Česká koruna slábne a pro ČNB již není proti-inflačním rizikem

byznys

Česká koruna je v posledních seancích pod tlakem a blíží se 23,70 EUR/CZK. Na vině je na prvním místě globální prostředí, ve kterém se v posledních seancích daří americkému dolaru, komentuje Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance.

Česká koruna slábne a pro ČNB již není proti-inflačním rizikem
Ilustrační foto
18. května 2023 - 09:45

Co se děje? Dalo by se říci, že na první pohled je to příznivá zpráva - šance na dohodu ohledně navýšení dluhového stropu v USA rostou. Prezident Biden, stejně jako šéf republikánů v Kongresu McCarthy, včera hovořili o blížící se možnosti dohody. V reakci na to šly sice vzhůru americké akcie, což bývá častokrát pro středoevropské měny pozitivní impuls, spolu s nimi se tentokrát vydaly na cestu vzhůru i americké výnosy. V posledních dnech trhy viditelně snížily své sázky na eventuální snížení amerických sazeb na konci tohoto roku a naopak zvýšily sázky na eventuální další růst sazeb na červnovém zasedání (30 %). To je živnou půdou pro silný dolar a právě kombinace vyšších amerických výnosů a silnějšího dolaru se středoevropským měnám včetně koruny příliš nezamlouvá.



Česká měna se tak dostala po delší době na úrovně, které jsou slabší, než indikuje prognóza centrální banky. Ta poslední počítá s průměrnou hodnotou kurzu pro Q2 2023 na úrovních 23,50 EUR/CZK. Na dnešních úrovních tak centrální bankéři nemohou již na korunu dost dobře odkazovat jako na proti-inflační riziko.

Tím teoreticky může být v tuto chvíli vládou přijatý rozpočtový balík, který v případě implementačního úspěchu může srazit deficit veřejných financí v příštím roce hlouběji pod 3 % HDP. Centrální banka přitom ve své poslední prognóze nepočítala s žádným konsolidačním balíčkem. Problém je však právě s tím (jak už jsme psali dříve), zda se vládě nakonec podaří všechny úsporné kroky implementovat - otazníky vzbuzují zejména plány na výrazné seškrtání podnikových dotací. I proto by pravděpodobně bankovní rada zatím neměla brát představený rozpočtový balíček příliš vážně a měla by si počkat na první návrhy rozpočtu na rok 2024.

Do té chvíle bude pro centrální bankéře zásadní rozklíčovat, jak moc jsou současná inflační očekávání mezi podniky a domácnostmi neukotvená. Klíčovým číslem v tomto ohledu jsou mzdy za první kvartál (budou zveřejněné na začátku června). A dnes obrázek dokreslí statistika výrobních cen, kde bude důležité sledovat jejich dynamiku zejména mimo energeticky nejnáročnější výroby.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)



Anketa

Měla by se podle vás stát Ukrajina členem NATO?

Ano 17%
transparent.gif transparent.gif
Ne 66%
transparent.gif transparent.gif
Nevím 17%
transparent.gif transparent.gif