Francouzská vláda předložila rozpočet na rok 2027 jako pokus zastavit zhoršování veřejných financí. Ještě před rozhodující bitvou v rozděleném parlamentu ale přišlo varování agentury Moody’s. Ta upozornila, že politická fragmentace výrazně komplikuje schválení rozpočtu i dlouhodobé snižování deficitu. Francii hodnotí známkou Aa3 s negativním výhledem a další ratingové rozhodnutí má přijít 23. října.
Nervozita je už patrná také na finančních trzích. Výnos desetiletých francouzských státních dluhopisů vystoupil 1. října na 4,96 procenta, nejvýše od července 2002. Riziková přirážka proti srovnatelným německým dluhopisům se následně dostala kolem 150 bazických bodů, nejvýše od dluhové krize eurozóny. Investoři tak Francii stále zřetelněji účtují vyšší cenu za vysoké zadlužení, rozpočtové schodky a politickou nejistotu.
Úspory za 1,3 bilionu korun
Vláda premiéra Sébastiena Lecornua chce v rozpočtu na rok 2027 dosáhnout konsolidačního efektu 54 miliard eur, tedy při současném kurzu přibližně 1,32 bilionu korun. Z této částky představuje 43 miliard eur nová opatření pro rok 2027. Plán zahrnuje zmrazení platů ve veřejném sektoru a většiny důchodů, omezení výdajů samospráv a zdravotnictví i redukci některých daňových úlev na odvodech zaměstnavatelů.
Vláda očekává, že deficit veřejných financí klesne z letošních odhadovaných 5,4 procenta HDP na 5 procent v roce 2027. Pod evropskou hranici tří procent se chce dostat v roce 2029. Evropská komise byla ve své jarní prognóze, která ještě nezahrnovala nynější rozpočtová opatření, výrazně skeptičtější a při nezměněné politice očekávala pro rok 2027 deficit 5,7 procenta HDP a veřejný dluh přes 120 procent HDP.
Francouzský dluh už ve druhém čtvrtletí letošního roku dosáhl 119 procent HDP, což je poválečný rekord. Problémem přitom není jen jeho velikost, ale také rostoucí cena obsluhy. Ministr financí Roland Lescure uvedl, že úrokové náklady budou v roce 2027 představovat více než polovinu rozpočtového deficitu a do konce desetiletí mohou dosáhnout 100 miliard eur ročně, tedy asi 2,44 bilionu korun.
Francie navíc plánuje v roce 2027 prodat rekordních 340 miliard eur státních dluhopisů, přibližně 8,3 bilionu korun. Peníze potřebuje nejen na financování schodku, ale také na refinancování dluhopisů vydaných za mimořádně nízkých sazeb během pandemie, které nyní postupně dospívají.
Ratingové agentury sledují hlavně politiku
Moody’s nyní upozorňuje, že rozhodující nebude jen matematika rozpočtu, ale schopnost francouzských institucí skutečně prosadit potřebná opatření. Zde Paříž naráží na zásadní problém. Parlament je rozdělený a předchozí vlády už kvůli plánům rozpočtových škrtů padaly. Situaci dále komplikuje prezidentská kampaň před volbami na jaře 2027.
Francie už navíc část své dřívější ratingové pozice ztratila. Fitch ji nyní hodnotí známkou A+ se stabilním výhledem, stejně jako Standard & Poor’s. Moody’s zůstává výše s hodnocením Aa3, ale negativní výhled znamená zvýšené riziko dalšího snížení ratingu.
Trhy tento politický problém už započítávají do cen. Rozdíl mezi výnosy francouzských a německých desetiletých dluhopisů překročil 150 bazických bodů a dostal se na úrovně nevídané od evropské dluhové krize. Také cena pojištění francouzského státního dluhu proti nesplacení vystoupila na nejvyšší hodnoty od roku 2013. Paříž se tím dostává do nepříjemného kruhu. Vyšší úroky zvyšují výdaje státu, rostoucí výdaje komplikují snižování deficitu a pochybnosti o schopnosti vlády deficit omezit tlačí úroky ještě výše.
Francie není malou periferní ekonomikou eurozóny, ale jedním z jejích hlavních pilířů. Proto je současný vývoj důležitější než běžný spor o jeden státní rozpočet. Pokud investoři ztratí důvěru ve schopnost Paříže stabilizovat dluh, může se nervozita přelévat i na další evropské trhy.
Evropská centrální banka sice disponuje nástroji pro případ vážného narušení fungování trhu se státními dluhopisy, jejich nasazení na pomoc Francii však zatím není pravděpodobné. Prezident německé Bundesbank Joachim Nagel připomněl, že úkolem ECB není udržovat konkrétní rozdíly mezi výnosy jednotlivých zemí, ale především chránit cenovou stabilitu. Francouzské problémy navíc vycházejí z dlouhodobého deficitu a politické nejistoty, nikoli pouze z krátkodobého tržního výkyvu.
Pro Českou republiku není francouzský vývoj vzdáleným problémem. Česká ekonomika je silně provázána s eurozónou a případné další zdražování evropského financování, oslabování investic nebo zpomalení velkých ekonomik EU by se přeneslo přes export, bankovní trhy i podnikové investice.
Francie stále disponuje velkou a diverzifikovanou ekonomikou a nečelí bezprostřední dluhové krizi. Varovný signál je však zřetelný. Investoři už francouzský dluh nepovažují za téměř stejně bezpečný jako německý a požadují za něj výrazně vyšší výnos. Rozpočet na rok 2027 se proto stává testem, zda druhá největší ekonomika eurozóny dokáže politicky prosadit konsolidaci dříve, než jí podmínky začne stále tvrději diktovat finanční trh.
(Beneš, prvnizpravy.cz, repro: cnbc)
Zdroje: 1. Reuters – France demands belt-tightening in 2027 budget as investors sour on its debt; 2. Moody’s sees no quick resolution of French political fragmentation; 3. Evropská komise – Economic forecast for France; 4. Agence France Trésor – France’s credit ratings
