Světový obchod na moři je páteří moderní globalizace a více než osmdesát procent veškerých světových exportů a importů putuje na palubách obrovských kontejnerových lodí, které propojují kontinenty a zásobují ekonomiky surovinami i hotovým zbožím. Tato logistická síť vznikla díky standardizaci kontejnerů ve druhé polovině minulého století a dnes představuje technologický zázrak i strategický cíl zároveň.
V posledních týdnech však obletěly svět snímky čínské kontejnerové lodi pokryté vojenskou výzbrojí včetně vertikálních odpalovacích systémů, radarů a protiraketových děl. Podle obranných analýz se může jednat o testovací koncept, který by v případě konfliktu umožnil rychlou přeměnu civilních lodí na bojové platformy a výrazné rozšíření dostupných vojenských kapacit. Tento vývoj popisuje také článek ze serveru Naked Capitalism, který upozorňuje na trend konverzí obchodních plavidel do šedé zóny mezi civilní dopravou a aktivním zapojením do konfliktů.
V případě zmíněné čínské lodi se na palubě nachází až šedesát vertikálních odpalovacích buněk, což je kapacita srovnatelná s americkými torpédoborci třídy Arleigh Burke. Dále byly zaznamenány moderní radary i systémy blízké obrany, které by umožnily ochranu proti hrozbám včetně řízených střel. To vyvolalo otázky, zda jde jen o technologickou demonstraci, nebo o předzvěst širší strategie, jak v krizi mobilizovat komerční flotily pro účely státní bezpečnosti. Někteří analytici upozorňují, že motivací Pekingu může být reakce na stále častější zapojování námořní dopravy do geopolitických střetů a na tlak, který západní mocnosti v čele se Spojenými státy vyvíjejí na globální plavební trasy a přístavy.
Přepravní kontejnery představují nejrozšířenější jednotku v námořní dopravě a staly se základem světové logistiky. Schopnost ukrývat vojenské systémy do obyčejně vypadajících boxů je z technického hlediska logickým krokem, z hlediska mezinárodního práva však znamená zásadní problém. Pravidla válečného práva totiž rozlišují mezi civilními a vojenskými plavidly a chrání komerční lodě jako nevojenské objekty. Nasazení zbraní skrytých v kontejnerech by tuto hranici rozostřilo a přineslo právní chaos i nové bezpečnostní hrozby.
Militarizace kontejnerů navíc přichází v době, kdy se samotná námořní doprava stává nástrojem politického tlaku. V posledních letech se objevují pojmy jako stínová flotila či narcoterorismus, které mají legitimizovat nové formy zásahů do lodní dopravy. Ukrajinské útoky na ruské tankery pomocí podmořských dronů, evropské hrozby lodím přepravujícím ruskou ropu bez západního pojištění i snahy Spojených států prosazovat nové poplatky a kontroly nad čínskými loděmi ukazují, že moře se stává regulérním bojištěm ekonomické války.
Současně se do hry zapojují i další státy. Spojené státy otevřeně testují kontejnerizované raketové a protidronové systémy a armádní představitelé hovoří o hodnotě krabic s raketami ukrytých na běžných přepravních trasách. Írán na konci prosince zadržel tanker v Perském zálivu s odvoláním na pašování paliva a další incidenty v Rudém moři a Karibiku ukazují, že bezpečnost komerční plavby se rychle zhoršuje. Výsledkem jsou vysoké a nestabilní ceny přepravy, přesměrovávání tras a zvyšující se náklady, které dopadají především na menší státy závislé na dovozu.
Psali jsme: Ruský agent? Knotek se vysmál nálepkám a popsal bruselský kordon
Pokud se z kontejnerových lodí skutečně stanou plovoucí zbraňové platformy, světový obchod vstoupí do éry, kdy nebude možné spoléhat na staré jistoty. Zboží, které dnes putuje oceány bez větší pozornosti, se může stát součástí válečné infrastruktury a každý přístav i každá lodní trasa se promění v potenciální cíl. Hranice mezi mírem a válkou se tak bude dále stírat a dopady pocítí nejen velmoci, ale i běžní spotřebitelé v zemích, které dosud považovaly globální dopravu za samozřejmost.
(Kyncl, Naked Capitalism, foto: aiko)
