Čína zveřejnila obchodní výsledky, které představují další vážné varování pro evropský průmysl. Zářijový vývoz meziročně vzrostl o 36,3 procenta a obchodní přebytek za prvních devět měsíců letošního roku dosáhl 938 miliard dolarů, tedy přibližně 20,5 bilionu korun. Zatímco evropské podniky zápasí s vysokými výrobními náklady a rostoucí konkurencí, čínské továrny upevňují své postavení na světových trzích. Německo a Francie proto společně požadují tvrdší obchodní obranu Evropské unie. Otázkou však zůstává, zda Evropa nezačala o budoucnost svého průmyslu bojovat příliš pozdě.
Podle údajů zveřejněných 14. října dosáhl čínský vývoz v září hodnoty přibližně 447 miliard dolarů. Meziroční růst o 36,3 procenta výrazně překonal očekávání ekonomů, kteří předpokládali zvýšení o 25,5 procenta. Dovoz současně vzrostl o 31 procent. Čína tak jen za jediný měsíc vytvořila obchodní přebytek 133,5 miliardy dolarů, tedy přibližně 2,9 bilionu korun.
Ještě důležitější je struktura čínského exportu. Peking již dávno nestaví svou obchodní expanzi pouze na levném spotřebním zboží. Hodnota vývozu polovodičů vzrostla za prvních devět měsíců meziročně o 108,1 procenta, zařízení pro automatické zpracování dat a jejich součástí o 54,6 procenta a automobilů o 54,3 procenta. Rostoucí poptávka po technologiích využívaných v umělé inteligenci, průmyslové automatizaci a energetice pomáhá čínským výrobcům pronikat do dalších strategických odvětví.
Čína přitom vykazuje tyto výsledky navzdory slabé domácí spotřebě a dlouhodobým problémům realitního sektoru. Vývoz se tak stal jedním z hlavních motorů hospodářského růstu. Podle agentury Reuters dosáhl čínský obchodní přebytek v loňském roce rekordních 1,189 bilionu dolarů. Letošní výsledky naznačují, že tento rekord může být překonán.
Pro ostatní průmyslové státy to znamená stále tvrdší konkurenci. Čínské podniky nejen získávají nové zákazníky, ale v některých odvětvích vytlačují zavedené výrobce z trhů, na kterých evropské společnosti dlouhodobě stavěly své hospodářské postavení.
Evropská unie vykázala v roce 2025 obchodní schodek s Čínou 359,8 miliardy eur, tedy přibližně 8,8 bilionu korun. Jen během prvního pololetí letošního roku dosáhl podle Reuters další deficit přibližně 200 miliard eur. Evropské firmy přitom čelí rostoucímu tlaku nejen v automobilovém průmyslu, ale také ve strojírenství, chemii, hutnictví a výrobě průmyslových zařízení.
Německo mění postoj. Evropa hledá obranu
Situace je natolik vážná, že přiměla ke změně postoje i Německo. Berlín ještě před dvěma lety vystupoval proti evropským clům na čínské elektromobily. Nyní společně s Francií předložil návrhy na posílení obchodní ochrany. Dokument požaduje zejména opatření proti dovoznímu tlaku v chemickém průmyslu, včetně výrobků z PET, omezení závislosti na jediných dodavatelích strategických surovin a rychlejší reakce na hospodářský nátlak.
Jde o významný politický obrat. Německý průmysl po desetiletí patřil mezi největší zastánce otevřeného obchodu s Čínou. Tamní trh byl důležitým odbytištěm německých automobilů, strojů a technologií. Nyní se však čínští výrobci stávají přímými konkurenty právě v odvětvích, která byla tradiční oporou německé ekonomiky.
Evropští lídři mají na summitu 15. a 16. října posoudit, zda předběžná dohoda s Pekingem o omezení dovozu čínských hybridních automobilů představuje dostatečný základ pro širší obchodní vyjednávání. Evropská komise přitom stále výrazněji přesouvá pozornost od požadavků na lepší přístup evropských firem na čínský trh k opatřením, která mají omezit obchodní nerovnováhu.
Problém však nespočívá pouze v čínské konkurenci. Evropský průmysl oslabují také vysoké ceny energií, nákladná regulace, pomalé investiční procesy a nedostatečná schopnost rychle zavádět nové technologie. Samotná cla proto nemohou nahradit skutečnou průmyslovou strategii. Mohou evropským podnikům poskytnout čas, ale jejich konkurenceschopnost automaticky neobnoví.
Český průmysl může na evropské slabosti tvrdě doplatit
Pro Českou republiku má čínská průmyslová expanze mimořádný význam. Česká ekonomika je silně závislá na průmyslové výrobě a zahraničním obchodu. Podle Ministerstva zahraničních věcí směřuje přibližně 30 procent českého vývozu do Německa. Právě tamní průmyslové podniky přitom čelí rostoucímu tlaku čínské konkurence.
Pokud němečtí výrobci ztrácejí zakázky na světových trzích, přenáší se tento problém také na jejich české dodavatele. Dopady se přitom nemusí omezit pouze na automobilový průmysl. Ohroženy mohou být strojírenské podniky, výrobci elektrotechniky, specializovaných součástek i menší firmy zapojené do evropských dodavatelských řetězců.
Česká republika současně čelí nepříjemnému rozporu. Na jedné straně potřebuje evropská opatření chránící průmyslovou výrobu před nekalou konkurencí. Na druhé straně řada českých firem využívá čínské komponenty a materiály, jejichž zdražení by mohlo vlastní výrobu dále prodražit. Jednoduché řešení proto neexistuje.
Rozhodující bude, zda Evropská unie dokáže vedle obchodní ochrany také snížit náklady průmyslové výroby, zjednodušit investice a vytvořit podmínky pro technologický rozvoj. Bez těchto změn hrozí, že obchodní bariéry pouze oddálí další oslabování evropského průmyslu.
Čínská obchodní čísla představují zásadní varování. Zatímco Peking rychle rozšiřuje výrobu v technologicky náročných odvětvích, Evropa stále diskutuje o způsobech vlastní obrany. Čas přitom pracuje ve prospěch těch, kteří již disponují výrobními kapacitami, kapitálem a rostoucím podílem na světových trzích.
Evropa dnes nerozhoduje pouze o tom, kolik čínského zboží vpustí na svůj trh. Rozhoduje především o tom, zda si zachová vlastní průmyslovou základnu, technologické schopnosti a hospodářskou samostatnost. Pokud bude dál pouze reagovat na čínskou expanzi, může se stát, že za několik let už nebude mít co chránit.
(Beneš, prvnizpravy.cz, foto: zai)
Zdroje: 1.Reuters – China’s September exports soar, putting $1 trillion trade surplus in sight; 2. Pressured at home, EU leaders weigh China trade steps; 3. Associated Press – China’s trade surplus nears record as pressure mounts from trading partners; 4. Eurostat – Trade in goods with China in 2025; 5. Ministerstvo zahraničních věcí ČR – Teritoriální vývoj českého exportu
