Historická éra amerického ocelářství se uzavřela. U.S. Steel, podnik založený roku 1901 a kdysi symbol amerického průmyslového impéria, přešel pod plnou kontrolu japonské společnosti Nippon Steel. Koupě v hodnotě přes 14 miliard dolarů (přibližně 320 miliard Kč) vyvolala nejen ekonomickou debatu, ale především ostrý politický střet.
Dohoda o převzetí U.S. Steel za 55 dolarů za akcii byla oficiálně dokončena v červnu 2025. Spojením vzniká druhý největší producent oceli na světě s výrobní kapacitou přes 86 milionů tun ročně, hned po čínském státním kolosu Baowu, informoval list The Washington Post.
Japonský koncern se zavázal investovat dalších 11 miliard dolarů do amerických provozů během následujících tří let. Uvedl, že většina investic směřuje na modernizaci výroby a dekarbonizaci. Společnost také oznámila, že značka U.S. Steel zůstane zachována, stejně jako její sídlo v Pittsburghu.
„Chceme být americkým výrobcem oceli, i když máme japonské vlastníky,“ uvedl pro Reuters výkonný ředitel Nippon Steel Eiji Hashimoto.
Převzetí naráželo dlouho na odpor americké administrativy. Prezident Joe Biden dal těsně před vypršením svého mandátu prostřednictvím Výboru pro zahraniční investice (CFIUS) transakci stopku, s poukazem na rizika pro národní bezpečnost a „strategický význam ocelářství“ pro americkou obranu.
Po prezidentských volbách a návratu Donalda Trumpa do úřadu v lednu 2025 se situace zásadně změnila. Nová administrativa podmínila souhlas zavedením tzv. golden share, tedy zlaté akcie, kterou drží americká vláda a která jí umožňuje vetovat důležitá rozhodnutí o uzavírání závodů, přesunu výroby do zahraničí nebo změn ve vedení.
„Tato zlatá akcie chrání americké zájmy a zároveň umožňuje zdravou spolupráci s Japonskem,“ uvedl Trumpův obchodní poradce John Ulrich.
Odbory United Steelworkers, které zaměstnance U.S. Steel dlouhodobě zastupují, transakci od počátku odmítaly a vyzývaly k jejímu zablokování. Varovaly před ztrátou amerického vlastnictví a možnými důsledky pro pracovní místa.
„Prodáváme kousek americké duše do zahraničí,“ uvedl šéf odborů David McCall.
Nicméně samotné vedení společnosti a investoři vnímali nabídku jako záchranu, neboť U.S. Steel dlouhodobě čelila tlaku levnějších dovozů z Číny a nutnosti obrovských investic do modernizace. Podle ekonomické analýzy Parker Strategy Group by spojená společnost měla ochránit nebo vytvořit více než 100 000 pracovních míst v USA.
Psali jsme:
Zajímavostí je, že Nippon Steel je částečně navázán na japonskou vládu. Tato skutečnost vyvolávala obavy, že by se tok americké oceli a technologií mohl stát předmětem mezinárodního vyjednávání či dokonce bezpečnostního rizika. Zavedení golden share tedy není jen symbolické, ale klíčové z hlediska zachování kontroly.
Analytici upozorňují, že zatímco čínské firmy jako Baowu nebo HBIS expandují pod přímou kontrolou komunistické vlády, spojení s japonským soukromým kapitálem lze vnímat jako strategickou protiváhu.
Převzetí U.S. Steel firmou Nippon Steel není jen obchodní transakcí. Je symbolem střetu mezi globalizací a národním zájmem. Je také lakmusovým papírkem budoucí americké hospodářské politiky pod vedením Donalda Trumpa. Spojení s Japonskem může posílit globální konkurenceschopnost USA, ale zároveň vyvolává otázky o směřování amerického průmyslu a jeho identity.
(Beneš, Washington Post, Reuters, foto: zai)
