Dosavadní zkušenosti s povolenkami EU ETS1 ukazují, že vysoké ceny emisí výrazně zatěžují evropský průmysl, zejména ten německý. Dražší energie, úbytek konkurenceschopnosti a přesun výroby mimo Evropu jsou jen některé z dopadů, které už dnes ovlivňují zaměstnanost i hospodářský růst. Zatímco velké podniky mohou své provozy přesunout do zahraničí, domácnosti podobnou možnost nemají.
Nový systém ETS2 tak podle kritiků zasáhne přímo peněženky běžných občanů - zdraží vytápění, paliva i základní životní náklady. Ekonom Lukáš Kovanda upozorňuje, že zavedení těchto povolenek povede nikoli k ekologické transformaci, ale k „degradaci životní úrovně“ evropských domácností. Zároveň zpochybňuje, zda mají tato opatření vůbec smysl v globálním měřítku, pokud se ostatní světové ekonomiky k podobně přísným pravidlům nepřipojí.
„Emisní povolenky pro domácnosti povedou k degradaci životní úrovně lidí v EU, podobně jako průmyslové povolenky vedou k deindustrializaci EU. Přitom samy o sobě proces klimatické změny prakticky vůbec nijak neovlivní
Emisní povolenky prvního typu (EU ETS1) decimují německý průmysl. Zachycuje to graf Bloombergu níže. Od té doby, kdy je cena povolenky EU ETS 1 poměrně vysoko, jde německý průmysl dolů.
Příznivci povolenek EU ETS1, například z řad zelených aktivistů nebo z řad spekulantů s uhlíkovými odpustky, si je pochvalují, protože snižují emise. Jenže toto snížení je z velké části důsledkem ztráty konkurenceschopnosti evropského průmyslu, včetně toho německého, případně odchodu industriální výroby a zaměstnanosti mimo EU, na jiné kontinenty.
Nyní tedy mají přijít povolenky EU ETS2. Ty zatíží nejen domácnosti, ale také naprostou většinu firmem a podniků, které ještě nepokrývá systém EU ETS1.
Je tu však podstatný rozdíl. Domácnosti nemohou odejít na jiné světadíly jako průmyslové podniky. Proto se domácnosti nemohou důsledkům drahých povolenek vyhnout. Stěžejním důsledkem tudíž nutně bude snížení životní úrovně domácností, které představuje ekvivalent odchodu průmyslového podniku třeba z Německa do Číny.
Protože před povolenkami EU ETS2 "není úniku", na rozdíl od povolenek EU ETS1, z hlediska investorů do povolenek a spekulantů s nimi jde o ještě zaručenější zdroj zisku. Tito investoři a spekulanti jsou již nyní "namlsáni". Těší se, že zatímco velký průmyslový podnik jim může utéci na jiný kontinent, domácnost (nebo i malý či střední podnik s omezenými kapitálovými možnostmi) jim, tedy před drahými povolenkami, z nichž část peněz jde do jejich kapes, nikam neuteče.
Zchudnutí domácností v zájmu utlumení klimatické změny by mohlo dávat smysl, jenže... Potíž tkví v tom, že mimo EU, na jiných světadílech, k žádné podobné degradaci životní úrovně domácností nedochází a nebude docházet. Protože nikde nejsou s povolenkami ochotni zajít tak daleko jako v EU. A jestliže se zbytek světa nepřidá a nebude jako EU ochotný v takové míře zahrnout emise coby negativní externalitu, tak, aby se odpovídajícím způsobem degradovala životní úroveň domácností, ke zbrzdění procesu klimatické změny nedojde.
Prostě proto, že EU je už nyní příliš malým emitentem skleníkových plynů. Vždyť roku 2030 má mít na svědomí jen něco kolem pěti procent globálních emisí.
Povolenky pro domácnosti EU tak z hlediska boje s globální klimatickou změnou prakticky nemají vůbec žádný smysl, pokud tedy EU zůstane jako dosud ve své zelené ambicióznosti osamocena.
Jediným důsledkem tudíž bude deindustrializace a degradace EU,“ napsal na síti X ekonom a hlavní analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda.








