Ekonom a hlavní analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda upozornil, že náklady české vlády na obsluhu dluhu v posledních týdnech klesají rychleji než ve většině zemí eurozóny. Tento vývoj by se podle něj mohl postupně promítnout i do hypotečního trhu.
Kovanda připomněl, že výnos desetiletých českých vládních dluhopisů klesl za posledních šest týdnů přibližně o 0,4 procentního bodu, tedy z úrovně kolem 5 procent na současných zhruba 4,6 procenta. Jde podle něj o jeden z nejvýraznějších poklesů v Evropě.
Výrazněji klesly výnosy pouze v Polsku a Maďarsku. V případě Maďarska sehrál roli i politický vývoj spojený s nástupem Pétera Magyara a odblokováním části evropských fondů, které byly dříve blokovány kvůli sporům mezi Viktorem Orbánem a Bruselem.
Kovanda zároveň upozorňuje, že výnosy vládních dluhopisů neeurových zemí Visegrádské čtyřky v posledních týdnech klesaly rychleji než ve všech zemích eurozóny i ve Švédsku.
Za hlavní důvod označuje uklidnění situace v Perském zálivu. Země jako Česko, Polsko nebo Maďarsko během eskalace napětí netěžily tolik ze statusu bezpečného přístavu jako státy eurozóny. Jakmile se situace v regionu začala stabilizovat, výnosy jejich dluhopisů se začaly rychleji vracet z vyšších úrovní.
Pro hypoteční trh je klíčové, že vedle desetiletých výnosů klesají také sazby tříletých úrokových swapů. Právě ty banky v Česku sledují jako jedno z hlavních vodítek při nastavování hypotečních sazeb.
Česká národní banka minulý měsíc sazby zvýšila, což by za běžných okolností tlačilo hypotéky vzhůru. Podle Kovandy však tentokrát geopolitický vývoj dopad měnového zpřísnění přebil.
„Proto by hypotéky neměly na růstu sazeb ČNB reagovat zdražením,“ uvedl na síti X Lukáš Kovanda.
Zvýšení sazeb ČNB tak podle Kovandy nemusí automaticky znamenat dražší hypotéky. Pokud bude geopolitické napětí dál polevovat a otevření Hormuzského průlivu zmírní inflační tlaky, bankám se může otevřít prostor k jejich zlevnění.
(Beneš, prvnizpravy.cz, repro: čnb)
