Evropský energetický trh znovu zažívá prudké napětí. Ruské vedení naznačilo, že stále větší část exportu plynu a zkapalněného zemního plynu bude směřovat do Asie místo do Evropy. Podle ruského vicepremiéra Alexandra Novaka probíhají jednání s řadou asijských států, zejména s Čínou a Indií, o posílení dlouhodobých kontraktů na dodávky plynu a LNG. Zároveň se objevují informace, že některé tankery s LNG změnily během plavby původní destinaci a zamířily k asijským zákazníkům, kteří na spotovém trhu nabízejí výrazně vyšší ceny.
Situace na trhu se přitom dramaticky změnila během několika dní. Ještě před koncem února se evropský referenční kontrakt TTF obchodoval zhruba kolem 35 eur za megawatthodinu. Na začátku března však cena vystoupila nad 50 eur za megawatthodinu, což znamená přibližně padesátiprocentní nárůst během krátkého období. Tak prudký pohyb cen připomíná situaci z roku 2022, kdy energetická krize zasáhla evropský průmysl i domácnosti.
Ruské společnosti dodaly podle dostupných statistik v roce 2025 do Evropy přibližně 13,8 milionu tun LNG. Evropská unie však postupně připravuje konec těchto dodávek. Krátkodobé kontrakty mají být omezeny od jara a do konce roku by měl být dovoz ruského LNG výrazně omezen. Evropská strategie počítá s úplným ukončením dovozu ruského potrubního plynu do roku 2027.
Právě tento politický rámec vytváří podle některých analytiků silnou motivaci pro Moskvu hledat nové dlouhodobé odběratele. Asijské ekonomiky, které rychle rostou a mají vysokou poptávku po energii, představují přirozenou alternativu. Čína i Indie navíc dlouhodobě usilují o diverzifikaci dodávek a jsou ochotny uzavírat kontrakty na mnoho let dopředu.
Energetický trh zároveň destabilizuje několik paralelních krizí. Napětí v oblasti Perského zálivu vyvolalo obavy o bezpečnost přepravy ropy a LNG přes Hormuzský průliv, který patří mezi nejdůležitější energetické dopravní trasy na světě. Jakmile se objeví riziko omezení provozu v této oblasti, ceny energií reagují okamžitým růstem.
Dalším faktorem je nejistota kolem exportních kapacit Kataru, který patří mezi největší světové dodavatele LNG. Jakékoli narušení jeho infrastruktury má okamžitý dopad na globální trh, protože právě Katar zajišťuje významnou část dodávek do Asie i Evropy. Pokud se objem katarských dodávek sníží, začínají se jednotlivé regiony přetahovat o každou dostupnou zásilku na moři.
Pro evropské spotřebitele má však tato situace nepříjemný důsledek. Pokud asijští kupci nabízejí na spotovém trhu vyšší ceny, obchodníci přirozeně směřují dodávky tam, kde je výnos nejvyšší. Evropské státy pak musí soutěžit o stejný objem LNG s ekonomikami, které mají často větší finanční rezervy a jsou ochotny zaplatit výrazně vyšší cenu za zajištění dodávek.
Vývoj posledních dní tak znovu připomíná, jak citlivý je globální energetický systém na geopolitické události. Konflikty na Blízkém východě, rozhodnutí velkých producentů a změny obchodních toků mohou během několika dní změnit směr miliardových energetických obchodů. Evropě se tak vrací problém, který se snažila v posledních letech vyřešit. Energetická bezpečnost totiž není jen otázkou politických rozhodnutí, ale především schopnosti zajistit stabilní dodávky za cenu, kterou průmysl i domácnosti dokážou unést.
Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=Xru7tOcvC44







