Energetická skupina ČEZ vykázala za prvních devět měsíců letošního roku čistý zisk 26,6 miliardy korun, meziročně o 24 procent vyšší. Čísla na první pohled vypadají příznivě, skutečnost je však podstatně složitější. Provozní zisk společnosti prudce klesá a růst čistého zisku souvisí především s ukončením mimořádného zdanění. V této situaci vláda Andreje Babiše hledá další daňové příjmy a připravuje zásadní změnu vlastnické struktury největší české energetické společnosti. Výsledky zveřejněné 12. listopadu otevírají otázku, jak chce stát současně získávat vysoké dividendy, případně zvyšovat zdanění energetických společností, financovat jejich rozsáhlé investice a ještě vykoupit menšinové akcionáře ČEZ. Vláda slibuje větší kontrolu nad výrobou elektřiny a dostupnější energie. Přesvědčivý finanční plán, který by vysvětlil vzájemné náklady těchto záměrů, však dosud veřejně nepředstavila.
Čistý zisk ČEZ vzrostl o 24 procent na 26,6 miliardy korun. Zisk očištěný o mimořádné vlivy dosáhl 26,3 miliardy, meziročně o 19 procent více. Jenže provozní zisk EBITDA klesl o 17 procent na 86,1 miliardy korun. Provozní výnosy skupiny činily 238,5 miliardy korun. Rozdíl mezi vývojem čistého a provozního zisku je zásadní. Vyšší čistý zisk není důsledkem odpovídajícího zlepšení provozní výkonnosti. Významnou roli sehrálo ukončení daně z neočekávaných zisků, známé jako windfall tax, která se uplatňovala v letech 2023 až 2025. Společnost nyní odvádí méně na daních, zatímco její provozní hospodaření čelí nepříznivému vývoji.
Za poklesem EBITDA stojí především nižší realizační ceny vyrobené elektřiny a slabší výsledky obchodování a prodeje energií. Pozitivně se naopak projevil růst hospodaření v oblasti distribuce zemního plynu. Výsledky potvrzují, že ziskovost ČEZ zůstává výrazně závislá na cenách energií a vývoji jednotlivých podnikatelských segmentů. Vedení společnosti přesto zvýšilo celoroční výhled očištěného čistého zisku na 34 až 37 miliard korun. Významný podíl na tomto zvýšení má očekávaný účetní přínos 2,2 miliardy korun z prodeje 49procentního podílu ve slovenské společnosti JESS. Výhled provozního zisku EBITDA však zůstal beze změny na 109 až 114 miliardách korun.
Současně rostou investiční náklady. Za devět měsíců ČEZ investoval 46 miliard korun, meziročně o 19 procent více. Prostředky směřují do výroby elektřiny, distribučních sítí, jaderného paliva i modernizace energetické infrastruktury. Další rozvoj jaderných a plynových zdrojů bude vyžadovat značné kapitálové prostředky. Vyšší čistý zisk proto automaticky neznamená, že společnost disponuje odpovídajícím objemem volných peněz. Tento rozdíl je podstatný pro úvahy vlády o dalších daních, dividendách a změně vlastnictví.
Babiš připravuje nové daně. Vláda přitom slíbila opak
Premiér Andrej Babiš 11. listopadu v rozhovoru pro Blesk potvrdil, že společně s ministryní financí Alenou Schillerovou pracuje na možných sektorových daních. Konkrétní návrhy odmítl představit s vysvětlením, že na nich zatím neexistuje koaliční shoda. Argumentoval tím, že některé společnosti dosahují mimořádných zisků, zatímco stát potřebuje další rozpočtové příjmy. Ve stejný den však ministr průmyslu Karel Havlíček prohlásil, že vláda nyní o zavedení sektorových daní neuvažuje a že se o nich nejednalo ani na koaliční radě. Rozdílná vyjádření mohou odrážet rozdíl mezi přípravou možných variant a skutečně dohodnutým vládním opatřením. Kabinet však zatím nevysvětlil, jak daleko přípravy pokročily a kterých odvětví by se případné změny týkaly.
Podle dosavadních mediálních informací se mezi možnými kandidáty na nové zdanění objevují banky, pojišťovny, energetické společnosti, mobilní operátoři nebo obchodní řetězce. Není však potvrzeno, že vláda připravuje zvláštní daň přímo pro ČEZ. Zásadní je přitom srovnání s programovým prohlášením vlády schváleným 5. ledna 2026. Kabinet v něm výslovně uvedl: „Zavazujeme se nezvyšovat žádné daně.“ Vedle tohoto závazku slíbil dokonce snížení daně z příjmů právnických osob na 19 procent.
Příprava nových sektorových daní tak otevírá otázku dodržení jednoho ze základních hospodářských slibů vlády. Nejde navíc o první podobnou debatu. Už v září kabinet schválil návrh mimořádného zdanění nárůstu rafinérských marží, který má podle ministerstva financí přinést za rok 2026 přibližně 5,5 miliardy korun. Návrh nyní projednává Parlament. Svaz průmyslu a dopravy před novými sektorovými daněmi varuje. Podle jeho prezidenta Jana Rafaje mohou oslabit konkurenceschopnost českých firem, zhoršit investiční prostředí a omezit dlouhodobý hospodářský růst. Vláda naopak argumentuje potřebou spravedlivějšího rozdělení mimořádných zisků a získání prostředků pro veřejné rozpočty.
U ČEZ je situace zvlášť citlivá. Stát prostřednictvím ministerstva financí drží přibližně 70 procent akcií společnosti. Letos ČEZ rozdělil mezi akcionáře na dividendách přibližně 23 miliard korun, z nichž asi 16 miliard připadlo státu. Případné vyšší zdanění ČEZ by tedy mohlo zvýšit daňové příjmy státu, současně však snížit prostředky dostupné pro investice a budoucí dividendy. Nelze automaticky očekávat, že stát získá od stejné společnosti vyšší daně, vyšší dividendy a ještě větší investice, aniž by se tyto požadavky vzájemně ovlivňovaly.
Stát chce ovládnout výrobu. Náklady na převzetí zůstávají otevřené
Vedle daňových úvah pokračuje příprava zásadní změny vlastnické struktury ČEZ. Vláda podle svého programového prohlášení hodlá získat stoprocentní kontrolu nad výrobou elektřiny. To však neznamená, že musí do výlučného státního vlastnictví přejít všechny současné podnikatelské aktivity skupiny. Jedním z přípravných kroků je vznik společnosti ČEZ Energy, založené letos v červnu. Do nové struktury mají být vyčleněny vybrané nevýrobní aktivity, zejména distribuce, prodej energií, obchodování a energetické služby. ČEZ si má v této části ponechat kontrolní podíl nejméně 51 procent, zatímco v budoucnu může nabídnout menšinový podíl investorům.
Tato reorganizace může usnadnit následné změny vlastnictví výrobních aktiv. Současně však otevírá otázku, zda prodej části stabilně výnosných činností nezmenší budoucí příjmy energetické skupiny. Případné získané prostředky by totiž představovaly jednorázový finanční přínos výměnou za podíl na budoucích výnosech. Vláda slibuje, že výkup akcií nepůjde přímo přes státní rozpočet, ale uskuteční jej samotný ČEZ. Takový postup ovšem neznamená, že převzetí nebude mít ekonomické náklady. Výkup menšinových akcionářů bude vyžadovat rozsáhlé financování a může ovlivnit zadlužení, hodnotu aktiv i budoucí investiční možnosti společnosti.
Další otázkou je samotná cena transakce. Konečné ocenění, způsob financování a podmínky vypořádání minoritních akcionářů dosud nejsou veřejně stanoveny. Stát přitom bude muset respektovat jejich zákonná práva a pravidla kapitálového trhu. Celá operace má proběhnout v době, kdy česká energetika potřebuje investice do nových jaderných bloků, plynových zdrojů a modernizace sítí. Proto je důležité znát, jak se případný výkup akcií promítne do schopnosti ČEZ tyto projekty financovat.
Ani stoprocentní kontrola nad výrobou automaticky nezaručí levnější elektřinu. Ceny nadále ovlivňují evropské velkoobchodní trhy, výrobní náklady, regulované poplatky a podmínky obchodních smluv. Stát může získat větší prostor pro strategická rozhodnutí, nikoli však odstranit ekonomické zákonitosti energetického trhu. Vláda tak stojí před několika vzájemně propojenými rozhodnutími. Chce větší kontrolu nad výrobou elektřiny, dostupnější energie, vysoké dividendové příjmy a současně hledá další možnosti zdanění firem. Každý z těchto cílů může mít své ekonomické opodstatnění, jejich společné naplnění však vyžaduje konkrétní finanční plán.
Výsledky ČEZ za prvních devět měsíců ukazují, proč nestačí sledovat pouze rostoucí čistý zisk. Provozní výkonnost společnosti slábne a investiční potřeby rostou. Vláda proto musí vysvětlit nejen to, jak chce energetickou skupinu vlastnicky přeměnit, ale především z jakých prostředků hodlá financovat převzetí, nové elektrárny a další strategické investice. Rozhodující otázkou není, kolik miliard ČEZ letos vydělá. Podstatné je, kolik mu po případných nových daních, dividendách a změnách vlastnictví skutečně zůstane na investice. Bez této odpovědi zůstává vládní plán na větší kontrolu nad energetikou finančně nedostatečně vysvětlený.
(Beneš, prvnizpravy.cz, repro: ctkconnect)
Zdroje: 1. ČEZ – Výsledky hospodaření za první tři čtvrtletí roku 2026; 2. Vláda ČR – Programové prohlášení vlády; 3. Ministerstvo financí – Návrh mimořádného zdanění rafinérských marží; 4. ČEZ – Informace o dividendách; 5. ČEZ Energy – Oficiální informace o společnosti; 6. Blesk TV – Rozhovor s Andrejem Babišem z 11. listopadu 2026; 7. ČTK – Babiš připravuje možné sektorové daně se Schillerovou
