Čína pokračuje v postupném snižování své expozice vůči americkým státním dluhopisům. Podle dat amerického ministerstva financí, na něž se odvolává agentura Reuters, Peking v červenci 2025 prodal dluhopisy v hodnotě 25,7 miliardy dolarů. Celková držba tak klesla na 730,7 miliardy, což je nejnižší úroveň od prosince 2008. Deník Global Times připomíná, že šlo už o čtvrtý letošní pokles čínských investic do amerických dluhopisů.
Naopak hlavní rivalové Číny v oblasti globálních rezerv své pozice posilují. Japonsko v červenci zvýšilo portfolio o 3,8 miliardy na 1,1514 bilionu dolarů a zůstává největším zahraničním držitelem amerického dluhu. Velká Británie dokonce přidala 41,3 miliardy a s celkovými 899,3 miliardy dolarů upevnila druhou příčku. Tento kontrast ukazuje, že zatímco spojenci Washingtonu svou angažovanost zvyšují, Peking volí opačný směr.
Opatrné kroky a signály diverzifikace
Profesor ekonomie ze Šanghajské univerzity financí a ekonomie Si Ťün-jang pro Global Times uvedl, že cílem čínských kroků je ochrana domácích aktiv. „Úpravy čínských držeb amerických státních dluhopisů se dějí postupně a obezřetně, na základě změn tržních podmínek a se záměrem chránit čínská aktiva,“ konstatoval Si Ťün-jang. Podle něj má tato strategie zlepšit měnovou skladbu rezerv, posílit diverzifikaci a zvýšit stabilitu portfolia.
Na konci srpna činily čínské devizové rezervy 3,3222 bilionu dolarů, tedy o 29,9 miliardy více než v červenci. Úřad pro správu devizových rezerv (SAFE) zdůraznil, že domácí devizový trh zůstává aktivní, s vyrovnanou nabídkou a poptávkou i stabilními očekáváními investorů. Podle zástupce ředitele Li Pina se trh vyvíjí v relativní rovnováze i přes napětí v globální ekonomice.
Posun v geopolitickém finančním řádu
Tento vývoj vapadá do dlouhodobého trendu: od roku 2022 se čínské investice do amerických dluhopisů drží pod hranicí jednoho bilionu dolarů. Analytici zdůrazňují, že diverzifikace je součástí širší strategie snižování závislosti na americké měnové politice i geopolitických tlacích. Zůstává však otázkou, zda čínský postup urychlí debatu o budoucnosti dolaru jako dominantní rezervní měny, zejména pokud by se k podobné politice připojily i další velké ekonomiky.
(Beneš, Global Times, foto: zai)
