Napětí na světových finančních trzích v pondělí prudce vzrostlo poté, co geopolitické události na Blízkém východě vyvolaly obavy o stabilitu dodávek ropy. Investoři reagovali okamžitě a cena severomořské ropy Brent během krátké doby vystřelila nad hranici 110 dolarů za barel. Šlo o nejvyšší hodnotu od roku 2022 a zároveň o jeden z nejprudších intradenních pohybů posledních let.
Impulzem byl strach z narušení dopravy v oblasti Hormuzského průlivu, klíčové tepny světového ropného obchodu. Právě touto úžinou proudí významná část globálních dodávek ropy a jakékoli omezení provozu okamžitě vyvolává nervozitu na trzích. Investoři proto reagovali rychlými nákupy a algoritmické obchodování pohyb cen ještě zesílilo. Během několika hodin tak trhy zažily prudký růst, který připomínal krizové situace z minulých desetiletí.
Situace se však začala uklidňovat stejně rychle, jako se vyhrotila. Klíčovým momentem se stalo prohlášení bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle něhož by konflikt mohl brzy skončit. Právě tento politický signál podle pozorovatelů zasáhl trhy silněji než řada ekonomických faktorů. Cena ropy následně část svých zisků rychle odevzdala a napětí na trzích začalo polevovat.
Vývoj na trzích následně okomentoval ekonom a publicista Pavel Šik, který upozornil na to, že moderní ropný trh reaguje především na očekávání budoucího vývoje, nikoli pouze na aktuální fyzický stav dodávek. Připomněl také, že obavy z úplného uzavření Hormuzského průlivu jsou často přehnané a že existují alternativní přepravní trasy i vojenské zajištění oblasti.
Včera měli apokalyptici a pumpaři žně. Kdo sledoval včera ceny ropy, musel mít pocit, že sleduje thriller. Ropa Brent vystřelila přes 110 dolarů za barel, nejvýše od roku 2022 a pak během několika hodin část zisku smazala.
Příčina růstu je jednoduchá. Válka. Írán v noci po oficiálním zvolení mladého Chomejního provedl odvetné útoky na americké základny v regionu a doprava v Hormuzském průlivu, úzké úžině, kudy normálně proteče pětina světové ropy, klesla o 90 procent. Trh zpanikařil, protože takové přerušení dodávek nemá v moderní historii obdoby. Prakticky jsme mohli ve zrychleném průběhu vidět ropný šok ze sedmdesátých let, jen v rychlejší verzi díky modernímu zpravodajství, moderním trhům a algoritmům. Jakmile cena narazila na klíčové technické hladiny, spustily lavinu příkazů, které pohyby oběma směry ještě prohloubily. A díky nim jsme zažili i druhou část zase ve zrychlené podobě během jednoho dne.
Nejdříve přišla první zpráva, že G7 a Mezinárodní agentura pro energii chtějí jednat o uvolnění strategických rezerv. Zde je důležité to slovíčko jednat, protože k žádnému rozhodnutí o uvolnění rezerv nedošlo. Navíc trh dobře ví, že rezervy dokáží uvolnit zhruba milion barelů denně, zatímco výpadek přes Hormuz, pokud by k němu opravdu došlo, se odhadoval na zhruba sedm až jedenáct milionů barelů denně. To je jako záplata na díru v přehradě. Trump tuto zprávu i sám podkopal, když řekl, že vyšší ceny ropy jsou velmi malou cenou za bezpečnost a mír.
Někteří vám budou tvrdit, že ten zmíněný výpadek by byl mnohem větší, vždyť přes Hormuz jde kolem dvaceti milionů barelů denně a Írán je přece tak vojensky schopný.
Kdyby si to ale mysleli burziáni, tak ropa je opravdu na sto padesáti až dvou stech dolarech, jak tvrdil Írán. Burziáni ovšem vědí, že Hormuzský průliv se zavírá extrémně těžko. Na místě je americká pátá flotila a tankery mají svůj eskort. Burziáni na rozdíl od apokalyptiků také vědí, že Saúdové mají svůj ropovod East West k Rudému moři do Džiddy, kde nyní tankery nakládají, a Spojené arabské emiráty mají zase svůj ropovod do Fujairah, který Hormuzský průliv obchází. Navíc Írán sám ví, že uzavření průlivu by bylo ekonomickou sebevraždou. Takže trhy naceňují realistický výpadek, ne apokalyptický scénář.
Skutečný zlom přineslo ale až Trumpovo prohlášení, že válka by mohla brzy skončit. Ta informace zasáhla trh jako déšť na poušti a tento jeden politický signál dokázal pohnout trhem víc než koordinovaná akce největších světových ekonomik.
Včerejšek byl učebnicová ukázka toho, jak moderní ropný trh funguje. Ceny reagují na pravděpodobnost budoucího vývoje, ne na fyzický stav dnes. A jeden politický signál od správného člověka dokáže během hodin smazat to, co vyvolalo geopolitické nejistoty, i když ne zcela. Logicky tak můžeme očekávat, že jestli se Trumpovo prohlášení nenaplní, otázka je také, co znamená brzy, trhy se znovu začnou bát a podruhé to bude asi těžší je uklidnit,“ okomentoval na sociální síti Facebook překotný a chaotický vývoj na finančních trzích ekonom a publicista Pavel Šik.
(Beneš, prvnizpravy.cz, repro: voxtv)
