Německý automobilový průmysl čelí dalšímu vážnému otřesu. Mercedes-Benz oznámil 12. listopadu pozastavení všech dalších investic do svých německých výrobních závodů. Současně začal podrobně posuzovat jejich možné uzavírání. Jedna z nejvýznamnějších německých průmyslových společností tím otevřeně přiznává, že za současných podmínek nedokáže zajistit dostatečně konkurenceschopnou domácí výrobu. Rozhodnutí přichází v době oslabující poptávky, rostoucí čínské konkurence a nákladné transformace evropského automobilového průmyslu.
Vedení Mercedesu zdůvodňuje krok především vysokými pracovními náklady a neúspěšnými jednáními s odbory. Výrobní ředitel Michael Schiebe potvrdil rozhodnutí pozastavit další investice, zatímco personální ředitelka Britta Seegerová upozornila, že společnost musí přehodnotit ekonomickou udržitelnost jednotlivých závodů. Zatím však nebylo rozhodnuto o uzavření žádné konkrétní továrny. Podstatné je, že výrobce luxusních automobilů přestal domácí investice považovat za samozřejmost.
Mercedes požaduje prodloužení pracovní doby bez odpovídajícího zvýšení mezd a omezení některých zaměstnaneckých výhod. Podle německých médií se jedná o prodloužení současné 35hodinové pracovní doby nejméně na 38 hodin, v širších návrzích až na 40 hodin týdně. Vedení podle Handelsblattu usiluje o roční úspory přibližně 800 milionů eur. Tuto částku však automobilka oficiálně nepotvrdila. Odborový svaz IG Metall požadavky odmítá. Ve stanovisku ze 13. listopadu upozornil, že zaměstnanci nemohou nést hlavní odpovědnost za problémy, které vznikaly dlouhodobými strategickými rozhodnutími vedení. Předseda celopodnikové zaměstnanecké rady Ergun Lümali kritizoval, že automobilka místo investic do modernizace, umělé inteligence a robotiky hrozí přesunem výroby do východní Evropy. Odbory požadují konkrétní záruky budoucích investic a zachování pracovních míst.
Spor ukazuje zásadní problém německé ekonomiky. Zaměstnavatelé požadují nižší náklady a vyšší produktivitu, zatímco odbory brání pracovní podmínky vybudované během desetiletí hospodářské prosperity. Samotné prodloužení pracovní doby však nezaručuje vyšší konkurenceschopnost. Rozhodují také technologie, organizace výroby, kvalita managementu a schopnost nabídnout zákazníkům produkty, za které jsou ochotni zaplatit. Investiční stopka je současně silným vyjednávacím nástrojem. Mercedes tak zvyšuje tlak na zaměstnance, ale riskuje, že další odkládání modernizace jeho německé závody ještě více oslabí.
Mercedes ztrácí zisk. Německý průmysl přichází o práci
Hospodářské výsledky potvrzují, že problémy automobilky nejsou pouze předmětem vyjednávací taktiky. Divize Mercedes-Benz Cars prodala ve třetím čtvrtletí letošního roku 407 232 vozidel, meziročně o 7,8 procenta méně. Upravený provozní zisk divize klesl o 50,8 procenta na 560 milionů eur. Její upravená provozní marže dosáhla pouhých 2,5 procenta. Mercedes přitom jako celý koncern zůstává ziskový. Ve třetím čtvrtletí vykázal provozní zisk 1,77 miliardy eur a jeho průmyslová část disponovala čistou likviditou přibližně 31 miliard eur. Investiční stopku proto nelze vysvětlovat bezprostředním nedostatkem peněz. Jde především o rozhodnutí vedení, kam chce automobilka v budoucnu umisťovat výrobu a kapitál.
Významnou příčinou poklesu ziskovosti je čínský trh, kde němečtí výrobci ztrácejí dosavadní výsadní postavení. Čínské automobilky dokážou nabídnout technologicky vyspělé vozy za konkurenceschopné ceny a získávají zákazníky, na které evropské značky dlouhodobě spoléhaly. Zajímavé přitom je, že prodej čistě elektrických automobilů Mercedesu meziročně vzrostl o 61 procent. Problém tedy nelze jednoduše připsat samotnému přechodu na elektromobilitu. Krize zasahuje celý německý automobilový sektor. Dodavatelská skupina Schaeffler oznámila začátkem listopadu zrušení 3 460 pracovních míst v Evropě, z toho přibližně 2 660 v Německu. Připravuje také uzavření pěti evropských provozů, čtyř na německém území. Rozsáhlou restrukturalizací prochází Volkswagen a další výrobci.
Nejde přitom pouze o jednotlivá pracovní místa. Německo postupně čelí riziku oslabování celého průmyslového ekosystému, od vývoje a výroby komponentů až po odborné vzdělávání. Jak upozorňuje evropská agentura Eurofound, restrukturalizace automobilového průmyslu zasahují dodavatele často ještě výrazněji než samotné automobilky.
Český průmysl může vydělat i tvrdě zaplatit
Pro českou ekonomiku je německá průmyslová krize mimořádně důležitá. Podle Sdružení automobilového průmyslu směřovalo v roce 2025 téměř 31 procent exportu jeho členských firem do Německa. Tyto podniky dosáhly tržeb 1,61 bilionu korun a zaměstnávaly téměř 137 tisíc lidí. Český automobilový sektor je proto na kondici německých výrobců bezprostředně závislý. Případné omezování německé výroby může znamenat ztrátu objednávek pro české dodavatele. Současně však otevírá možnost získat část výroby přesouvané do střední Evropy. Mercedes například letos rozšířil svůj maďarský závod v Kecskemétu, kde vznikly nové výrobní haly a kapacity pro elektrické automobily. Českým firmám se tak mohou otevřít nové příležitosti, jejich získání však nebude automatické.
Rozhodující bude, zda český průmysl dokáže nabídnout nejen nižší výrobní náklady, ale také vyšší technologickou úroveň, kvalifikované pracovníky a vlastní vývoj. Pokud zůstane převážně dodavatelem levnějších komponentů, bude stále závislý na strategických rozhodnutích zahraničních automobilek. Případ Mercedesu zároveň odhaluje rozpor v evropské hospodářské politice. Evropská unie zdůrazňuje potřebu strategické autonomie, ochrany průmyslu a technologické soběstačnosti. Současně však její největší automobiloví výrobci upozorňují, že domácí výrobní podmínky jim neumožňují dostatečně konkurenceschopně investovat. Za problémy přitom nestojí pouze evropská regulace, ale také vysoké náklady, globální konkurence a dlouhodobé chyby samotných podniků.
Německá vláda plánuje rozsáhlé veřejné investice a mimořádné zadlužení, zatímco část soukromého průmyslu začíná zpochybňovat ekonomickou budoucnost domácích výrobních závodů. Tento rozpor bude pro největší evropskou ekonomiku jednou z nejvážnějších hospodářských výzev příštích let. Mercedes zatím žádnou německou továrnu neuzavřel. Zastavení dalších investic je však varováním, jehož význam přesahuje samotnou automobilku. Pokud německý průmysl přestane investovat do vlastní budoucnosti, nebude Německo ztrácet pouze pracovní místa. Postupně může přijít také o technologické a výrobní základy svého dosavadního hospodářského úspěchu.
(Beneš, prvnizpravy.cz, foto: zai)
Zdroje: 1. Reuters – Mercedes pozastavil investice v Německu; 2. Handelsblatt – Investiční stopka a vyjednávání o pracovních nákladech; 3. IG Metall – Oficiální stanovisko odborů z 13. listopadu 2026; 4. Mercedes-Benz Group – Hospodářské výsledky za třetí čtvrtletí 2026; 5. Schaeffler – Oznámení restrukturalizace a rušení pracovních míst
