Německý hospodářský model stál po desetiletí na několika jednoduchých pilířích: relativně levné energii, silném exportu, výkonném automobilovém průmyslu a rostoucím čínském trhu. Dnes jsou všechny současně pod tlakem. Energie zůstává drahá, Čína už není pouze zákazníkem německých automobilek a strojírenských firem, ale stále tvrdším konkurentem, a německá ekonomika ani po letech stagnace nedokáže nastartovat přesvědčivé oživení.
Nejviditelnějším symbolem je Volkswagen. Dozorčí rada počátkem září schválila nejrozsáhlejší restrukturalizaci v 89leté historii koncernu. Firma chce celosvětově snížit počet pracovních míst o dalších přibližně 50 tisíc nad rámec zhruba stejného počtu už probíhajících redukcí. Současně se v příštích měsících bude rozhodovat o budoucnosti německých závodů v Emdenu, Zwickau, Neckarsulmu a Hannoveru, jimž v příštím desetiletí postupně skončí současné výrobní programy.
Volkswagen je však jen největším symbolem širšího problému. Německé ministerstvo hospodářství dnes samo připustilo, že hospodářská dynamika na začátku třetího čtvrtletí znovu slábne. Dočasné oživení energeticky náročných odvětví ztrácí sílu a domácí spotřebu dál brzdí vysoké ceny energií. Ve stejnou dobu GSK oznámila uzavření závodu na vakcíny v Drážďanech, kde je ohroženo 641 pracovních míst. Důvody jednotlivých firem se liší, ale výsledný obraz je podobný: v největší evropské ekonomice přibývá rozhodnutí o omezení výroby a zaměstnanosti.
Berlín říká de-risking, firmy posílají peníze do Číny
Tady vzniká jeden z největších rozporů německé hospodářské politiky. Berlín i Brusel už několik let mluví o „de-riskingu“, tedy snižování nebezpečné závislosti na Číně. Německé podniky ale v první polovině letošního roku udělaly pravý opak. Podle analýzy Německého ekonomického institutu IW zvýšily své investice v Číně přibližně o třetinu, zatímco investice ve Spojených státech prudce klesly.
Není těžké pochopit proč. Německé firmy potřebují zůstat na obrovském čínském trhu, ale stále častěji na něm nedokážou konkurovat pouze prostřednictvím exportu z drahého Německa. Čínští výrobci mají nižší náklady, rychlejší vývoj, rozsáhlé domácí dodavatelské sítě a v některých odvětvích už také technologickou výhodu. Německá odpověď proto není vždy odchod z Číny, ale naopak hlubší lokalizace výroby přímo tam.
Z pohledu jednotlivé firmy může jít o racionální rozhodnutí. Z pohledu německé ekonomiky je to varování. Pokud nová výrobní linka, vývojové centrum nebo dodavatelský řetězec vznikne v Číně, nevzniká v Německu. A spolu s kapitálem se mohou postupně přesouvat také technologie, kvalifikovaná pracovní místa a budoucí zakázky pro evropské subdodavatele. Politická strategie a firemní realita se tak začínají rozcházet. Berlín chce německé hospodářství od Číny učinit méně závislé. Německé společnosti ale hlasují penězi a ukazují, že pro část z nich je čínská výroba stále atraktivnější než domácí prostředí.
Volkswagen už není jen firemní problém. Stává se problémem politickým
Nejcitlivěji je tento rozpor vidět v Dolním Sasku. Země je domovem centrály Volkswagenu a šesti jeho závodů a současně drží významný podíl v automobilce. Premiér Olaf Lies z SPD zároveň sedí v dozorčí radě VW a ocitl se v situaci, kdy musí podporovat bolestivou restrukturalizaci firmy, jejíž pracovní místa jsou pro jeho vlastní voliče existenční otázkou.
Lies původně proti hlubším škrtům vystupoval, nakonec ale ustoupil s argumentem, že nedohoda s vedením automobilky by mohla Volkswagen poškodit ještě více. Pro ekonomickou logiku firmy může být takový krok obhajitelný. Pro člověka, který neví, zda jeho závod za několik let dostane nový model, je ale podstatně méně uklidňující.
Tuto nejistotu využívá AfD. Propouštění, vysoké ceny energií a problémy automobilek spojuje s klimatickou politikou, regulací a rozhodnutími Berlína a Bruselu. Reuters už přímo popisuje obavy politiků tradičních stran, že průmyslová nejistota v regionech závislých na Volkswagenu může AfD přinášet další voliče.
To je možná nejnebezpečnější část celé německé průmyslové krize. V době ekonomického růstu lze voličům vysvětlovat dlouhodobé přínosy energetické transformace nebo geopolitického de-riskingu. Mnohem obtížnější je to zaměstnanci továrny, který sleduje rušení pracovních míst doma a současně čte, že německé firmy zvyšují investice v Číně. AfD nemusí nabízet detailní průmyslovou strategii. Stačí jí ukázat na tento rozpor a položit otázku, proč má německý zaměstnanec nést náklady transformace, zatímco kapitál odchází tam, odkud se má Německo údajně odpoutávat.
Když výroba odejde z Německa, české zakázky nemusí zůstat
Pro Českou republiku není německá průmyslová krize zahraničním příběhem. Česká ekonomika je s Německem mimořádně těsně propojena a automobilový průmysl, strojírenství, elektrotechnika i tisíce menších subdodavatelů závisejí na výrobě německých koncernů.
Pokud Volkswagen omezí výrobu v Německu, nezmizí pouze pracovní místo ve Wolfsburgu, Hannoveru nebo Zwickau. Může zmizet také objednávka českému výrobci nástrojů, plastových dílů, kabeláže, elektroniky nebo specializovaných strojů. A pokud se nová výroba přesune do Číny, velmi často se kolem ní začne vytvářet také nový místní dodavatelský řetězec. Proto jsou rostoucí německé investice v Číně pro Česko možná důležitější než další jednotlivá zpráva o propouštění. Ukazují totiž, kde mohou vznikat další generace německé průmyslové výroby.
Německo se dostává do nepříjemné smyčky. Vysoké náklady a slabá konkurenceschopnost tlačí firmy k investicím v zahraničí. Menší domácí investice zvyšují obavy zaměstnanců. Nejistota posiluje AfD a další politická polarizace zase zhoršuje prostředí pro dlouhodobé firemní rozhodování.
Volkswagen je nejviditelnější symbol, nikoli celý problém. Skutečná otázka už nezní, kolik automobilů Německo vyrobí příští rok. Zní, zda budou další velké průmyslové investice vůbec vznikat v Německu, nebo stále častěji v Číně. Pokud německé firmy budou dál odpovídat na domácí problémy přesunem kapitálu jinam, AfD nebude potřebovat složitou ekonomickou kampaň. Stačí jí ukazovat na ubývající pracovní místa a ptát se, proč německá politika zachraňuje konkurenceschopnost na papíře, zatímco firmy ji hledají v Číně.
(Beneš, prvnizpravy.cz, foto: zai)
Zdroje: 1. Reuters – Volkswagen flags 50,000 job cuts as board approves turnaround plan; 2 Lower Saxony premier walks high wire between VW cuts and AfD; 3. German firms lift China investment as US outlays fall; 4. Berlin sees slowdown of economic momentum early in Q3; 5. Reuters – GSK to shut vaccine factory in Germany, putting 641 jobs at risk
