V nejjižnějších končinách Země se odehrává proces, který může mít pro globální klima dalekosáhlé důsledky. Podle informací zveřejněných serverem pronews.gr se antarktický cirkumpolární proud, největší oceánský proud na planetě, poprvé v historii pozorování začal v některých úsecích otáčet opačným směrem. Tento neočekávaný obrat vědce velmi znepokojuje, protože stabilní cirkulace studených a teplých vod kolem Antarktidy je základním pilířem klimatického systému jižní polokoule i celého globálního oceánu. Proud, známý pod anglickou zkratkou ACC (Antarctic Circumpolar Current), funguje jako obří dopravník, který nejen odděluje teplé vody od ledového příkrovu Antarktidy, ale také rozvádí živiny, kyslík a energii po celém oceánu. Změna jeho chování může během několika let zásadně ovlivnit počasí, biodiverzitu i stabilitu pevninských ledovců.

Původní řecký článek upozorňuje, že za více než šedesát let měření se nikdy nestalo, aby se proud ve větším měřítku obracel.

„Je to poprvé, co je pozorována tak rozsáhlá změna směru proudu, a vědci se obávají, že jde o známku všeobecné destabilizace klimatického systému,“ popisuje naléhavost situace server ProNews.

Podle údajů NASA a British Antarctic Survey došlo k postupnému zeslabování toku během posledních tří desetiletí, ale tak výrazný obrat nebyl nikdy zdokumentován. Výzkumníci z britského National Oceanography Centre upozorňují, že jedním z hlavních faktorů je prudké tání antarktického ledového příkrovu. Táním vzniká obrovská vrstva sladké vody, která mění hustotu a salinitu povrchového oceánu. Tento efekt snižuje vertikální promíchávání vod a může vést k oslabení proudění, případně ke vzniku zpětných vírů.

Druhým faktorem je sílící pás západních větrů, které v důsledku klimatického oteplování tlačí na povrchovou vrstvu oceánu s větší intenzitou. Změna atmosférického proudění, způsobená rozdíly v teplotě vzduchu nad Antarktidou a jižním Pacifikem, může podle některých simulací přispívat k nestabilitě celého oceánského pásu.

Význam této změny je obrovský. Antarktický cirkumpolární proud je hlavním stabilizátorem globálního klimatu a jeho přerušení či narušení může vést k posunům v mořských proudech až v severním Atlantiku. Studie zveřejněná v časopise Nature Climate Change již v roce 2019 varovala, že pokud se ACC oslabí, vzroste přenos tepla k Antarktidě a urychlí se tání ledovců. Tyto procesy mohou spustit řetězovou reakci, kdy ztráta ledového příkrovu dále zesílí příliv sladké vody a proud se začne rozpadat na menší, chaotické víry. Profesor Matthew England z University of New South Wales upozornil, že „jakýkoliv zásah do ACC je v podstatě rušivý signál pro globální klima“. Podle jeho slov je změna směru extrémně vzácná a může být prvním znakem toho, že klima překračuje tzv. bod zlomu.

Psali jsme: Antičtí filozofové a jejich zprávy o Měsíci a „tajné říši“

Server pronews.gr v textu používá dramatická varování o „riziku globální klimatické kolapsu“, která jsou podle některých expertů přehnaná. Je pravda, že mezinárodní klimatický panel IPCC zatím takový kolaps jako pravděpodobný scénář neuvádí, nicméně v poslední zprávě AR6 konstatuje, že dynamika ACC se mění rychleji než modely předpokládaly. Vědci varují, že i kdyby se proud později stabilizoval, může tato epizoda stačit k urychlení ztráty antarktického ledu. Dalším rizikem je narušení přísunu živin do jižních oceánů, což ohrozí potravní řetězce od planktonu po velryby. Některé modely (např. CMIP6 simulations) považují změnu směru za přechodný jev, jiné ji interpretují jako předzvěst dlouhodobé destabilizace. Právě tato nejistota je pro vědce nejvíce znepokojivá.

Celkově je jisté jen jedno: tento obrat proudění je historicky bezprecedentní a ukazuje, jak křehký je klimatický systém, který udržuje Zemi obyvatelnou. Odborníci nyní intenzivně sledují satelitní měření a připravují nové expedice, které mají ověřit příčiny i rozsah změn přímo v jižním oceánu. Pokud se potvrdí, že jde o trvalý trend, můžeme být svědky jedné z nejzásadnějších změn oceánské cirkulace v dějinách moderní vědy.

(Pilař, pronews, obr.: aiko)