Mezinárodní hokejová federace IIHF nedokázala před sportovní arbitráží CAS obhájit vyloučení ruských reprezentací. Nyní jí hrozí, že za právní porážku zaplatí také ekonomicky. Významní sponzoři světových šampionátů začali stahovat své značky, oznamovat podmíněné ukončení smluv nebo přehodnocovat dlouholetou spolupráci. Problémy přitom zasahují samotný obchodní model světového hokeje, jehož financování stojí především na marketingových a televizních právech v hodnotě miliard korun.

Stanovisko CAS z 5. listopadu 2026 navíc otevřelo mimořádně nepříjemnou otázku odpovědnosti vedení IIHF. Arbitráž výslovně uvedla, že federace nedoložila dostatečné důvody pro pokračující vyloučení Ruska, přestože o slabinách své argumentace věděla již několik měsíců. Organizační důsledky případného návratu ani zavedení neutrálního režimu podle CAS dostatečně nepodložila a příslušná alternativní opatření v řízení ani nepožadovala. Právní neúspěch tak může být také důsledkem nedostatečně připravené strategie, jejíž ekonomické následky nyní dopadají na národní svazy, pořadatele a obchodní partnery. Otázkou už není pouze to, kdo bude na mistrovství světa hrát, ale především kdo zaplatí účet za rozhodnutí, které IIHF nedokázala obhájit.

První výrazná reakce přišla 2. listopadu od švédské společnosti AJ Products, která podporuje světový šampionát nepřetržitě od roku 1989. Firma oznámila, že po rozhodnutí CAS stáhne ze šampionátu 2027 veškerá svá loga. Její značku znají fanoušci především z výstroje rozhodčích. Po 37 letech tak mizí z reklamních ploch jedna z nejdéle působících značek světového hokeje. Rozhodnutí je závažné především z hlediska budoucí spolupráce. AJ Products totiž podle švédských médií hodlá splnit dosavadní smluvní závazky, ale nechce být na turnaji viditelná. Neznamená to tedy automaticky okamžitou ztrátu celé sponzorské platby. Znamená to však zásadní oslabení dlouholetého obchodního vztahu a nejistotu ohledně jeho pokračování.

Ještě konkrétnější je stanovisko finské společnosti Nokian Tyres. Výrobce pneumatik uzavřel s IIHF smlouvu pro šampionáty v letech 2026 a 2027. Dne 3. listopadu oficiálně oznámil, že pokud se Rusko zúčastní mistrovství světa 2027 v Německu, sponzorskou podporu tohoto turnaje ukončí. Společnost tedy stanovila jednoznačnou podmínku, při jejímž naplnění od spolupráce odstoupí.

Mimořádně významné je stanovisko automobilky Škoda Auto, hlavního sponzora mužského mistrovství světa od roku 1993. Česká společnost patřící do koncernu Volkswagen oznámila, že návrat ruské reprezentace považuje za neslučitelný s hodnotami, které dlouhodobě zastává. Pokud Rusko na šampionátu nastoupí, automobilka své zapojení přehodnotí a zváží další opatření. Úplné ukončení smlouvy zatím nepotvrdila, ale samotná možnost odchodu hlavního partnera představuje pro IIHF vážné ekonomické varování.

Podobně reagovala německá společnost Strauss, výrobce pracovních oděvů. Její generální ředitel Henning Strauss oznámil, že v případě ruské účasti nebude firma požadovat žádnou reklamní prezentaci svého loga v rámci turnaje. Současně zvažuje úplné ukončení sponzorství. IIHF tak během několika dnů čelí pochybnostem o pokračování spolupráce se čtyřmi významnými partnery.


Je proto nutné rozlišovat mezi skutečným odchodem, podmíněným ukončením spolupráce a pouhým omezením reklamní prezentace. Dosavadní veřejná stanoviska neprokazují, že by IIHF již přišla o přesně vyčíslené sponzorské příjmy. Ukazují však něco pro budoucnost neméně závažného: významné firmy začínají zpochybňovat obchodní hodnotu produktu, který jim mezinárodní federace prodává.

Sponzorství totiž není jen platba za logo na mantinelu. Firmy kupují televizní viditelnost, přístup k divákům, marketingová práva a možnost spojit svou značku s určitou sportovní událostí. Pokud se z účasti na mistrovství světa stává reputační riziko, může cena takové spolupráce klesat. Záleží na konkrétních smlouvách, zda budou následovat požadavky na úpravu reklamního plnění, finanční kompenzace nebo nové obchodní podmínky.

IIHF hospodaří s miliardami. Už dříve řešila riziko 107 milionů

Skutečný ekonomický rozměr současného konfliktu ukazují vlastní účetní dokumenty IIHF. V konsolidované finanční zprávě za sezonu 2022/2023 vykázala federace celkové příjmy 41,97 milionu švýcarských franků, tedy při orientačním přepočtu přibližně 1,12 miliardy korun. Příjmy z marketingových smluv představovaly 27,55 milionu franků, zhruba 734 milionů korun. Na celkových příjmech se tedy podílely téměř 66 procenty. Jde o historické údaje, nikoli o aktuální rozpočet roku 2026. Přesto přesně ukazují, proč mohou být problémy se sponzory pro federaci mimořádně citlivé. IIHF je ekonomicky závislá na obchodním využití světových šampionátů. Jakékoliv dlouhodobé oslabení marketingových příjmů by proto mohlo zasáhnout její finanční plánování, rozvojové programy i vztahy s pořadateli.


Zvlášť pozoruhodná je jedna položka účetní závěrky za sezonu 2022/2023. IIHF tehdy vykázala smluvně očekávaný marketingový příjem 31,55 milionu franků, ale vytvořila rezervu na možné snížení platby o čtyři miliony franků, přibližně 107 milionů korun. Jako důvod výslovně uvedla neúčast Ruska a Běloruska na světovém šampionátu. Nešlo o prokázanou skutečně realizovanou ztrátu 107 milionů korun, nýbrž o účetní zohlednění rizika, že marketingový partner sníží sjednanou platbu. Tento údaj je však mimořádně důležitý. Dokládá, že samotná změna účastnického složení mistrovství světa může vyvolávat ekonomické důsledky v řádu stovek milionů korun.

A zde vzniká paradox současného sporu. Zatímco v roce 2023 IIHF vytvářela rezervu kvůli možnému finančnímu dopadu neúčasti Ruska a Běloruska, nyní čelí hrozbě odchodu významných sponzorů kvůli návratu Ruska. Vedení světového hokeje tak stojí před obchodním problémem, který nelze vyřešit pouhým odkazem na rozhodnutí CAS. Na jedné straně může účast Ruska představovat hodnotu pro některé mediální a reklamní trhy. Na straně druhé se proti ní stavějí významní partneři zejména v evropských zemích. Bez znalosti konkrétních smluv, cen televizních práv a očekávaných reklamních příjmů nelze určit, která varianta je pro IIHF ekonomicky výhodnější. Taková analýza by však měla patřit k základním podkladům, s nimiž vedení federace při rozhodování pracuje.

Současně není důvod tvrdit, že IIHF bezprostředně hrozí finanční kolaps. Na říjnovém kongresu v Tenerife prezentoval tehdejší finanční předseda Petr Bříza výsledky, podle nichž je federace ekonomicky stabilní a její příjmy převyšují výdaje. Nezávislé hodnocení podle oficiální zprávy potvrdilo její finanční sílu. Také starší účetní závěrky dokládají existenci významných rezerv.


Německo zvažuje vrácení šampionátu. Rizika rostou i Česku

Nejbezprostřednější ekonomické riziko dnes nesou pořadatelé světových šampionátů. Německo má v květnu 2027 hostit mužské mistrovství světa v Düsseldorfu, Mannheimu a Gelsenkirchenu. Německý hokejový svaz DEB už upozornil, že případný návrat ruské reprezentace zásadně mění bezpečnostní, politické a ekonomické podmínky pořadatelství. Předseda vedení svazu Frank H. Lutz dokonce připustil možnost, že by Německo muselo zvážit vrácení pořadatelských práv. Nejde o přijaté rozhodnutí, ale o mimořádně závažné varování. Pokud organizátor významného turnaje začne veřejně uvažovat o jeho vrácení několik měsíců před zahájením, znamená to nejistotu pro obchodní partnery, pořadatelské organizace, dodavatele i držitele vstupenek.

Návrat Ruska totiž nemusí znamenat jen změnu účastnického složení. Může vyvolat potřebu posílení bezpečnostních opatření, dalších výdajů na pořadatelské služby, změny ubytovacích a dopravních plánů nebo úpravy rozpisu zápasů. Pokud navíc některé reprezentace odmítnou proti Rusku nastoupit, může vzniknout problém s regulérností turnaje, televizním programem i obchodní hodnotou jednotlivých utkání. Pořadatelé přitom uzavírají smlouvy dlouho před začátkem šampionátu. Pronajímají arény, rezervují kapacity hotelů, prodávají vstupenky a reklamní balíčky, sjednávají televizní techniku a služby dodavatelů. Změny v již připraveném programu mohou znamenat dodatečné náklady. Při zásadním narušení turnaje by mohly vznikat také požadavky obchodních partnerů a zákazníků na náhradní plnění nebo kompenzace. Zda by tyto nároky skutečně vznikly, závisí na konkrétních smlouvách a právních okolnostech.

Podobná rizika se týkají také České republiky. Ostrava má od 8. do 16. ledna 2027 pořádat mistrovství světa hokejistek do 18 let. Český hokej musí řešit případnou účast Ruska, vízové překážky, bezpečnost i organizační odpovědnost. Do jednání proto vstupují také představitelé vlády. Z ekonomického hlediska vzniká zásadní otázka, kdo by platil případná mimořádná opatření. Mohly by se dotknout pořadatele, národního svazu, veřejných bezpečnostních složek i dalších subjektů. Zatím však neexistuje veřejně doložený rozpočet těchto dodatečných výdajů a nebylo rozhodnuto o jejich rozdělení.

Zde se vrací otázka odpovědnosti samotné IIHF. Sportovní arbitráž totiž 5. listopadu výslovně upozornila, že federace předem znala možné důsledky arbitrážního řízení. Už v květnu její vlastní disciplinární orgán konstatoval nedostatečné podklady pro vyloučení ruských týmů. Přesto podle CAS vedení federace nepředložilo dostatečné důkazy ani řádně neprosazovalo alternativní opatření.


Pokud IIHF považovala vyloučení Ruska za nezbytné, měla udělat maximum, aby takové rozhodnutí právně obhájila. Na tom nyní závisí i hodnocení její manažerské odpovědnosti. Nelze bez úplného odůvodnění rozsudku tvrdit, že profesionálněji připravená obhajoba by nepochybně vedla k vítězství. Stejně tak zatím nelze vyčíslit skutečnou škodu nebo ji připsat konkrétním funkcionářům. Dosavadní oficiální dokumenty však poskytují dostatečný důvod požadovat otevřené vysvětlení celého postupu.

Vedení IIHF by proto mělo zveřejnit nejen plán provedení rozhodnutí CAS, ale také ekonomické vyhodnocení jeho důsledků. Národní federace a pořadatelé mají právo vědět, kdo ponese případné zvýšené náklady, zda hrozí změny marketingových smluv, jak se vyvíjí situace s klíčovými sponzory a zda může být dotčena obchodní hodnota dlouhodobého partnerství s Infrontem.

Zvláštní pozornost si zaslouží otázka, zda byla před samotným arbitrážním řízením vypracována ekonomická analýza možného neúspěchu. U federace, jejíž mezinárodní obchodní vztahy mají hodnotu miliard korun, by taková příprava měla být samozřejmostí. Jestliže vedení vědělo, že případná porážka může znamenat zásadní změnu účasti na pěti světových šampionátech, muselo počítat také s reakcí pořadatelů, sponzorů a televizních partnerů.

IIHF tak dnes nestojí pouze před otázkou návratu ruských reprezentací. Čelí riziku oslabení obchodního systému, na němž stojí financování světového hokeje. Ztráta důvěry dlouholetých sponzorů, nejistota pořadatelů a možné dodatečné náklady jednotlivých států mohou mít dlouhodobější následky než samotný prohraný právní spor. A proto už nestačí opakovat, že CAS podcenil důsledky svého rozhodnutí. Arbitráž veřejně odpověděla, že IIHF znala předmět řízení a nepředložila dostatečné důkazy. Nyní musí vedení světového hokeje vysvětlit, zda nepodcenilo vlastní odpovědnost za právní, organizační a ekonomické následky.

Pokud federace spor skutečně nedostatečně připravila, nepůjde jen o prohranou arbitráž. Půjde o závažné selhání řízení organizace, jejíž obchodní vztahy mají miliardovou hodnotu. A o to závažnější bude, jestliže účet za takové chyby nakonec zaplatí národní svazy, pořadatelé, obchodní partneři a v některých případech také veřejné rozpočty.