Po desetiletí platilo, že manažerská pozice představovala jednu z nejbezpečnějších profesních drah. Německé podniky však již několik let zjednodušují historicky vzniklé organizační struktury pod tlakem rostoucích nákladů, mezinárodní konkurence a potřeby rychlejšího rozhodování. Nástup generativní umělé inteligence tento proces výrazně urychluje a mění podobu práce vedoucích pracovníků. Odborníci přitom upozorňují, že současná vlna změn může být teprve začátkem mnohem hlubší transformace.

Nejde přitom pouze o snižování nákladů. Umělá inteligence postupně přebírá řadu činností, které byly ještě donedávna považovány za typickou manažerskou práci – od analýzy dat přes přípravu rozhodovacích podkladů až po plánování projektů, kontrolu výkonu nebo tvorbu reportů. Firmy proto stále častěji řeší otázku, jaké manažerské role budou v budoucnu skutečně potřebovat.

Nemizí manažeři, ale mění se jejich práce

Současná transformace neznamená, že firmy přestanou potřebovat vedoucí pracovníky. Zásadně se však mění obsah jejich práce. Činnosti založené na sběru informací, přípravě podkladů, koordinaci procesů nebo pravidelném reportování dokáže umělá inteligence vykonávat rychleji a často i levněji než člověk. Nejvýrazněji se proto proměňuje role středního managementu, který byl tradičně prostředníkem mezi vrcholovým vedením a výkonnými týmy.


Tento posun je patrný napříč odvětvími. Výrobní podniky, banky, pojišťovny i technologické společnosti zjednodušují organizační struktury a odstraňují mezistupně řízení. Rozhodování se přesouvá blíže k odborným týmům, zatímco rutinní koordinační činnost stále častěji podporují digitální nástroje využívající umělou inteligenci. Výsledkem může být menší počet manažerských pozic, ale současně vyšší nároky na jejich odbornost a schopnost řídit změny.

Jaké dopady může změna přinést České republice

Stejný trend lze očekávat také v české ekonomice. Česká republika patří mezi země s vysokým podílem poboček nadnárodních společností, zejména německých průmyslových podniků. Pokud budou mateřské firmy v Německu snižovat počet manažerských stupňů a měnit způsob řízení, lze očekávat, že obdobné změny se postupně promítnou také do českých organizačních struktur.


Proměna se dotkne také vzdělávání. Firmy budou pravděpodobně více investovat do rozvoje digitálních kompetencí vedoucích pracovníků a do průběžného vzdělávání. Manažerská kariéra už nebude založena především na délce praxe, ale stále více na schopnosti řídit organizaci v prostředí, kde významnou část analytické práce vykonává umělá inteligence.

Pro Českou republiku to znamená i výzvu pro vysoké školy a systém celoživotního vzdělávání. Budoucí manažeři budou potřebovat kombinaci ekonomických znalostí, technologické orientace i schopnosti pracovat s lidmi. Právě propojení těchto dovedností může rozhodnout o konkurenceschopnosti českých podniků v příštích letech.

Nekončí management, ale jedna éra řízení

Historie průmyslových revolucí ukazuje, že nové technologie většinou neruší celé profese, ale zásadně mění jejich obsah. Podobně jako počítače nezrušily účetní nebo internet obchodníky, nemusí umělá inteligence odstranit manažery. Pravděpodobně však ukončí model řízení založený na rozsáhlé hierarchii, administrativě a předávání informací mezi jednotlivými stupni organizace.

Budoucnost bude patřit manažerům, kteří dokážou spojit technologické možnosti umělé inteligence s lidským úsudkem, odpovědností a schopností vést lidi v období rychlých změn. Nejde tedy o konec managementu jako takového, ale o zásadní proměnu jeho role. Firmy, které tuto změnu zvládnou včas, mohou získat významnou konkurenční výhodu. Pro Českou republiku, jejíž ekonomika je úzce propojena s německým průmyslem, bude důležité, aby se na tuto proměnu připravily nejen podniky, ale také vzdělávací systém a trh práce.