České domácnosti, které plánují pořízení vlastního bydlení nebo se blíží ke konci fixace hypotéky, mohou v následujících měsících čelit dalšímu růstu nákladů. Česká národní banka podle ekonoma a hlavního analytika Trinity Bank Lukáše Kovandy zvažuje zvýšení základní úrokové sazby ze současných 3,75 na čtyři procenta. Hypoteční úvěry přitom podle jím uváděných údajů zdražují už několik měsíců. Nejcitelnější dopady mohou pocítit domácnosti, kterým končí několikaletá fixace sjednaná v době výrazně levnějších úvěrů. Kovanda na síti X upozornil, že u hypotéky na běžný byt může roční součet splátek v některých případech vzrůst přibližně o 70 tisíc korun.
Možnost dalšího zpřísnění měnové politiky spojuje Kovanda především s vývojem inflace. Podle jeho komentáře se pro zvýšení sazeb na listopadovém zasedání vyslovil člen bankovní rady ČNB Jakub Seidler. Centrální banka přitom musí zvažovat nejen zdražování energií, ale také domácí poptávku, která podnikům umožňuje přenášet rostoucí náklady na zákazníky. Případné zvýšení sazeb by podle Kovandy mělo působit preventivně a zabránit dalšímu šíření inflačních tlaků.
„Člen bankovní rady ČNB Jakub Seidler včera uvedl, že se přiklání ke zvýšení úrokových sazeb na nadcházejícím zasedání 5. listopadu. Důvodem jsou především přetrvávající vysoké ceny energií a poměrně silná domácí poptávka. České domácnosti totiž nadále utrácejí, což podnikům usnadňuje promítat vyšší náklady do konečných cen zboží a služeb.
Seidler zároveň upozornil, že inflace může na začátku příštího roku vystoupat až ke 3,5 procenta. To by znamenalo překročení horní hranice tolerančního pásma centrální banky. ČNB se proto může rozhodnout zasáhnout preventivně, aby se zdražování znovu nevymklo kontrole,“ napsal Kovanda.
Pro zájemce o bydlení je podstatné, že hypoteční sazby podle Kovandy rostou už před případným dalším rozhodnutím centrální banky. Ekonom odkazuje na říjnový Swiss Life Hypoindex, podle něhož průměrná nabídková sazba dosáhla 5,79 procenta. V březnu přitom činila 4,89 procenta, takže během sedmi měsíců vzrostla o devět desetin procentního bodu. U úvěrů v řádu milionů korun se takový rozdíl výrazně promítá do měsíčního rozpočtu. Kovanda proto uvádí modelový příklad čtyřmilionové hypotéky se splatností 25 let, na kterém ukazuje dopady změny úrokové sazby na pravidelné splátky.
„Pokud si domácnost letos v březnu sjednávala hypotéku ve výši čtyř milionů korun se splatností 25 let, odpovídala tehdejší průměrná sazba měsíční splátce přibližně 23 100 korun. Při současné průměrné nabídkové sazbě by stejný úvěr znamenal splátku zhruba 25 300 korun.
Rozdíl tedy činí více než dva tisíce korun měsíčně, neboli přes 25 tisíc korun ročně. A to při naprosto stejné výši úvěru a stejné splatnosti. Pokud by hypoteční sazby vzrostly o dalšího čtvrt procentního bodu, na přibližně 6,04 procenta, měsíční splátka by se zvýšila na zhruba 25 900 korun. Oproti letošnímu březnu by tak domácnost platila téměř o 33 tisíc korun ročně více,“ uvedl ekonom.
Mezi základní sazbou ČNB a úročením hypoték však neexistuje jednoduchá přímá úměra. Banky při stanovování hypotečních sazeb vycházejí zejména z dlouhodobějších tržních úroků, které odrážejí očekávání ohledně inflace, budoucích kroků centrální banky i vývoje na zahraničních trzích. Hypotéky proto mohou zdražovat ještě před samotným zvýšením základní sazby. Ani případné listopadové rozhodnutí ČNB tak nemusí znamenat, že banky okamžitě zvýší úročení nových úvěrů o stejnou hodnotu. Část očekávaného kroku totiž mohou do svých sazeb promítnout předem.
„Je však třeba zdůraznit, že případné zvýšení základní sazby ČNB neznamená automatické zdražení hypoték ve stejném rozsahu. Banky při jejich úročení vycházejí především z dlouhodobějších tržních úrokových sazeb, které odrážejí očekávanou inflaci, budoucí měnovou politiku i vývoj na světových finančních trzích.
Právě proto hypotéky zdražují již nyní. Finanční trhy totiž s možností dalšího zvyšování sazeb počítají dopředu. Pokud tedy ČNB příští týden sazbu skutečně zvýší, alespoň část tohoto rozhodnutí už je v cenách hypoték zahrnuta,“ vysvětlil Kovanda.
Další vývoj podle ekonoma zůstává nejistý. Finanční trhy podle něj zohledňují možnost několika zvýšení základní sazby během následujícího roku, představitelé ČNB však taková očekávání považují za přehnaná. Případný listopadový krok proto nemusí být začátkem dlouhodobého cyklu zdražování peněz. Pro domácnosti je přesto důležité, že vyšší hypoteční sazby přicházejí v době drahých nemovitostí a rostoucích životních nákladů. Zvlášť obtížná může být situace těch, kteří si pořizují první bydlení, i lidí, kterým končí fixace sjednaná před několika lety za podstatně výhodnějších podmínek.
Na domácnosti s končící fixací Kovanda upozorňuje zvlášť důrazně. Zatímco jeho modelový příklad nové čtyřmilionové hypotéky ukazuje mezi březnem a říjnem zvýšení ročních splátek o více než 25 tisíc korun, při přechodu ze starší, výrazně nižší úrokové sazby na současné podmínky může být rozdíl podstatně větší. Konkrétní dopad závisí na zbývající jistině, délce splácení i původním úročení. Kovandův odhad zvýšení ročních splátek přibližně o 70 tisíc korun proto nelze vztahovat na všechny hypotéky, ukazuje však rozsah možného zatížení některých rodinných rozpočtů.
„Pro lidi, kterým v nejbližších měsících končí fixace hypotéky, musí zpravidla počítat s výrazným nárůstem splátky – těm, co si brali hypotéky před pěti lety, s pětiletou fixací, může při financování běžného bytu narůst roční splátka skokově o zhruba 70 000 Kč,“ upozornil Kovanda.
Vyšší úroky podle Kovandy současně představují problém i pro širší ekonomiku. Rostoucí ceny energií zvyšují náklady podniků a mohou podporovat další zdražování, zatímco dražší financování omezuje možnosti domácností i firem investovat. Centrální banka se tak může dostat do situace, kdy kvůli inflačním tlakům zpřísní měnovou politiku právě ve chvíli, kdy by ekonomika potřebovala levnější úvěry. Rozhodující pro další vývoj proto bude zejména to, zda se růst cen energií promítne i do dalších položek spotřebitelských cen a jak na něj zareaguje domácí poptávka.
„Dobrou zprávou zůstává, že případné listopadové zvýšení sazeb ještě nemusí znamenat jejich dlouhodobý růst. Rozhodující bude zejména vývoj cen ropy a plynu a to, zda se energetické zdražování přelije do růstu dalších cen v ekonomice,“ uzavřel ekonom.
(Beneš, prvnizpravy.cz, repro: firegold)
