Současná debata o klimatické transformaci je často prezentována jako morální imperativ, jako nezbytný krok k záchraně planety. Ve skutečnosti se však pod povrchem odehrává mnohem tvrdší a méně idealistický zápas. Kritické minerály, tedy suroviny nezbytné pro výrobu baterií, solárních panelů nebo větrných turbín, se stávají novým geopolitickým bojištěm. Jak ukazuje analýza publikovaná na serveru Naked Capitalism, nejde jen o ekologii, ale především o moc, kontrolu a ekonomickou dominanci.
Zelená transformace jako zástěrka
Elektrická auta, baterie, obnovitelné zdroje energie. To vše je dnes prezentováno jako symbol pokroku. Jenže tento technologický posun má svou odvrácenou stranu. Vyžaduje obrovské množství surovin, jejichž těžba je náročná, ekologicky problematická a geopoliticky citlivá. Mezi klíčové patří měď, lithium, nikl nebo kobalt. Mezinárodní energetická agentura odhaduje, že do roku 2030 se poptávka po těchto surovinách zdvojnásobí.
Jak zaznělo na setkání obchodních ministrů v kamerunském Yaoundé, „technologická transformace a klimatická změna přetvářejí způsob, jakým země vyrábějí a soutěží“. Tato slova nejsou jen diplomatickou formulací. Ve skutečnosti potvrzují zásadní změnu globálního ekonomického paradigmatu.
Kritické minerály nemají jednotnou definici, ale obecně jde o suroviny zásadní pro ekonomickou a bezpečnostní stabilitu, u nichž hrozí narušení dodavatelských řetězců. Patří mezi ně i tzv. vzácné zeminy, které jsou nezbytné pro moderní technologie. Paradoxně nejsou vzácné svým výskytem, ale obtížností těžby.
Pokrytectví velmocí a rozklad pravidel
Zatímco Spojené státy veřejně oscilují mezi podporou fosilních paliv a deklarovaným zájmem o zelenou transformaci, jejich skutečná politika je mnohem pragmatičtější. Klíčovým cílem je omezit vliv Číny, která dnes dominuje především ve zpracování těchto surovin.
Tento rozpor je patrný i v konkrétních krocích. Americká administrativa spustila projekt „Vault“ v hodnotě 12 miliard dolarů, jehož cílem je vytvořit strategické zásoby minerálů. Zároveň však využívá obchodní nástroje a zahraniční pomoc k získání přístupu ke zdrojům, což podle kritiků často porušuje pravidla světového obchodu.
Jedním z nejvýraznějších příkladů je úvaha, že by přístup k americké zdravotní pomoci mohl být podmíněn zvýhodněným přístupem k nerostným zdrojům. Takový krok by znamenal zásadní posun od principů volného trhu k otevřenému ekonomickému nátlaku.
Obavy z rozpadu globálního obchodního systému nejsou přehnané. Více než 70 procent světového obchodu stále funguje podle pravidel Světové obchodní organizace. Ta však čelí rostoucímu tlaku, protože státy čím dál častěji tato pravidla obcházejí.
Afrika mezi příležitostí a novou závislostí
Zvláštní pozornost si zaslouží africké státy, které disponují bohatými ložisky těchto surovin. Pro ně představuje současný zájem velmocí historickou příležitost. Jak uvedla představitelka OSN Chantal Line Charpentierová, jde o „historickou příležitost“, pokud ji dokážou využít.
Realita je však mnohem složitější. Demokratická republika Kongo produkuje přibližně 70 procent světového kobaltu, ale velká část těžby je kontrolována čínskými firmami. Navíc většina suroviny se vyváží v surové podobě do zahraničí, kde dochází k jejímu zpracování. Přidaná hodnota tak zůstává mimo Afriku.
Některé státy se snaží tuto situaci změnit. Kongo například zavedlo omezení exportu surového kobaltu a snaží se podpořit domácí zpracování. Tento krok ukazuje, že boj o kritické minerály není jen mezi velmocemi, ale i uvnitř samotných producentů.
Kamerun, který rovněž disponuje zásobami, zatím stojí na začátku. Kontrast mezi bohatstvím zdrojů a realitou každodenního života, kde dominují stará auta a nedostatek infrastruktury, ukazuje hluboký strukturální problém.
Křehká síť globální ekonomiky
Celý systém dodavatelských řetězců je mimořádně komplexní a zároveň křehký. Těžba, zpracování a výroba probíhají často v různých částech světa. Jakýkoli výpadek, ať už způsobený konfliktem, pandemií nebo politickým rozhodnutím, může mít globální dopady.
Budování nových dolů nebo rafinérií trvá roky a vyžaduje obrovské investice. Investoři proto požadují stabilitu, kterou v minulosti zajišťovala pravidla Světové obchodní organizace. Dnes se však tato stabilita rozpadá.
Výsledkem je paradoxní situace. Svět deklaruje snahu o spolupráci a společný boj proti klimatické změně, ale zároveň se propadá do stále tvrdšího ekonomického soupeření. Kritické minerály se tak stávají nejen nástrojem transformace, ale i potenciálním zdrojem konfliktů.
Budoucnost energetiky a globální ekonomiky tak nebude určena jen technologiemi, ale především tím, kdo bude kontrolovat zdroje, jejich zpracování a distribuci. A jak naznačuje současný vývoj, tato kontrola se nebude získávat konsensem, ale silou, tlakem a strategickými aliancemi.
(Beneš, prvnizpravy.cz, foto: aiko)
Zdroj: https://www.nakedcapitalism.com/2026/04/the-fight-over-critical-minerals-explained.html
