Ceny elektřiny zůstávají jedním z nejcitlivějších témat českých domácností. Nové oznámení Energetického regulačního úřadu o mírném růstu regulované složky vyvolalo obavy, že účty v roce 2026 opět porostou. Vývoj na trhu ale ukazuje jiný obrázek. Silová elektřina zlevňuje a její pokles může převážit nad růstem regulace, což domácnostem přinese úlevu.

Další významnou roli hraje plán vlády převést poplatek na obnovitelné zdroje na státní rozpočet. Ekonom a hlavní analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda se ve své analýze zaměřuje na to, jak různé úrovně spotřeby ovlivní výslednou úsporu a jak zásadní je právě tento poplatek. Podle jeho závěrů mohou domácnosti při jeho zrušení ušetřit od několika tisíc až po desítky tisíc korun ročně.

„Na spadnutí je výrazné snížení celkové platby za elektřinu. I když dnes ERÚ oznámil zvýšení regulované složky, domácnosti běžně mohou roku 2026 počítat s úsporou od 4200 do 23 300 Kč oproti loňsku, v závislosti na výši spotřeby.

Energetický regulační úřad dnes oznámil takzvanou regulovanou část ceny elektřiny i plynu. Regulovaná složka cen elektřiny se má zvýšit o 1,1 procenta, což je méně než v říjnu avizovaných 2,7 procenta. Domácnosti však už v příštím roce mohou přesto počítat s výrazným snížením své celkové platby za elektřinu. Vznikající vláda totiž slibuje převést poplatek za obnovitelné zdroje na státní rozpočet. To sice značí potenciální hlubší deficit veřejných financí ČR, nicméně domácnosti by měly pocítit výrazné zlevnění elektřiny.

Například domácnost, která elektřinu využívá ke svícení, vaření a napájení běžných spotřebičů – takže jí spotřebuje tři megawatthodiny ročně – letos platí celkově za elektřinu běžně zhruba 27 600 Kč. Tato platba zahrnuje regulovanou i neregulovanou složku. V příštím roce by při růstu regulované složky o zmíněná 1,1 procenta zaplatila celkově jen něco přes 26 600 Kč, tedy o přibližně tisícikorunu méně. Důvodem snížení oproti letošku je příznivý vývoj v oblasti neregulované složky, který odráží vývoj ceny elektřiny na burze. Jinými slovy, elektřina jako taková – tedy vlastní elektrický proud neboli silová elektřina – zlevňuje a její zlevnění bude citelnější, než jaký má být růst regulované složky.

To ovšem platí, pokud vznikající vláda nezruší uvedený poplatek za obnovitelné zdroje. Pokud jej totiž převede na státní rozpočet, jak slibuje, bude úspora pro běžnou domácnosti ještě výraznější.

Celková platba za elektřinu naší uvedené domácnosti v takovém případě klesne z letošních zmíněných zhruba 27 600 Kč na nějakých 24 800 Kč. To proto, že poplatek za obnovitelné zdroje činí 599 Kč za megawatthodinu, takže při spotřebě tří megawatthodin odpovídá roční úspora dané domácnosti při převedení poplatku na státní rozpočet celkem přibližně 1800 Kč. Domácnost, která elektřinou svítí, vaří a napájí své spotřebiče, tak oproti letošku v příštím roce běžně ušetří zhruba 2800 Kč. Oproti loňsku pak úspora bude ještě citelnější, a to přes 4200 Kč.

Psali jsme: Zelenskij ztrácí kontrolu. Důsledky Jermakovy rezignace

Ještě výraznější ale bude úspora domácnosti, která elektřinou nejen svítí, vaří a napájí spotřebiče, ale také ohřívá vodu a hlavně topí, například využívá-li tepelné čerpadlo. Taková domácnost – typicky žijící v rodinném domku – vykazuje roční spotřebu elektřiny 12,5 megawatthodiny. Letos platí za elektřinu celkově – po zahrnutí regulované a neregulované složky – takřka 77 000 Kč ročně. Loni to bylo dokonce zhruba 88 200 Kč. V příštím roce to bude přibližně 72 400 Kč, pokud stát nepřevede poplatek za obnovitelné zdroje "na sebe", a zhruba 64 900, pokud jej "na sebe" převede.

Jestliže tedy vznikající vláda dostojí svému slibu zrušení poplatku za obnovitelné zdroje, resp. jeho převedené na státní rozpočet, domácnost v rodinném domku, jež tedy elektřinou i topí, ušetří oproti letošku přes 12 100 Kč, oproti loňsku pak dokonce 23 300 Kč,“ napsal na síti X ekonom a hlaví analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda.

(Beneš, prvnizpravy.cz, repro: firegold)