavou. Hypotézy o využití pro termoregulaci, klouzání či skladování potravy se nepotvrdily a případný akustický efekt je spíše vedlejší. Zbarvení límce bývá sytě žluté, oranžové až červené, což účinek zastrašení dále zesiluje.

Chování agamy límcové má další zvláštnost: při běhu často přechází do vzpřímené dvounohé lokomoce. Terénní studie ukazují, že jde o typického číhajícího lovce, který startuje ze stromu nebo keře k rojům létajícího hmyzu, housenkám či termitům a na krátké vzdálenosti sprintuje po dvou. Obratlovce loví jen výjimečně. Aktivita kulminuje v období dešťů, kdy je hmyzu nejvíce a zvířata se častěji pohybují i po zemi.

Rozmnožování vrcholí na přelomu sucha a dešťů. Samice po spáření klade do zemního hnízda zhruba deset až dvacet kožovitých vajec, která se líhnou po šedesáti až devadesáti dnech v závislosti na teplotě. Mláďata jsou po vylíhnutí samostatná a rodiče o ně dále nepečují. V přírodě se jedinci běžně dožívají několika let. V zajetí je chov náročný a druh zde často nerozevírá límec, protože k tomu postrádá přirozené podněty.

Velikost a vzhled se mezi pohlavími liší. Samci bývají robustnější a mohou dosáhnout délky sedmdesát až devadesát centimetrů, zatímco samice jsou menší. Zbarvení těla ladí s prostředím savan od šedohnědé po tmavší odstíny, což v klidu napomáhá maskování. Naopak při vzrušení se límec kontrastně „rozsvítí“ oranžově až červeně a promění zvíře v zastrašující symbol.

Z hlediska ochrany přírody nejde o ohrožený druh. Mezinárodní svaz ochrany přírody jej hodnotí jako málo dotčený díky širokému areálu a početným populacím. Lokálně však mohou působit tlaky spojené s požárními režimy savan, s kácením a se sběrem pro zájmové chovy. Australské i papuánské studie dávají do souvislosti výskyt s mozaikou stanovišť a s frekvencí ohně, který přetváří strukturu porostu a tím ovlivňuje i dostupnost potravy a úkrytů.

Psali jsme - Piloun obecný: „pila“ tropů na hraně vyhynutí

Agama límcová se stala součástí populární kultury. Její „obranný plášť“ inspiroval filmaře i výtvarníky a v českém prostředí ji chová několik zoologických zahrad, které na ní představují ekologii severoaustralských savan. Za efektním divadlem však stojí především praktická ekologie hmyzožravce, který se dokonale přizpůsobil rytmu období dešťů.

Zdroje: IUCN Red List; vědecké studie o ekologii a funkci límce; přehledy rozšíření a biologie druhu; informace českých zoologických zahrad k rozměrům, potravě a reprodukci.

(vlk, prvnizpravy.cz, foto: aiko)