Rok po zavedení rozsáhlých cel označovaných prezidentem Donaldem Trumpem jako „Liberation Day“ se americký dolar vrací na scénu jako dominantní světová měna. Na první pohled jde o obrat, který by mohl být interpretován jako potvrzení síly americké ekonomiky. Ve skutečnosti však aktuální vývoj spíše odhaluje hlubší strukturální slabiny, které byly pouze dočasně překryty geopolitickým napětím a válečnou nejistotou.
Podle analýzy agentury Reuters dolar v prvním čtvrtletí roku 2026 posílil přibližně o 1,6 procenta a zaznamenal nejlepší výkon od konce roku 2024. Tento růst však není výsledkem zdravého ekonomického vývoje, ale především reakcí investorů na konflikt na Blízkém východě a jejich útěk do bezpečných aktiv. Jinými slovy, dolar neroste proto, že by byl silný, ale proto, že svět je slabší a nejistější.
Tento paradox vystihuje i samotná formulace analytiků, podle nichž dolar „znovu získal status bezpečného přístavu tváří v tvář válce“. Jinými slovy, jde o klasický krizový mechanismus, nikoli o dlouhodobý trend. Jakmile se geopolitické napětí sníží, může se ukázat, že současné posílení stojí na velmi křehkých základech.
Zásadní otázkou proto zůstává, jak dlouho může tento stav vydržet. Analytici upozorňují, že dlouhodobé tlaky na oslabení dolaru nezmizely. Naopak, postupně sílí. Jedním z nejdůležitějších ukazatelů je vývoj devizových rezerv centrálních bank. Data Mezinárodního měnového fondu ukazují, že podíl dolaru na globálních rezervách pomalu, ale setrvale klesá. Tento trend sice není dramatický, ale je dlouhodobý a systematický.
Z tohoto pohledu se jako hlavní alternativy objevují euro a čínský jüan. Jejich posilování však zatím nedosahuje úrovně, která by mohla dolar skutečně ohrozit. Dominance Spojených států v globálním obchodě, finančních trzích a zejména v dluhových instrumentech zůstává natolik silná, že jakýkoli rychlý pád dolaru je nepravděpodobný. To ovšem neznamená, že eroze jeho postavení nemůže pokračovat v delším horizontu.
Dalším kritickým faktorem je zahraniční investice do amerických aktiv. Spojené státy dlouhodobě těží z masivního přílivu kapitálu ze zahraničí, který podporuje hodnotu dolaru. Tento mechanismus však není samozřejmostí. Pokud by se důvěra investorů snížila, například v důsledku politické nestability nebo fiskálních problémů, mohl by se tento tok kapitálu zpomalit nebo dokonce obrátit. V takovém případě by dolar čelil výraznému tlaku.
Citace z analýzy to shrnuje výstižně: „Zatímco dolar na začátku roku 2026 posílil, dlouhodobé tlaky na oslabení přetrvávají.“ Tato věta by měla být čtena jako varování, nikoli jako konstatování. Krátkodobé zisky mohou zakrýt hlubší problémy, ale nemohou je vyřešit.
Celkový obraz je tedy mnohem méně optimistický, než by se mohlo zdát při pohledu na aktuální čísla. Dolar sice zůstává dominantní světovou měnou, ale jeho pozice již není tak neotřesitelná jako dříve. Postupná diverzifikace rezerv, rostoucí geopolitické napětí a strukturální změny v globální ekonomice vytvářejí prostředí, ve kterém může být budoucnost dolaru výrazně méně jistá.
Současné posílení tak může být spíše posledním odrazem starého systému než potvrzením jeho dlouhodobé stability. A právě to je možná nejdůležitější závěr celé analýzy.
Zdroj: https://www.reuters.com/business/tracking-fate-dollar-year-liberation-day-2026-04-02/







