Evropská energetická politika se ocitla pod tvrdou kritikou. Prudký růst cen plynu a ropy po eskalaci konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem okamžitě znovu otevřel otázku, zda současný systém evropského trhu s elektřinou není jedním z hlavních důvodů, proč evropské domácnosti platí za energii výrazně více než obyvatelé jiných částí světa. Předseda francouzského hnutí Rassemblement National Jordan Bardella v této souvislosti obvinil evropské instituce z toho, že jejich pravidla systematicky poškozují francouzské spotřebitele a zbavují členské státy možnosti reagovat na krizové situace.

Energetické trhy reagovaly na vojenskou eskalaci na Blízkém východě okamžitě. Referenční cena evropského plynu vyskočila během jediného dne o více než třicet procent. Současně vzrostly ceny ropy na burzách v Londýně a New Yorku o šest až sedm procent. Tento vývoj okamžitě vyvolal obavy z nové energetické krize v Evropě, která se stále potýká s následky dramatického zdražení energií z předchozích let.

Podle Bardelly však není hlavním problémem pouze geopolitika, ale především samotná konstrukce evropského energetického trhu. Současný systém totiž stanovuje cenu elektřiny podle ceny nejdražšího zdroje, kterým je ve většině případů plyn. Tento mechanismus byl zaveden s cílem vytvořit jednotný evropský trh s elektřinou a zajistit stabilitu cen. V praxi však podle kritiků vede k tomu, že země s levnější výrobou energie musí prodávat elektřinu za cenu odvozenou od dražších zdrojů v jiných státech.

Francie je přitom typickým příkladem této paradoxní situace. Díky rozsáhlé síti jaderných elektráren patří mezi státy s relativně levnou výrobou elektřiny. Přesto však francouzští spotřebitelé často platí ceny, které jsou určovány drahou výrobou v jiných částech evropského trhu. Bardella proto tvrdí, že evropská pravidla ve skutečnosti trestají státy, které investovaly do stabilních a nízkoemisních zdrojů energie.


Bardella současně požaduje i zásadní zásah na národní úrovni. Navrhuje snížení daní z pohonných hmot a snížení daně z přidané hodnoty u plynu a topných olejů. Ve Francii dnes činí DPH u těchto energií dvacet procent. Rassemblement National navrhuje snížení na 5,5 procenta. Podle Bardelly je nepřijatelné, aby stát profitoval z růstu cen energie.

Francouzský politik k tomu uvedl ostrou kritiku vládní politiky. „Bylo by nepřijatelné, aby se stát obohacoval na úkor francouzského lidu tím, že využije mezinárodní krizi,“ prohlásil. Jeho výrok odráží širší kritiku, která se v posledních letech objevuje v celé Evropě. Státní rozpočty totiž při růstu cen energií automaticky inkasují vyšší daňové příjmy, zatímco domácnosti a firmy nesou plnou tíhu zdražování.

Francouzská vláda však Bardellovy návrhy okamžitě odmítla. Vládní představitelé označili návrh na snížení daní za unáhlený a politicky motivovaný. Argumentují především tím, že výpadek příjmů by ohrozil financování takzvané energetické transformace. Právě tato argumentace však podle kritiků ukazuje hlubší problém evropské energetické politiky. Náklady transformace jsou totiž stále častěji přenášeny přímo na spotřebitele.

Dalším sporným návrhem Rassemblement National je zavedení takzvané francouzské ceny elektřiny. Tento koncept by umožnil prodávat elektřinu vyrobenou ve Francii domácím spotřebitelům za cenu odpovídající skutečným výrobním nákladům francouzské energetiky. Bardella považuje za absurdní, že Francie s rozsáhlým jaderným programem často platí za elektřinu více než některé státy, které jsou závislé na dovozu fosilních paliv.

Energetičtí experti však upozorňují, že zavedení takového systému by mohlo mít nečekané důsledky. Pokud by vláda administrativně snížila cenu elektřiny, státní energetická společnost EDF by mohla přijít o část příjmů potřebných na modernizaci jaderných elektráren. Kritici Bardellova návrhu proto tvrdí, že jde spíše o politické gesto než o realistický plán.

Ještě větší překážkou jsou však samotná pravidla Evropské unie. Evropský trh s elektřinou je pevně zakotven v evropském právu a jednotlivé státy jej nemohou jednostranně měnit. Francouzský deník Le Figaro k tomu upozornil velmi přímočaře. „Evropský trh s elektřinou je součástí práva EU. Jednostranná změna by byla neslučitelná s pravidly jednotného trhu.“


Právě tento aspekt je jedním z hlavních motivů Bardellovy kritiky. Podle něj současný systém zbavuje Francii energetické suverenity. Francouzská vláda tak podle jeho názoru není schopna přijmout opatření, která by ochránila domácnosti před dopady globálních krizí.

Paříž se mezitím snaží veřejnost uklidnit. Ministr pro průmysl a energetickou suverenitu Roland Lescure uvedl, že v nejbližších týdnech nehrozí nedostatek plynu ani pohonných hmot. Podle něj není současná situace srovnatelná s krizí v roce 2022. Podobně se vyjádřila také vládní mluvčí Maud Brégeon, která zdůraznila, že vláda situaci pečlivě monitoruje.

Tyto uklidňující výroky však podle kritiků připomínají spíše politickou komunikaci než skutečné řešení problému. Energetické trhy totiž reagují především na geopolitickou realitu. Pokud se konflikt na Blízkém východě prohloubí, mohou ceny energií růst bez ohledu na politická prohlášení.

Současná debata ve Francii tak znovu ukazuje hluboké rozpory v evropské energetické politice. Na jedné straně stojí snaha o jednotný trh a společná pravidla. Na druhé straně rostoucí tlak domácností a průmyslu, které čelí vysokým cenám energie.

Pokud budou ceny plynu a ropy dále růst, může se otázka evropského energetického trhu stát jedním z nejvýbušnějších politických témat celé Evropské unie. Konflikt mezi národními zájmy a evropskými pravidly totiž v oblasti energetiky nabývá stále ostřejší podoby.

Podrobnosti o návrzích Rassemblement National a reakci francouzské vlády přinesl také původní článek serveru European Conservative, který shrnuje aktuální spor o podobu evropské energetické politiky.



Zdroj: https://europeanconservative.com/articles/news/rn-asks-for-french-and-european-monitoring-of-energy-prices/