Turek ve svém komentáři během návštěvy Spojených států amerických popisuje tzv. "Rust Belt", což je ohromné severovýchodní území USA, které podstoupilo bouřlivou deindustrializaci.
„Důvodů k ní bylo mnoho. Děsivé je, že my se o něco podobného pokoušíme v Evropě dobrovolně na základě zvrácené ideologie dnes zvané Green Deal - před čímž aktivně varuji od roku 2010, která místo přizpůsobení se přirozeným klimatickým změnám hlásá aktivní a tragikomické poroučení větru dešti záměrným likvidováním průmyslu v moderní a čisté Evropě.
Těžký průmysl v této části USA začal opadat vlivem regulací, nekonkurenceschopnosti, neefektivity, odlivem mozků, příchodem moderních technologií, dovážením oceli z Číny, místo produkce vlastní, asijskou expansí atd. Vyhasly vysoké pece a americký sen se proměnil v těchto státech v noční můru a temnou zem skrytého třetího světa.
Rezavý pás obsahuje velkou část území států New York, Pensylvánie, Iowa, Wisconsin, Illinois, Ohio, částečně Novou Anglii, ale především Michigan se svým hlavním městem Detroit. Detroit, který byl "matkou" velké trojky Ford Motor Company, General Motors Company a Chrysler Corporation, která živila USA! Nemusím jmenovat mnoho slavných automobilek pod těmito koncerny jako byl Lincoln, Edsel, Eagle, Plymouth, Dodge, DeSoto, Imperial, Cadillac, Buick, Chevrolet, Pontiac a další.
Celkově bylo před válkou v USA hlavně v této oblasti kolem 200 automobilových značek, silné regulace a vnější vlivy ovšem nahrávají jen těm největším, které na ně nakonec také doplatí. Detroit nám díky svému nepředstavitelnému industriálnímu zázemí vyhrál druhou světovou válku, po ní dokázal živit americký zázrak až na vrchol šedesátých let, kdy logicky musel přijít určitý strop "nekonečného" růstu. Po rasových nepokojích, kvůli kterým prezident Johnson musel dokonce v roce 1967 nechat zakročit ve městě armádu následovala počátkem 70s ropná krize, emisní a bezpečnostní regulace, další ekonomická recese, stupňování stávek a začala se objevovat chuť po cizích produktech - drsné životní podmínky dělníků roztáčí spirálu kriminality.
S tímto souvisí demografické problémy města, před WW2 bylo přes 90% obyvatel euroamerického původu a dnes tvoří jen kolem 10%! Je to vlivem tzv. "bílého útěku" do bezpečnějších oblastí. Během druhé poloviny dvacátého století postupně 93% bílých obyvatel opustilo město!
Kulisy smutných ghett jsou vyloženy vilami a mrakodrapy, velkými bulváry. Spodní patra ovšem mají často zazděná okna, vchody. Večer vidíte výškové budovy, kde svítí pouze několik oken, vidíte mnoho budov, kde nesvítí žádné. Město působí mrtvě, ale přesto funguje, benzínky a obchody jsou vybaveny často neprůstřelným sklem, mřížemi, nikde v USA se nepohybují auta v tak různorodém stavu někdy připomínající spíše Gruzii, mezi funkční obchody patří často sklady náhradních dílů a občas místní motoresty a klasické řetězce. Některé části města ovládají gangy. Hezké, čisté a funkční části města díky bohatému dědictví zanechané průmyslníky dělí od nebezpečných zón kolikrát pouhé zabočení do jiné ulice. Potkáte zde i mnoho milých a usměvavých lidí, ovšem stále je zjevné všudypřítomné nebezpečí po setmění.
Přes den není problém navštívit kultovní místa automobilové historie, Fisher Building a dominantní ředitelství GM, ohromné továrny ze starých časů, nebo mnoho muzeí, dvě z nich patří na absolutní světový vrchol. Dluh města se ovšem vyšplhal v roce 2013 na více jak 18 miliard dolarů. Krizový manažer pro Detroit vyhlásil bankrot, situaci města, které zažilo volný pád, dokonalo pandemické období. Na příjezd policie po tísňovém volání se v Detroitu čeká v průměru hodinu, jinde ve spojených státech je průměr 11 minut. Třetina lidí žije za hranicí chudoby. Od roku 1950 do roku 2000 se zvýšil počet loupežných přepadení o 600% a počet vražd o 580%! Bankrot, vysoká nezaměstnanost, chudoba, nové drogy, gangy, to udělalo z království kapitánů průmyslu jedno z nejnebezpečnějších měst USA po boku například Memphisu, Tennessee, Clevelandu, Minneapolis a pár dalším menším městům. Každý milovník automobilové historie a kultury by měl toto posvátné místo navštívit. S rodinou, nebo lepší polovičkou se pohybujte pouze v bezpečných částech jako je Midtown, Downtown...
Psali jsme:
Zcela bezpečná je pak část Palmer Woods, nebo Corktown, je fascinující, jak v tomto směru přesně funguje teritorialita.
Kdo si přeje Green Deal a deindustrializaci, nechť se jde projít po čtvrti Belmont nebo Petosky-Ostego (od ni bydlím v krásné vile 8 minut autem a přikládám pár fotografií z její dnešní návštěvy) nyní se tam dle statistik 1 člověk z 8 setká s ozbrojeným přepadením, násilným trestným činem, nebo je zavražděn. Je to aktuální odhad a více než o 600% vyšší pravděpodobnost, než jinde v Michiganu, což není zrovna nejbezpečnější stát.
Nedovolme, abychom v Evropě vytvářeli díky zeleným idiotům vlastní deindustrializované/dekarbonizované zóny. Nedovolme v budoucnu cílené pády měst jako jsou Wolfsburg, nebo Mladá Boleslav, nejsou to v růstové ekonomice "jen" životně důležitá procenta HDP, ale pracovní místa, životní příběhy statisíců rodin závislých na práci v těchto odvětvích.
K tomuto post-apokalyptickému pojetí lidské společnosti je od bankrotů, sociálních nepokojů a fatálních demografických problémů velmi blízko. Násilně pře-regulovaná a přehnaně multikulturní společnost nezajistí naši spokojenou budoucnost. Vzpomeňme si na náhlý pád Říma po tak dlouhé a slavné éře a aplikujme si tyto principy na rychlost dnešní doby. Vzpomeňme si na pád Detroitu a uvědomme si, že máme poslední šanci se poučit!“ varuje před dopady deindustrializace Turek ve svém komentáři na sití facebook.
(mar, prvnizpravy.cz, repro: facebook)
