Evropská ekonomika prochází podle analýzy serveru European Conservative hlubokou strukturální proměnou, při níž se někdejší průmyslové bašty západní Evropy postupně vytrácejí a naopak roste význam států ve východní části kontinentu. Velká Británie přišla o svou průmyslovou roli už v sedmdesátých letech minulého století, švédské exportní značky ztratily své vedoucí postavení v devadesátých letech a byly rozprodány zahraničním investorům. Podobný osud potkal i Francii a Belgii, které oslabily v důsledku globální konkurence a vnitropolitických chyb, zejména kvůli nákladnému sociálnímu státu, vysokým daním, složité regulaci a odborářským praktikám nepřátelským k podnikání.
Německo je nyní podle autora další v řadě. Po dvou desetiletích postupného zvyšování daňové zátěže a rozšiřování environmentálních regulací se někdejší motor evropské ekonomiky dostává do stavu hlubokého úpadku. Berlínská vláda podle textu neprovádí žádné zásadní reformy, protože je paralyzována vnitřními rozpory koalice sociálních demokratů SPD a konzervativní CDU. Tyto spory se projevují mimo jiné v rozpočtové politice a brání strukturálním změnám, zatímco německé hospodářství ztrácí pracovní místa, kapitál i průmyslové know how.
Symbolickým vyjádřením tohoto trendu je stěhování výroby a investic z Německa do východní Evropy, především do Maďarska. Podle serveru Hungary Today potvrdily automobilka Mercedes Benz i maďarská vláda, že výroba modelu A Class bude postupně přesouvána do Maďarska již od letošního roku. Zatímco vedení společnosti hovoří o zvyšování efektivity, maďarští politici označují tento krok za historický úspěch národní ekonomiky. Přesun výroby směřuje do města Kecskemét jižně od Budapešti, kde Mercedes dlouhodobě působí. Maďarský ministr zahraničních věcí a obchodu Péter Szijjártó označil tuto investici na Facebooku za důkaz síly maďarské ekonomiky, kterou spojuje s politickou stabilitou, konkurenceschopným daňovým systémem a vysoce kvalifikovanou pracovní silou.
V Německu jsou reakce na tuto zprávu podstatně kritičtější. Server Remix News citoval poslance AfD Christiana Abela, podle něhož Mercedes Benz po desetiletí symbolizoval německé inženýrství a hospodářský vzestup, zatímco nyní snižuje počet pracovních míst v Německu a rozšiřuje výrobu v zahraničí.
Trend přesunu kapitálu do Maďarska však není omezen pouze na Německo. Podle údajů OECD zvyšovaly německé společnosti své přímé zahraniční investice v Maďarsku v posledních patnácti letech v průměru o dvě procenta ročně, zatímco investoři z celé EU 27 o 3,2 procenta. V období let 2020 až 2024 se tempo ještě zvýšilo, když německé firmy rozšiřovaly své investiční pozice tempem tří procent ročně a podniky z EU 27 dokonce o 12,2 procenta ročně. V roce 2024 dosáhla celková hodnota přímých zahraničních investic z EU v Maďarsku 130,2 miliardy eur, z toho 17,9 miliardy eur pocházelo z Německa.
Analýza si klade také otázku, proč je Maďarsko tak atraktivní, přestože jeho měna forint dlouhodobě oslabuje vůči euru. V roce 2008 činil kurz 251,51 forintu za euro, zatímco v roce 2024 už 395,30 forintu. Oslabování měny snižuje hodnotu investic v eurech, ale zároveň výrazně zvyšuje ziskovost exportu. Podle autora analýzy Svena Larsona by investice ve výši jedné miliardy eur z roku 2008 do roku 2024 ztratila 63 procent své hodnoty vlivem kurzu, avšak stejný efekt by znamenal vyšší tržby z exportu. Vozidlo prodané v eurozóně za třicet tisíc eur by v roce 2008 přineslo tržbu 7,545 milionu forintů, zatímco v roce 2024 už 11,859 milionu forintů. Tento kurzový efekt podle textu více než kompenzuje ztrátu hodnoty investovaného kapitálu.
Larson z toho vyvozuje, že kombinace vysoké produktivity, nižších mzdových nákladů, konkurenceschopných daní a méně zatěžující regulace činí z Maďarska jednu z nejatraktivnějších destinací pro zahraniční investory v Evropě. Podle něj se tak naplňuje širší trend, kdy západní Evropa postupně ztrácí průmyslovou roli a střední Evropa ji přebírá.
(Beneš, prvnizpravy.cz, foto: zai)
