Umělá inteligence měla přinést rychlejší hospodářský růst, vyšší produktivitu a levnější výrobu. Její rozvoj však začíná vytvářet také nové ekonomické problémy. Obrovské investice do datových center, polovodičů a energetické infrastruktury zvyšují poptávku po kapitálu a mohou přispět k dlouhodobě vyšším úrokovým sazbám. Na tento vývoj upozornili představitelé předních centrálních bank během říjnového zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky v Bangkoku. Podle agentury Reuters se tak otevírá otázka, zda se světová ekonomika ještě vrátí k levným penězům, které byly charakteristické pro období po finanční krizi v roce 2008.
Předseda americké centrální banky Fed Kevin Warsh upozornil, že rozsáhlé investice do umělé inteligence nejprve zvyšují poptávku v ekonomice. Očekávaný růst produktivity a výrobních kapacit se totiž projeví až později. V přechodném období tak mohou investice podporovat inflační tlaky, přestože jejich dlouhodobým výsledkem může být vyšší hospodářská výkonnost.
Člen Rady guvernérů Evropské centrální banky Mārtiņš Kazāks označil současnou situaci za celosvětový boj o peníze. Investice do umělé inteligence podle něj patří mezi hlavní faktory zvyšující cenu kapitálu. Podobně hlavní ekonom britské centrální banky Huw Pill připustil, že průměrná úroveň úrokových sazeb může být v budoucnu vyšší.
Technologické společnosti přitom nejsou jedinými zájemci o financování. Vlády současně potřebují prostředky na obranu, energetiku, infrastrukturu a průmyslovou modernizaci. Rostoucí konkurence o kapitál může zvyšovat výnosy dluhopisů a prodražovat úvěry také podnikům, které s rozvojem umělé inteligence přímo nesouvisejí.
Centrální bankéři proto diskutují o možném růstu takzvané neutrální úrokové sazby, při které měnová politika ekonomiku nepodporuje ani nebrzdí. Pokud by tato sazba dlouhodobě vzrostla, úvěrové financování by mohlo zůstat dražší i po odeznění současných inflačních tlaků. Zatím však nejde o jistý vývoj ani o důvod k automatickému zvyšování základních sazeb.
Evropa může platit za investiční boom, ze kterého těží jiní
Zvlášť složitá může být situace Evropské unie. Největší investice do infrastruktury umělé inteligence směřují především do Spojených států a některých asijských ekonomik. Evropa se na technologickém rozvoji podílí také, ale současně čelí vysokým cenám energií, potřebě modernizovat průmysl a rostoucím rozpočtovým výdajům. Zdražování kapitálu na světových trzích přitom dopadá i na evropské podniky a vlády bez ohledu na to, kde nové datové centrum vzniká. Evropská ekonomika tak může nést část finančních nákladů technologické revoluce, aniž by získala odpovídající podíl na jejích budoucích výnosech.
Prezidentka ECB Christine Lagardeová 17. října upozornila, že růst dlouhodobých úrokových sazeb již zpřísňuje finanční podmínky v eurozóně a může brzdit hospodářský růst. Zvlášť citlivá je situace vysoce zadlužených států, například Francie. Dražší financování omezuje možnosti jejich rozpočtů a zvyšuje náklady na refinancování veřejného dluhu.
Mezinárodní měnový fond ve své říjnové zprávě o globální finanční stabilitě upozornil na další riziko. Pokud očekávané zisky z umělé inteligence nenaplní představy investorů, mohou následovat výrazné poklesy cen technologických akcií. Současně varoval před prudkým růstem výnosů státních dluhopisů, který může vyvolat problémy také v dalších částech finančního systému.
Rizika jsou tedy dvojí. Rozsáhlé investice mohou přispívat k dražšímu financování, zatímco případné nenaplnění očekávaných výnosů může způsobit finanční ztráty. Samotná umělá inteligence však není jediným zdrojem těchto tlaků. Významnou roli hrají rovněž zadlužení států, inflace, ceny energií a geopolitické konflikty.
Dražší peníze mohou zasáhnout také českou ekonomiku
Dlouhodobě vyšší cena kapitálu by měla důsledky i pro Českou republiku. Domácí průmysl je úzce propojen s německými a dalšími evropskými podniky, které potřebují financovat modernizaci výroby, automatizaci a energetické investice. Dražší úvěry mohou tyto projekty zpomalit a zhoršit konkurenceschopnost evropského průmyslu. Vyšší výnosy na světových dluhopisových trzích se mohou promítnout rovněž do nákladů na financování českého státního dluhu a dlouhodobých podnikových úvěrů. Nepřímo mohou ovlivňovat také hypotéky, jejichž úročení však závisí především na domácích finančních podmínkách a měnové politice České národní banky.
ČNB při zářijovém jednání ponechala základní dvoutýdenní repo sazbu na 3,75 procenta. Současně upozornila, že růst dlouhodobých tržních sazeb již zpřísňuje finanční podmínky. Česká ekonomika tak není vůči změnám na světových kapitálových trzích izolována. Vzniká ekonomický paradox. Umělá inteligence slibuje vyšší produktivitu a nižší výrobní náklady, její zavádění však vyžaduje tak rozsáhlé investice, že může mezitím prodražovat financování ostatních hospodářských činností.
Pokud technologická revoluce skutečně přinese výrazný růst produktivity, mohou její přínosy současné náklady postupně převážit. Jestliže však budou skutečné hospodářské výsledky za očekáváním zaostávat, mohou podnikům i státům zůstat vysoké dluhy a investorům značné ztráty. Rozhodující otázkou proto není pouze to, jak rychle umělá inteligence změní světovou ekonomiku, ale zda její budoucí přínosy dokážou ospravedlnit cenu kapitálu, kterou za technologickou revoluci svět platí již dnes.
(Kyncl, prvnizpravy.cz, repro: LTVzinu)
Zdroje: 1. Reuters – Central bankers eye higher rates as AI boom fuels scramble for cash; 2. ECB’s Lagarde says bond selloff will slow inflation; 3. MMF – Global Financial Stability Report; 4. Global Financial Stability Report, tiskový briefing; 5. Česká národní banka – Rozhodnutí bankovní rady
