Rozšíření konfliktu kolem Íránu začíná podle ekonoma a hlavního analytika Trinity Bank Lukáše Kovandy stále citelněji dopadat na světové energetické trhy. Obnovené útoky jemenských Húsíů na tankery v Rudém moři zvyšují cenu ropy, prodražují její přepravu a posilují inflační tlaky. Důsledky se podle něj mohou projevit nejen na cenách pohonných hmot, ale také na nákladech, za které si český stát půjčuje na finančních trzích.
Húsíové, kteří patří mezi spojence Íránu, zaútočili na dva ropné tankery v Rudém moři a už dříve pohrozili útoky na saúdskoarabská plavidla nebo lodě převážející saúdskou ropu. Cena ropy Brent na to reagovala růstem téměř o čtyři procenta a přiblížila se hranici 98 dolarů za barel. Od začátku týdne zdražila téměř o jedenáct procent.
Podle Kovandy se ale největší drama neodehrává na trhu se surovou ropou, nýbrž na trhu s motorovou naftou. Zatímco média i politici sledují především cenu ropy, evropskou ekonomiku pohání hlavně nafta. V České republice představuje přibližně 75 procent všech prodaných pohonných hmot, a její vývoj proto podle něj mnohem lépe vypovídá o tom, co čeká firmy, dopravu i běžné motoristy.
Útoky Húsíů přicházejí ve chvíli, kdy je Hormuzský průliv opět uzavřený a Saúdská Arábie využívá Rudé moře jako hlavní náhradní trasu pro vývoz ropy do Asie. Lodě přitom musejí proplouvat úžinou Báb al-Mandab, která spojuje Rudé moře s Adenským zálivem. Právě tato úžina se podle Kovandy stává novým kritickým bodem světového obchodu s ropou. Pokud budou rejdaři nuceni této trase kvůli bezpečnostním rizikům vyhýbat, čeká je obeplutí téměř celé Afriky.
To znamená prodloužení plavby přibližně o deset tisíc námořních mil, tedy asi o 33 dní. Delší cesta znamená vyšší spotřebu paliva, delší práci posádek, dražší pojištění i výrazně vyšší náklady spojené s tím, že lodě zůstávají o více než měsíc déle mimo běžný provoz. U největších supertankerů navíc přepravu komplikuje i Suezský průplav. Před jeho proplutím musejí část nákladu vyložit, ropa následně putuje ropovodem Sumed přes Egypt a po průjezdu Suezem se znovu nakládá. I tento proces prodlužuje přepravu a zvyšuje její cenu.
Na příkladu dopravy ropy ze saúdskoarabského přístavu Janbú na západní pobřeží Indie Kovanda ukazuje, že běžné přepravní náklady kolem 60 milionů korun mohou vzrůst až na téměř 300 milionů korun. Přeprava se tak podle jeho propočtů prodraží zhruba pětinásobně.
Vyšší náklady podle něj snižují dostupnost ropy především pro asijské odběratele a postupně tlačí vzhůru její cenu po celém světě. Přesto ekonom upozorňuje, že ještě větší problém představuje trh s naftou. Rozdíl mezi cenou barelu ropy a cenou barelu nafty se v Evropě dostal na historicky rekordní úroveň. Takzvaný crack spread dosáhl přibližně 70 dolarů za barel, tedy více než kdykoliv po začátku ruské invaze na Ukrajinu.
Právě tento rekordní rozdíl podle Kovandy vysvětluje, proč samotná cena ropy může vytvářet falešný dojem klidnější situace. Ropa Brent se sice stále drží pod hranicí 100 dolarů za barel, cena nafty se však chová, jako by ropa stála výrazně přes 100 dolarů. Velkoobchodní cena motorové nafty na burze v Rotterdamu totiž vystoupala nad 26 700 korun za tunu. Na podobné úrovni byla naposledy v době, kdy se ropa obchodovala zhruba za 110 dolarů za barel.
Právě cena rotterdamské nafty je přitom rozhodující pro vývoj cen u českých čerpacích stanic. Evropa navíc vstupuje do další topné sezony s mimořádně nízkými zásobami. Podle banky Morgan Stanley mohou letos v listopadu klesnout na 299 milionů barelů, což by bylo nejméně za stejné období minimálně od roku 2015.
Situaci podle Kovandy dále zhoršuje zákaz vývozu ruské nafty po útocích ukrajinských sil na ruské rafinerie. Přestože Rusko dál vyváží surovou ropu, nafta na světovém trhu chybí a tlak na její cenu sílí. Další komplikaci představuje skutečnost, že Kazachstán nebude ani v srpnu dodávat ropu do Německa ropovodem Družba. Ropa přitom zásobuje rafinerii ve Schwedtu, která vyrábí naftu také pro český trh. Německo je přitom zdaleka největším dodavatelem motorové nafty do České republiky.
Podle Kovandy proto musí čeští řidiči počítat s tím, že ceny nafty mohou ve zbytku roku citelně vzrůst nebo zůstat na zvýšených úrovních. Ke zklidnění situace by podle něj bylo potřeba výraznějšího poklesu cen ropy, současný vývoj na Blízkém východě ale naznačuje spíše opačný scénář.
Rostoucí ceny energií zároveň zvyšují očekávání budoucí inflace. Investoři proto požadují vyšší výnosy českých státních dluhopisů, aby si kompenzovali vyšší inflační riziko. Výnos desetiletého českého dluhu se podle Kovandy během několika týdnů zvýšil z méně než 4,6 procenta na více než pět procent, což prodražuje financování státu.
Právě souběh dražší nafty, rostoucích inflačních tlaků a vyšších nákladů na státní dluh podle Kovandy zvyšuje pravděpodobnost, že se budoucí vláda Andreje Babiše vrátí k regulaci cen pohonných hmot. Připomíná, že předchozí snížení spotřební daně z nafty stálo státní rozpočet přibližně jednu miliardu korun měsíčně. Přesto podle něj může vláda podobný krok znovu zvolit, pokud bude růst cen pohonných hmot pokračovat.
(Beneš, prvnizpravy.cz, repro: cnn prima)
Zdroj: https://x.com/lukaskovanda/status/2080211788860194939
