Myšlenka velkého vládního administrativního centra v pražských Letňanech měla být minulostí. Stát se před rokem připravoval předat Praze rozsáhlé pozemky původně rezervované pro tento projekt a metropole na nich plánuje novou městskou čtvrť. Premiér Andrej Babiš ale projekt znovu vrací do hry a několik dní před komunálními volbami už jmenoval i první ministerstva, která by se podle něj mohla stěhovat.
Nejde přitom o drobnou změnu využití několika budov. Původní plán počítal s koncentrací desítek státních institucí a zhruba deseti tisíc pracovních míst. Pozemky, o které se tehdy vedl ostrý spor mezi státem a Prahou, jsou dnes součástí úplně jiné urbanistické představy.
Starý projekt se vrací, tentokrát v konkrétnější podobě
Babiš oznámil návrat k vládní čtvrti už 19. července. Nyní ale svůj plán výrazně konkretizoval. Do Letňan by podle něj mohla zamířit ministerstva kultury, pro místní rozvoj a životního prostředí. Historické paláce, které by úřady opustily, by podle premiéra mohly sloužit veřejnosti například jako muzea. Ministerstvo zahraničních věcí v Černínském paláci ani Úřad vlády ve Strakově akademii naopak stěhovat nechce.
Zásadní je ovšem Babišova vlastní poznámka: projekt zatím není rozhodnutý a závisí na dohodě s Prahou o pozemcích. Současná debata tedy není oznámením zahájení stavby, ale návratem velkého projektu na politický stůl. Neexistuje ani zveřejněný aktualizovaný rozpočet, harmonogram či studie ekonomické návratnosti.
To je důležitý rozdíl proti původnímu projektu. V roce 2019 vláda hovořila o komplexu, který by mohl soustředit 42 státních složek a přibližně 10 000 pracovních míst. Argumentovala úsporami nájmů, provozu a nákladů na rekonstrukce roztříštěných státních budov. Praha tehdy požadovala, aby z Letňan nevzniklo pouze administrativní území, ale skutečná městská čtvrť s bydlením a další vybaveností. Součástí komplikovaného jednání byla také nemocnice, převody dalších státních nemovitostí a financování dopravních staveb. Dohoda nakonec nevznikla.
Nový Babišův návrh tak zatím působí užší než původní megaprojekt. Základní otázka je však stejná: kolik prostoru u konečné metra C má Praha věnovat státní administrativě a kolik bydlení a běžnému městskému životu.
Praha už mezitím Letňany naplánovala jinak
Zde vzniká největší střet se současnými plány metropole. V dubnu 2025 tehdejší vláda zrušila rezervaci přibližně 120 tisíc metrů čtverečních státních pozemků, které byly od roku 2019 drženy pro vládní administrativní komplex. V září následně schválila podmínky jejich budoucího převodu Praze. Dalších zhruba 30 tisíc metrů čtverečních měla metropole získat koupí od Ministerstva financí.
Smysl byl výslovně jiný než výstavba úřednického centra: dostupné bydlení, školy, zdravotnická zařízení, parky, služby a veřejná infrastruktura. Ministerstvo financí tehdy hovořilo také o vytvoření až osmi tisíc pracovních míst. Část území měla zůstat rezervována pro novou nemocnici.
Praha navíc prostřednictvím Institutu plánování a rozvoje několik let připravuje územní studii Letňany–Kbely. Proběhlo zapojení veřejnosti a připomínkování a v roce 2026 má být studie dokončena, aby mohla následovat projektová příprava. Nejde tedy o prázdný pozemek, o jehož budoucnosti se začíná přemýšlet až nyní. Metropole už několik let vytváří konkrétní koncepci jeho dalšího rozvoje.
Pozoruhodná je i politická kontinuita. Dnešní kandidát SPOLU na primátora Tomáš Portlík ještě před rokem jako starosta Prahy 9 dohodu státu s městem veřejně vítal. Letňany podle něj mohly ukázat, že společný postup státu a Prahy vytvoří moderní městskou čtvrť. Nynější návrat vládního komplexu proto bude vyžadovat stanovisko nejen od Pirátů, STAN či Prahy sobě, ale také od SPOLU.
Situaci mění také nemocnice. Původně měla právě ona zabírat významnou část rezervy u metra. Babiš nyní říká, že velký nový nemocniční projekt chce realizovat v areálu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Ani tato varianta ale zatím není definitivně rozhodnuta a odborné posouzení pokračuje.
Pro ANO je návrh součástí širšího argumentu, že Praha potřebuje lepší spolupráci s Babišovou vládou. Kandidát hnutí na primátora Jan Hušbauer zdůrazňuje, že metropole a stát musí společně řešit velké dopravní, zdravotnické či infrastrukturní projekty. Samotná potřeba spolupráce je obtížně zpochybnitelná. Otevřenou otázkou ale je, zda její součástí musí být návrat vládního administrativního centra do Letňan.
Praha totiž mezitím udělala přesně to, co se po krachu původních jednání očekávalo: začala území plánovat jako běžnou městskou čtvrť. Pokud by se měl vládní komplex vrátit ve významném rozsahu, bude nutné rozhodnout, zda se oba koncepty dokážou vedle sebe vejít, nebo se bude část několik let připravované koncepce znovu překreslovat.
To je podstata nového sporu. Babiš nevrací vládní čtvrť na prázdnou louku. Vrací ji do území, které stát před rokem začal uvolňovat pro bydlení a které Praha mezitím plánuje jako novou městskou čtvrť.
Původní vládní projekt ztroskotal na tom, že se stát a Praha nedokázaly shodnout na ceně pozemků, dopravě ani celkovém využití lokality. O několik let později tak začíná velmi podobná debata znovu. Tentokrát ovšem s jedním zásadním rozdílem: Praha už má pro Letňany vlastní plán a otázkou není jen to, zda postavit vládní čtvrť, ale také co by kvůli ní muselo ustoupit.
(Chmelík, prvnizpravy.cz, repro: facebook)
Zdroje: 1. Ministerstvo financí – převod pozemků v Letňanech pro novou městskou čtvrť; 2. IPR Praha – územní studie Letňany–Kbely; 3. Vláda ČR – jednání o vládním komplexu v Letňanech v roce 2019; 4. Vláda ČR – Praha a stát o pozemcích a vládní čtvrti v Letňanech
