Ekonom Lukáš Kovanda ve svém příspěvku na síti X upozorňuje, že dnešní rekordní cena bitcoinu přes 124 tisíc dolarů znamená pro český stát nečekané finanční riziko. Kvůli kauze „Blažkovy bitcoiny“ se může ztráta daňových poplatníků vyšplhat až na 1,43 miliardy korun. Kovanda připomíná, že problém vznikl po nezvládnuté aukci bitcoinů, které ministerstvu spravedlnosti daroval odsouzený Tomáš Jiříkovský. Tyto bitcoiny ale nesou stigma spojené s černým tržištěm Nucleus Market.
Jak Kovanda dále uvádí, část dražitelů obdržela „vadné“ bitcoiny, se kterými nelze volně nakládat, a jiní své vydražené mince nedostali vůbec. Obě skupiny nyní žádají po státu buď náhradu čistými bitcoiny, nebo finanční kompenzaci za ušlý zisk. Při dnešních cenách by jejich získání na trhu stálo stovky milionů korun a v případě vyhovění všem nárokům by se účet vyšplhal do miliard. Namísto původně plánovaného zisku tak podle Kovandy hrozí státu obrovská finanční i reputační ztráta.
„Cena bitcoinu se dnes nad ránem středoevropského čase vyhoupla na svůj nový historický rekord, 124 514,6 dolaru, vyplývá z dat agentury Bloomberg. Vývoj, jenž z velké části odráží rostoucí zájem velkých institucionálních hráčů, včetně státních institucí, je však bolehlavem alespoň pro jednoho z nich – a to pro český stát. S růstem ceny bitcoinu totiž stoupá potenciální ztráta, kterou český stát, tedy český daňový poplatník, utrpí v důsledku kauzy "Blažkovy bitcoiny".
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek sice v první polovině června kvůli nezvládnuté aukci pochybných bitcoinů rezignoval, nicméně nároky dražitelů pochopitelně trvají. Část z nich dražené bitcoiny získala, jsou však vadné, část nich je nezískala, protože jsou vadné, i když je získat měla, přičemž jim tím tedy stát způsobuje ztrátu, když je nyní bitcoin na rekordu.
Tito druzí totiž mohou argumentovat, že kdyby nyní vydražené bitcoiny prodali, třeba za koruny, realizovali by zisk z rozdílu mezi nynější prodejní cenou a cenou dražební, o který je nyní stát připravuje. Podobně ostatní mohou argumentovat i ti první, pokud s obdrženými bitcoiny nemohou kvůli jejich vadnosti volně nakládat, tedy je ani směnit třeba do korun.
Stát převádění vydražených bitcoinů vítězům aukce zastavil po propuknutí kauzy, k němuž došlo letos na přelomu května a června. Důvodem je jejich spjatost s černým online tržištěm Nucleus Market, které ovládal odsouzený zprostředkovatel obchodů s drogami a dalším nelegálním zbožím Tomáš Jiříkovský. Ten ministerstvu spravedlnosti začátkem března daroval přes 468 bitcoinů. Resort je vydražil, načež se právě ukázalo, že jsou vadné, a to kvůli zmíněnému sepětí se jmenovaným černým tržištěm.
Dražitelé ovšem nyní po státu žádají bitcoiny, kterou jsou „čisté“, nikoli vadné. Pokud by stát měl jejich požadavku vyhovět, bude muset požadované bitcoiny obstarat. Tak může učinit buď jejich vytěžením, nebo nákupem na trhu. K těžbě nemá potřebné vybavení a menšinoví akcionáři ČEZ by se zřejmě postavili proti tomu, aby k ní využil elektřinu podniku, jejž vlastní ze zhruba 70 procent, za podnákladovou cenu – což je beztak jen teoretická možnost.
Zbývá tedy nákup na trhu. Ze zhruba 468 darovaných bitcoinů jich stát vydražil a následně vypořádal 235. Dražitelům tedy převedl 235 vadných bitcoinů. Pokud by měl tyto bitcoiny nyní obstarat na trhu a převést je dražitelům namísto těch vadných, vyjde jej to při současné korunové ceně bitcoinu, přibližně 2,56 milionu korun, na mírně přes 600 milionů korun.
Ministerstvo spravedlnosti zmíněných zhruba 468 bitcoinů vydražilo postupně, v 78 aukcích, letos ve dnech 27. března až 26. května. Vyvolávací cena začínala na 90 procentech tehdy aktuální tržní ceny bitcoinu, ovšem ne všechny aukce končily hned v prvním kole, někdy došlo rovnou na desítky příhozů.
Průměrná dolarová cena bitcoinu činila v tom období přibližně 93 315 dolarů, vyplývá z dat Bloombergu. Průměrný kurs koruny k dolaru činil v témže období přibližně 22,30. Orientační průměrná korunová cena bitcoinu tak v období zmíněných takřka 80 dražeb činila 2,08 milionů korun.
Srovnáme-li tuto cenu průměrnou s cenou bitconu dnešní, rozdíl činí zhruba 480 tisíc korun. Přitom tedy počet dosud nevypořádaných "Blažkových bitcoinů", které sice byly vydraženy, leč nevypořádány, činí 233. V případě těchto dosud nevypořádaných, a tedy na účty dražitelů nepřevedených bitcoinů se tedy dotčení mohou u státu případně domáhat škody orientační sumy bezmála 112 milionů korun, vyjdeme-li z dnešní korunové ceny bitcoinu. Tato suma může pochopitelně dále narůstat, pokud bude bitcoin dále stoupat na své ceně.
Tuto částku si ovšem případně mohou nárokovat všichni dražitelé, i ti, kteří své bitcoiny od státu obdrželi. Protože jsou však vadné, nemusí být schopni s nimi náležitě nakládat, tedy je ani prodat. K dnešnímu dni tak na každém takto získaném bitcoinu teoreticky ztrácí orientačně také oněch 480 tisíc korun, dohromady tedy bezmála 113 milionů korun.
Pokud by tedy stát měl držitelům vadných bitcoinů tyto nahrazovat nezávadnými, a ještě k tomu všem dražitelům kompenzovat ztrátu, k dnešnímu dni jej to vyjde na nějakých 830 milionů korun. Pokud by měl nahradit všechny vadné bitcoiny těmi nezávadnými, aby je řádně převedl dražitelům, a ještě k tomu kompenzovat možné jejich ušlé výnosy, k dnešnímu dni jej to vyjde dohromady na bezmála 1,43 miliardy korun.
Místo deklarovaného výnosu pro stát v rozsahu "jedné miliardy" by tak stát utrpěl ztrátu, a to nejen reputační, ale i finanční – promrhal by peníze daňových poplatníků až v objemu přes 1,4 miliardy korun.
Ztráta přetrvává i při protizápočtu oné ve skutečnosti necelé jedné miliardy dražebního výnosu, takto čistá ztráta dosahuje takřka půl miliardy korun,“ napsal ve svém komentáři na síti X ekonom a hlavní analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda.
(nov, prvnizpravy.cz, repro: cnn prima)
