Na celkovém pozitivním výsledku se však zásadním způsobem podepsal sektor automotive, který zvýšil meziročně svoji produkci o 42 % a díky lepší dostupnosti komponentů rostla jeho produkce výrazně i meziměsíčně. Na druhé straně je zjevné, že energeticky náročná odvětví jsou stále pod tlakem, a to nehledě na výrazně nižší ceny plynu a elektřiny na evropských burzách. Produkce v chemickém průmyslu, slévárenství, zpracování dřeva nebo výrobě nekovových minerálních výrobků dál klesá nebo stagnuje na velmi nízkých úrovních, píše v komentáři Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance.


Je určitě pozitivní, že exportně orientovaný průmysl jako celek přispěl k rychlejšímu ukončení mělké spotřebitelské recese v Česku. Na druhou stranu pohled do struktury českého průmyslu odhaluje řadu “slabých míst”. Navíc podnikatelské nálady v evropském průmyslu se v posledních měsících spíše zhoršovaly (podle PMI) a ukazovaly na možný pokles poptávky po průmyslovém zboží, daný v některých případech jednak efektem pandemického předzásobení nebo jako důsledek vyšší inflace zboží (oproti službám). Ať tak nebo tak, předpokládáme, že se česká ekonomika nebude ve své druhé půli moci opřít o průmysl tak výrazně jako na přelomu roku 2022 a 2023.



Další důležitou zprávou z dnešních průmyslových čísel jsou výsledky dynamiky průmyslových mezd. Průmyslové mzdy v březnu lehce zvolnily a rostly o 9,3 % - což je pro ČNB lehce uklidňující zpráva. Lehké zvolnění březnové dynamiky mezd ukazuje i náš nowcast, který aktuálně předpokládá, že se mzdová dynamika v prvním kvartále udrží v jednociferných hodnotách. Na druhou stranu avizované prudké zvýšení mezd v mladoboleslavské Škodě Auto (duben) a první výsledky našeho dubnového mzdového nowcastu ukazují na riziko další výraznější akcelerace mezd v druhém kvartále 2023. Tato čísla však dostane ČNB s takovým zpožděním, že budou spíše brána jako argument pro ponechání úrokových sazeb delší dobu beze změny než jako argument pro další růst úrokových sazeb.