Po měsících války se kolem Perského zálivu objevuje první konkrétnější možnost diplomatického obratu. Vysoký íránský představitel řekl agentuře Reuters, že Írán dokáže během sedmi dnů obnovit provoz v Hormuzském průlivu, pokud Spojené státy zmírní vojenský tlak a zruší blokádu íránských přístavů. Íránská delegace na Valném shromáždění OSN má podle něj oprávnění jednat s Washingtonem o obnovení diplomacie. Nejde však o uzavřenou dohodu, ale o nabídku, jejíž podmínky musí americká strana teprve přijmout.
Trhy zareagovaly okamžitě. Brent klesl k 98 dolarům za barel a dostal se na dvoutýdenní minimum. Zároveň Saúdská Arábie obnovila provoz svého strategického ropovodu East-West Pipeline směrem k Rudému moři. Obě zprávy snížily obavy, že svět zůstane dlouhodobě odkázán na extrémně omezený průjezd Hormuzem. Jenže energetický problém nezmizel. Částečně se pouze přesouvá na druhou stranu Arabského poloostrova.
Hormuz zůstává téměř prázdný
Rozsah narušení dopravy je mimořádný. Podle předběžných dat prošla v pondělí Hormuzem pouze dvě sledovaná komoditní plavidla, zatímco před začátkem konfliktu 28. února tudy běžně proplouvalo kolem 125 velkých obchodních lodí denně. Statistiky nezahrnují plavidla s vypnutými transpondéry AIS, takže skutečný provoz může být vyšší, k normálu má ale současná situace stále velmi daleko. Hormuz přitom před válkou zajišťoval průchod přibližně pětiny světových denních dodávek ropy a LNG. Teherán tak drží v rukou nástroj, jehož význam výrazně přesahuje samotný vojenský konflikt. Nabídka na jeho otevření je proto současně nabídkou k jednání i tvrdou vyjednávací kartou.
Saúdská Arábie se snaží tuto závislost obejít. Její East-West Pipeline přepravuje ropu z východu země do Janbú na pobřeží Rudého moře a po dronových útocích z poloviny září byl systém odstaven. Provoz byl nyní obnoven, podle zdrojů Reuters ale zatím v omezeném režimu. Rijád tak znovu získává možnost vyvážet část ropy mimo Hormuz. Tato pojistka však vede k dalšímu strategickému úzkému místu světového obchodu.
Hútiové se přiblížili k Báb al-Mandabu
Hútiové během září výrazně postoupili podél jemenského pobřeží Rudého moře. Podle Reuters obsadili území s výhledem na průliv Báb al-Mandab a dostali se také na strategický ostrov Perim u jeho ústí. To jim nedává automatickou kontrolu nad průlivem, ale zlepšuje jejich možnost ohrožovat lodní dopravu i saúdské exportní trasy.
Rozdíl proti Hormuzu je zatím zásadní. Báb al-Mandab není uzavřen. V pondělí jím podle dat citovaných Reuters prošlo 26 plavidel, stejně jako předchozí den. Současný problém tedy není zastavení dopravy, ale prudce rostoucí vojenské riziko kolem trasy, kterou má Saúdská Arábie používat jako alternativu k Hormuzu. Evropská unie už reaguje. Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová uvedla, že operace Aspides na ochranu lodní dopravy potřebuje více než deset válečných lodí, zatímco v oblasti jich podle diplomatů působí šest. EU tak fakticky připouští, že dosavadní síly nemusí při dalším zhoršení situace stačit.
Do hry navíc vstoupila Čína. Po žádosti Saúdské Arábie Peking podle tří íránských zdrojů soukromě vyzval Teherán, aby využil svůj vliv na Hútie a zabránil další eskalaci kolem Rudého moře. Čína má k tomu velmi praktický důvod. Blízký východ je klíčovým zdrojem její energie a bezpečnost Hormuzu i Báb al-Mandabu se přímo dotýká čínského obchodu.
Dva průlivy, jeden problém pro Evropu
Vzniká tak nebezpečná konfigurace. Hormuz zůstává kvůli válce téměř ochromený, zatímco u Báb al-Mandabu sílí vojenská pozice Hútiů. Není přesné tvrdit, že Írán oba průlivy ovládá. Hútiové nejsou jednoduše íránskou jednotkou na dálkové ovládání a Rudé moře zůstává průjezdné. Faktem ale je, že Teherán a jemu blízké síly mohou současně vytvářet tlak u dvou nejcitlivějších dopravních bodů regionu. Reuters tento vývoj popisuje jako významné zvýšení regionálního vlivu Íránu a jeho spojenců.
Pro Evropu tím vzniká další problém. Pokud bude průjezd Rudým mořem příliš riskantní, obchodní lodě budou znovu ve větší míře nuceny obeplouvat Afriku. To prodlužuje trasy mezi Asií a Evropou, zdražuje přepravu, pojištění i palivo a snižuje dostupnost lodní kapacity. Přes evropské dodavatelské řetězce se tak konflikt může přenášet do cen dopravy, průmyslových komponentů i energií.
Pro Českou republiku nejde o vzdálený konflikt bez přímých důsledků. Český průmysl je pevně zapojen do evropských výrobních řetězců a jakékoli dlouhodobější zdražení energií nebo dopravy z Asie se může projevit v nákladech firem. Přímý dopad nemusí přijít prostřednictvím tankeru mířícího do českého přístavu, ale přes německé továrny, evropskou logistiku, ceny paliv a dovážené součástky.
Íránská nabídka otevřít Hormuz proto může představovat první skutečný prostor pro deeskalaci. Zároveň ale odhaluje, jak zranitelný se celý systém stal. Saúdská Arábie může ropu odvést k Rudému moři, ale tam se bezpečnostní situace zhoršuje. Evropa může poslat další lodě, ale nedokáže odstranit příčinu konfliktu. A Čína, která dlouho těžila z regionální stability bez přímého bezpečnostního angažmá, je nyní nucena tlačit na Teherán, aby zabránil dalšímu rozšíření krize.
Hormuz tak už není jediným problémem světové energetiky. Ve chvíli, kdy se objevila naděje na jeho otevření, vzniká tlak na druhé straně Arabského poloostrova. Pokud by se vážně narušila doprava současně v Hormuzu i Báb al-Mandabu, nešlo by už o regionální ropnou krizi, ale o zásah do jednoho z hlavních oběhových systémů světového obchodu.
(Kyncl, prvnizpravy.cz, foto: zai)
Zdroje: 1. Reuters – Iran ready to reopen Strait of Hormuz if US eases military pressure and lifts blockade; 2. Saudi Arabia restarts East-West oil pipeline, to resume exports from Yanbu; 3. Hormuz vessel traffic falls to two, data shows; 4. Reuters – Houthi blitz leaves Saudi Arabia exposed, Iran emboldened
