Český trh práce se dostává do fáze, kterou ekonom Lukáš Kovanda označuje za nejvýraznější zlom od roku 2017. Ekonom upozorňuje, že míra nezaměstnanosti v Česku stoupla v srpnu na 4,6 %, čímž překonala očekávání analytiků a dostala se na nejvyšší úroveň za 8,5 roku. Česko tak po více než deseti letech přestává být premiantem EU. V žebříčku jej nově předběhly Malta a Slovinsko, zatímco o třetí příčku se dělí s Polskem. Kovanda tvrdí, že jde o strukturální změnu, nikoli o krátkodobý výkyv.
Hlavním viníkem je podle ekonoma slábnoucí výkon průmyslu, který brzdí vysoké ceny energií, stále poměrně vysoké úrokové sazby i rostoucí mzdové náklady. Sezónní příliv absolventů na trh práce sice zářijová čísla tradičně ovlivňuje, letos však nehraje rozhodující roli. Pokud se nepodaří ekonomiku oživit, může míra nezaměstnanosti do konce roku vystoupat až na 5 %, případně se zastavit kolem 4,9 %. Po více než dekádě stability tak český trh práce čelí novému období nejistoty.
„Nezaměstnanost v Česku nečekaně vzrostla nejvýše za 8,5 roku, Česko už nemá nejnižší nezaměstnanost v EU, poprvé po více než 10 letech je "až" třetí. Nezaměstnanost byla v ČR v září vyšší, než experti čekali, hrozí její letošní růst až na 5 %.
Míra nezaměstnanosti v Česku stoupla letos v srpnu na 4,6 procenta. Je tak nejvyšší od března roku 2017, tedy za posledních takřka 8,5 roku. Experti oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě svých odhadů předpokládali, že míra nezaměstnanosti setrvá na své srpnové úrovni 4,5 procenta. Loni v srpnu míra nezaměstnanosti činila 3,9 procenta.
Za vzestupem počtu lidí bez práce, kteří se hlásí na úřadech práce, stojí zejména stále poměrně dýchavičný výkon českého průmyslu. Ten sice tváří v tvář obtížné mezinárodní situaci letos vykazuje až nečekanou odolnost, trvaleji ale jeho konkurenceschopnost poškozují relativně vysoké ceny energií, nadále poměrně vysoké úrokové sazby a růst nákladů na pracovní sílu.
O práci se koncem září v Česku ucházelo 337 925 lidí, což je o zhruba 136 000 víc, než kolik jich zaměstnání aktivně hledalo o šest let dříve, v září 2019. Tehdy míra nezaměstnanosti činila jen 2,7 %. Míra nezaměstnanosti v ČR po dlouhé době klesla na horší než první nebo druhé místo v rámci EU. Česko se letos v srpnu dle dat Eurostatu dělilo "až" o třetí příčku s Polskem. Před nimi se umístila Malta a Slovinsko. Česko se v žebříčku zemí EU podle míry nezaměstnanosti umisťuje mimo první dvě pozice s nejnižší mírou vůbec poprvé od března roku 2015, tedy po takřka 10,5 roku.
Zářijová čísla tradičně ovlivňuje také příliv nových absolventů na trh práce. To je však každoroční úkaz. Je tedy zjevné, že ke znatelnému zhoršování situace na trhu práce dochází i při očištění o tyto sezonní faktory. Do konce roku míra nezaměstnanosti může stoupnout až na úroveň pěti procent, v příznivějším případě skončí na úrovni 4,9 procenta,“ napsal na sociální síti X ekonom a hlavní analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda.
(Beneš, prvnizpravy.cz, repro: firegold)
