Evropské a americké politické elity se střídají ve funkcích, pořádají tiskové konference a hovoří o globálním řádu, avšak skutečné centrum moci leží jinde. Ne v sídlech vlád, ale v kancelářích a datových serverech, které spravují světový kapitál. Tam, kde se rozhoduje o tom, jaké společnosti přežijí a jaké zaniknou, kde se určují směnné kurzy, úrokové sazby i ceny bydlení, stojí jméno, které veřejnost sotva zná. Jmenuje se Larry Fink a stojí v čele investičního giganta BlackRock, firmy, která se stala symbolem éry tiché a bezprecedentní finanční moci.

Příběh tohoto impéria, který popisuje polský analytik Ignacy Nowopolski se začal psát na Wall Street v osmdesátých letech. Larry Fink tehdy patřil mezi nejúspěšnější obchodníky s dluhopisy v bance First Boston. Jeho oddělení vydělávalo miliardy, dokud jediná chyba nezničila jeho kariéru. Chybně odhadl směr úrokových sazeb a způsobil ztrátu přes sto milionů dolarů. V prostředí, kde se neodpouští, to znamenalo konec. Fink se ocitl mimo hru, ale právě tehdy pochopil, že svět financí se stal příliš složitým na to, aby byl řízen intuicí. Uvědomil si, že trhy lze pochopit a ovládnout pouze prostřednictvím matematiky, modelů a dat.


V devadesátých letech se BlackRock rychle rozrostl. Jeho klienti oceňovali nejen výnosy, ale i schopnost chránit kapitál v období nestability. Když přišla finanční krize roku 2008, BlackRock byl jedinou institucí, která dokázala přesně zmapovat, jak hluboko je systém zasažen toxickými aktivy. Americká vláda tehdy požádala Finka, aby analyzoval aktiva velkých bank a pomohl s jejich restrukturalizací. BlackRock se tak stal partnerem Federálního rezervního systému i ministerstva financí. Soukromá firma tím získala přístup do samotného srdce amerického finančního systému.

Po krizi se BlackRock proměnil z investičního fondu v instituci, která ovlivňuje hospodářské rozhodování celých států. Dnes spravuje aktiva přesahující deset bilionů dolarů a jeho systémy analyzují majetek přes dvacet bilionů. To odpovídá více než pětině světového HDP. Společnost se stala největším akcionářem v tisících firem po celém světě, od technologických gigantů přes farmaceutické koncerny až po výrobce zbraní a energetické korporace.

Vzestup moci BlackRocku probíhal nenápadně. Firma vlastní podíly prostřednictvím penzijních fondů a indexových investičních nástrojů známých jako ETF. Ty umožňují milionům investorů po celém světě vložit peníze do fondů, které automaticky sledují vývoj trhů. Jenže tím se faktická rozhodovací moc soustřeďuje do rukou několika velkých správců. Drobní investoři nemají žádné hlasovací právo a o řízení firem rozhodují BlackRock, Vanguard a State Street. Tyto tři společnosti dnes drží většinové podíly ve většině západních korporací a tím i klíčové hlasy při volbě jejich vedení.

Kapitalismus se tak proměnil v systém správy kapitálu, kde moc neleží u majitelů, ale u správců. Ti rozhodují o tom, kdo zasedne v představenstvu, jaké ekologické standardy se přijmou, jaká bude výrobní strategie nebo komu připadnou miliardové bonusy. Larry Fink se stal symbolem éry, v níž se moc přesunula z rukou podnikatelů do rukou technokratů a datových analytiků.

BlackRock pronikl i do oblastí, které dříve ovládaly státy. Poskytuje konzultace vládám, centrálním bankám i Evropské komisi. Podílel se na projektech zelené transformace i na návrhu obnovných fondů po pandemii. Kritici upozorňují, že vzniká nebezpečný precedent, kdy soukromá korporace radí institucím, které rozhodují o veřejných rozpočtech. Ztrácí se tím jasná hranice mezi státní mocí a finančním sektorem.

Finkův vliv roste i na realitních trzích. BlackRock skupuje celé obytné komplexy a mění je v dlouhodobá investiční aktiva. Tento trend přispívá k růstu cen bydlení, protože domy a byty se prodávají korporacím, nikoli jednotlivcům. Dr. Ignacy Nowopolski tento vývoj označuje za návrat moderního feudalismu, v němž korporace vlastní půdu a běžní lidé se stávají nájemníky ve světě, kde dříve mohli být vlastníky.


Larry Fink se prezentuje jako zastánce společenské odpovědnosti a udržitelného investování. Každoročně rozesílá dopisy generálním ředitelům firem, v nichž vyzývá k přijetí standardů ESG, tedy ekologických, sociálních a správních principů. Kritici však tvrdí, že tato rétorika maskuje snahu BlackRocku získat regulační vliv bez politického mandátu. Fond tak může fakticky určovat pravidla týkající se emisí, energetiky i průmyslu, aniž by o nich rozhodovali volení zástupci.

Podle Nowopolského kapitalismus ztratil svou původní tvář. Dříve stál na soutěži a odvaze podnikatelů, kteří riskovali vlastní kapitál. Dnes se stal systémem, kde o všem rozhodují správci cizích peněz řízení algoritmy a modely. Moc se přesunula z továren do datových center, z bank do serverových místností.

Larry Fink se stal Ikarem finančního světa. Vybudoval systém, který se vymkl kontrole a stal se strukturou ovlivňující celé státy. Jeho BlackRock spravuje kapitál, na němž závisí důchodové systémy, státní rozpočty i existence korporací. Jeho moc není viditelná, ale prostupuje celou globální ekonomikou.

Otázkou zůstává, zda tento systém může dlouhodobě fungovat. Pokud by se BlackRock nebo jeho klíčový systém Aladdin zhroutily, dopad by byl srovnatelný s kolapsem centrální banky. Svět by zjistil, že o jeho stabilitě nerozhodují vlády, ale nevolení správci kapitálu.

Jak píše Nowopolski, BlackRock není jen firmou, ale architekturou nové moci. Představuje model kapitalismu, který se proměnil v nevolenou finanční monarchii. Nikdo ji nevolil, nikdo ji nemůže odvolat, a přesto určuje, kudy proudí peníze světa. Tichý vládce moderní doby, který svou síť utkal z dat, algoritmů a neviditelných vazeb mezi korporacemi a státy.