Český průmysl vykazuje nejsilnější zlepšení podnikatelských podmínek od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Říjnový index nákupních manažerů překonal všechny analytické prognózy a tuzemští výrobci si podle tohoto ukazatele vedou výrazně lépe než podniky v eurozóně. Ekonom a hlavní analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda však v komentáři na síti X upozorňuje také na riziko rostoucí inflace, která může Českou národní banku přimět ke zvýšení úrokových sazeb.
„Český průmysl je nyní v nejlepší kondici za celou dobu války na Ukrajině. Ukazatel podmínek v tuzemském zpracovatelském průmyslu v říjnu vykázal nejvýraznější zlepšení od února 2022, tedy právě od měsíce, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu. Index nákupních manažerů ve zpracovatelském průmyslu, který sestavuje společnost S&P Global, vzrostl ze zářijových 53,5 na 55 bodů. Výsledek překonal očekávání všech analytiků, kteří podle agentury Bloomberg v konsensu – dle střední hodnoty odhadů – předpokládali pokles indexu na 53 bodů. Skutečnost ovšem dokonce překonala i nejoptimističtější z jedenácti analytických prognóz, která počítala s hodnotou 54 bodů,“ píše Kovanda.
Za mimořádně důležitou považuje také strukturu oživení. Nové zakázky rostou nejrychleji od února 2022, exportní objednávky dokonce od srpna 2021. Podle údajů zachycených indexem PMI se průmyslová aktivita zvyšuje jedenáctý měsíc v řadě a podniky nabírají zaměstnance nejrychleji od ledna 2022. Firmy zároveň rozšiřují výrobní kapacity a zvyšují nákupy vstupů nejvýrazněji od dubna 2022.
Výrazný je rovněž náskok před eurozónou. Český zpracovatelský průmysl dosahuje v indexu nákupních manažerů lepšího výsledku už osmý měsíc po sobě a rozdíl ve prospěch tuzemských výrobců je největší od března 2016.
„To naznačuje, že tuzemští výrobci dokážou získávat zakázky i nad rámec oživení evropského průmyslu. Nelze vyloučit, že české podniky díky své konkurenceschopnosti přebírají část zakázek dražším západoevropským výrobcům,“ uvažuje Kovanda.
Příznivý výsledek indexu však podle ekonoma ještě nemusí znamenat okamžitý růst skutečného objemu průmyslové produkce. Očekává, že zářijová výroba meziměsíčně klesla a průmysl za celé třetí čtvrtletí vykázal mezikvartální pokles. Index PMI totiž zachycuje především směr změn podnikatelských podmínek, nikoli přímo množství vyrobeného zboží. Říjnové zlepšení proto může předznamenávat příznivější výsledky až v závěrečném čtvrtletí roku.
České podniky navíc nadále zatěžují vysoké ceny energií, problémy v dodavatelských řetězcích a zpřísněné finanční podmínky. Právě financování by se podle Kovandovy prognózy mohlo dále prodražit. Česká národní banka podle jeho očekávání na listopadovém zasedání zvýší základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu, ze 3,75 na čtyři procenta. Hlavním důvodem mají být přetrvávající domácí inflační tlaky. Jádrová inflace v září dosáhla 3,1 procenta a zrychlila také její krátkodobá dynamika. Další rizika představují ceny energií a potravin.
„Samotná čísla indexu nákupních manažerů tato rizika potvrzují. Ceny průmyslových vstupů rostly v říjnu nejrychleji za čtyři měsíce a ceny hotových výrobků nejvýrazněji za tři měsíce. Firmy upozorňují zejména na zdražování energií, dopravy a surovin. Zlepšující se poptávka přitom může podnikům usnadňovat přenášení vyšších nákladů na odběratele,“ upozorňuje ekonom.
Kovanda očekává, že předběžný odhad říjnové inflace ukáže mírný pokles ze zářijových 2,5 na 2,4 procenta. Takové zpomalení však přisuzuje především příznivé srovnávací základně u potravin, nikoli skutečnému odeznění inflačních tlaků. Jádrová inflace podle něj zůstane nad třemi procenty. V dalších měsících naopak předpokládá opětovné zrychlování cenového růstu. V únoru 2027 by inflace podle jeho odhadu mohla atakovat čtyřprocentní hranici a celoroční inflace v roce 2027 by měla začínat trojkou.
Česká ekonomika se tak podle Kovandy dostává do nepříjemné kombinace oživující průmyslové aktivity a rostoucích cenových tlaků. Silnější výroba, export a zaměstnanost podporují hospodářský růst, vyšší inflace však může centrální banku přimět k dlouhodobějšímu udržování zvýšených úrokových sazeb.
„Po očekávaném listopadovém zvýšení základní sazby ČNB lze předpokládat její dlouhodobější stabilizaci na čtyřech procentech, byť finanční trhy zaceňují možnost jejího dalšího růstu až k pěti procentům, což však analytici považují za přehnané – a v podobném duchu se zatím vyjadřují také bankovní radní ČNB,“ uvádí hlavní analytik Trinity Bank.
Pro české domácnosti má podle Kovandy současný vývoj dvě stránky. Oživení průmyslu podporuje pracovní místa a příjmy, zatímco rostoucí cenové tlaky oddalují vyhlídku na levnější hypotéky. Pokud by se navíc naplnil výrazně přísnější scénář, který zaceňují finanční trhy, mohlo by financování bydlení dále zdražit.
(Beneš, prvnizpravy.cz, repro: cnnprima)
