Kilogram medu v obyčejné sklenici představuje výsledek práce, který si člověk jen obtížně dokáže představit. Aby včely nashromáždily dostatek nektaru, musejí absolvovat obrovské množství výprav mezi úlem a okolními květy. Podle modelového výpočtu Kanadské včelařské rady připadá na jeden kilogram medu přibližně 176 tisíc kilometrů společného letu. To odpovídá více než čtyřnásobnému obletu zemského rovníku. Nejde však o naměřenou vzdálenost ani o výkon jediné včely, ale o orientační součet práce mnoha dělnic.
Včela při sběru nektaru navštíví desítky až stovky květů. Pomocí sosáku získává sladkou tekutinu, kterou ukládá do medného váčku a přenáší zpět do úlu. Kolik návštěv je potřeba na kilogram medu? Často citovaný údaj dvou milionů květů na 454 gramů odpovídá přibližně 4,4 milionu návštěv na kilogram. Podrobnější model Kanadské včelařské rady však při předpokladu stovky návštěv za výpravu a přibližně 17 miligramů získaného medu počítá s téměř 5,9 milionu návštěv.
Rozdíl ukazuje, proč nelze podobné údaje považovat za univerzálně platné. Množství nektaru závisí na druhu rostliny, počasí, roční době i vzdálenosti květů od úlu. Podobně vzniká odhad 176 tisíc kilometrů. Výpočet předpokládá průměrnou tříkilometrovou výpravu a určité množství nektaru získaného při každém letu. Pokud včely najdou vydatnou pastvu blízko úlu, může být skutečná vzdálenost výrazně kratší. Při nedostatku potravy naopak delší. Uvedené počty květů se navíc vztahují především ke květovému medu. Medovicový med vzniká převážně ze sladkých výměšků hmyzu sajícího rostlinné šťávy, nikoli přímo z květního nektaru.
Ještě překvapivější je celoživotní produkce jediné včely. Odborníci z Kalifornské univerzity v Davisu uvádějí průměrný příspěvek přibližně jedné dvanáctiny čajové lžičky medu. Kanadská včelařská rada pracuje s odhadem kolem 0,8 gramu, tedy přibližně jedné desetiny lžičky. Často sdílené tvrzení, že jedna včela během života vytvoří jednu a půl lžičky medu, proto neodpovídá těmto odborným odhadům.
Letní včelí dělnice přitom žije zpravidla jen několik týdnů. Část života pracuje uvnitř úlu, kde pečuje o larvy, čistí buňky a zpracovává potravu. Teprve později se stává létavkou vyrážející za nektarem a pylem. Včelstvo navíc dokáže sběr potravy účinně organizovat. Dělnice, která objeví vydatný zdroj nektaru, může po návratu pomocí takzvaného včelího tance předat ostatním informaci o směru a vzdálenosti potravy. Za kilogramem medu tak nestojí jediná mimořádně výkonná včela, ale souhra stovek až tisíců dělnic, které se podílejí na sběru i následném zpracování nektaru.
Nasbíraný nektar ještě není hotovým medem. Obsahuje značné množství vody, často kolem 70 procent, zatímco zralý med jí má zpravidla přibližně 17 až 20 procent. V úlu proto začíná další práce. Dělnice nektar opakovaně zpracovávají, obohacují jej o enzymy a postupně snižují obsah vody. Proudění vzduchu, ke kterému přispívá také mávání křídel, pomáhá přebytečnou vlhkost odpařovat.
Když med dostatečně dozraje, uloží jej včely do plástových buněk a uzavřou voskovými víčky. Vzniká koncentrovaná zásoba energie, kterou včelstvo potřebuje především v období nedostatku čerstvé potravy. Včely tedy nevyrábějí med pro člověka, ale pro vlastní přežití. Včelař odebírá část jejich zásob a musí zajistit, aby včelstvo mělo dostatek potravy.
Při milionových návštěvách květů navíc včely současně přenášejí pyl mezi rostlinami. Jejich význam proto dalece přesahuje samotnou produkci medu. Kilogram medu tak může představovat miliony návštěv květů a podle modelových odhadů až stovky tisíc kilometrů společného letu. Přesná čísla se mění podle místních podmínek, ale základní skutečnost zůstává: za jedinou sklenicí stojí mimořádně organizovaná práce celého včelstva.
(mia, prvnizpravy.cz, foto: zai)
Zdroje: 1. Canadian Honey Council – How to Make a Pound of Honey; 2. University of California Davis – A Honey of a Day; 3. University of California Davis – What Has Five Eyes, Six Legs and Two Pairs of Wings?; 4. North Carolina State University – The Honey Bee Dance Language; 5. Evropská unie – Směrnice Rady 2001/110/ES o medu
